Třetí říše (propaganda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Územní rozsah tzv. Velkoněmecké říše v roce 1939 (před přepadením Polska)

Pojem Třetí říše (německy Drittes Reich) je jedno z označení nacistického Německa (19331945), které navazovalo na dva historické státní útvary německého národa, to jest Svatou říši římskou (962–1806) a Německé císařství (1871–1918).

Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]

Obnovit slávu antické Římské říše se snažil už franský vládce Karel Veliký roku 800 a po něm trvaleji německá dynastie Ottonů. Říše se však územně rozkládala severněji než původní impérium, na území západní Evropy a Itálie, zatímco další oblasti Středomoří spadaly pod jiné státní útvary v důsledku islámské expanze (mj. Španělsko) a dále také pod Byzantskou říši, která se rovněž hlásila k dědictví antického Říma. Těžiště středověké říše se nacházelo především v oblastech hovořících tehdejší němčinou, což odrážel od 15. století se vyskytující název Svatá říše římská národa německého (označení „svatá“ odkazovalo na křesťanský charakter říše a korunovaci papežem). Říše ovšem sdružovala mnoho menších, víceméně samostatných států v samotném Německu a na územích jako jsou dnešní Švýcarsko a Itálie. Spadaly do ní také země Českého království. Po zániku Svaté říše římské došlo v 19. století k postupnému sjednocování Německa, do té doby stále velmi rozdrobeného, a to zejména díky úspěšné politice pruského kancléře Otty von Bismarcka, jejímž vyvrcholením bylo vyhlášení Německého císařství po porážce Francie v prusko-francouzské válce a po s ní spojeném zániku Druhého císařství v roce 1871. Po porážce v první světové válce se Německo, označené za hlavního viníka války, přeměnilo z císařství v republiku (Výmarská republika), mělo však nadále oficiální název „Německá říše“ (Deutsches Reich). Versailleská smlouva vedla k tomu, že Německo ztratilo mj. velká území ziskaná v roce 1871 od Francie (AlsaskoLotrinsko) a následně trpělo na ně uvalenými vysokými válečnými reparacemi. Brzy po roce 1918 se proto objevily snahy o obnovení dřívější slávy poraženého Německa.

Pojem Třetí říše[editovat | editovat zdroj]

Výraz „Drittes Reich” použil pro budoucí národně-socialistické Německo v roce 1923 ve svém díle spisovatel Arthur Moeller van den Bruck. V jeho pojetí vycházelo toto označení z křesťanské apokalyptiky a učení o třech věcech Joachima z Fiore. Výraz používali mnozí odpůrci Výmarské republiky a převzala jej nacistická propaganda. Ale po uchopení moci roku 1933 (německy Machtergreifung) jej nacisté kvůli křesťanskému zabarvení přestávali používat. Po připojení Rakouska (tzv. Anschluss) v březnu 1938 se prosadil název „Velkoněmecká říše“ (Großdeutsches Reich) a od roku 1939[1] bylo ministerstvem propagandy doporučeno název „Třetí říše“ nepoužívat.

Po válce se v německé vědecké literatuře začalo nacistické Německo za jeho celého období 1933–1945 opět označovat jako „Drittes Reich”, vedle dalších označení jako je NS-Staat (Národně-socialistický stát), Führerstaat (Vůdcovský stát) nebo Tausendjähriges Reich (Tisíciletá říše).[2] Hovorově je nacistické Německo označováno Nazi-Deutschland nebo také Hitlerdeutschland (Hitlerovo Německo).[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Johannes Schmitt: Der bedrohte „Arier“: Anmerkungen zur nationalsozialistischen Dramaturgie der Rassenhetze, Lit Verlag, Berlin/Münster 2010, ISBN 978-3-643-10620-9, S. 71, Anm. 118.
  2. Heinrich August Winkler: Der lange Weg nach Westen. Zweiter Band: Deutsche Geschichte vom «Dritten Reich» bis zur Wiedervereinigung. 5., durchges. Aufl., München 2002
  3. Deutschland 1933-1945, Drittes Reich, Führerstaat, NS-Staat, Tausendjähriges Reich, Hitler-Deutschland (Umgangssprache), Hitlerdeutschland (Umgangssprache), Nazi-Deutschland (Umgangssprache), Nazideutschland (Umgangssprache) - synonyma k Hitlerdeutschland