Střelecký ostrov
| Střelecký ostrov | |
|---|---|
 Střelecký ostrov, severní část | |
  Střelecký ostrov | |
| Stát |  Česko |
| • Město | Praha |
| • Čtvrť | Staré Město |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′52″ s. š., 14°24′36″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střelecký ostrov (dříve Trávník, nebo Malé Benátky) je vltavský ostrov v Praze. Leží zhruba uprostřed řeky Vltavy a je spojen s oběma břehy mostem Legií. Katastrálně patří celý ke Starému Městu. Jeho výměra činí asi 2,5 ha,[1] délka asi 480 metrů a šířka v nejširším místě, u mostu Legií, kolem 85 metrů.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o něm pocházejí již z 12. století. Tehdy se ostrov nazýval Trávník. Nejprve byl v majetku johanitů a sloužil jako zahrada. Ti jej roku 1393 prodali lékárníku Augustinovi. Za Karla IV. získali pražští střelci privilegium cvičit se zde ve střelbě z luků a kuší a od té doby se zde konaly soutěže ve střelbě „ku ptáku“, tedy na plechový terč ve tvaru makety ptáka na tyči.[1] Roku 1472 ostrov zakoupilo Staré Město. Po neúspěšném odboji jej roku 1547 zabavil král Ferdinand I. Habsburský Roku 1562 vrátil polovinu městu, druhou ponechal k užívání cechu pražských ostrostřelců, kteří zde sídlili a pořádali každoroční slavnost až do 19. století. Od roku 1619 byl každoročně volen patron cechu z řad českých šlechticů a svátek se zařadil mezi 17 nejvýznamnějších lidových slavností města Prahy (vedle Velikonoc, Božího Těla, Svatojánské slavnosti či Památky zesnulých). Například v roce 1791 daroval český král Leopold II. u příležitosti své korunovace do střelecké soutěže jako ceny 7 svých stříbrných korunovačních medailí a dále 100 zlatých dukátů na výdaje spojené se slavností.[3]
Ostrov má strategickou pozici, v letech 1648, 1740 a 1742 byly střelbou odraženy různé armády, které se chtěly zmocnit Starého Města. Za třicetileté války ostrov zpustl, v 18. a 19. století opět sloužil střelcům, ale konaly se zde i různé lidové veselice.[1] Střílení zde bylo zakázáno roku 1913, ale v roce 1937 pro pražskou Národní gardu 1 opět povoleno. Od 18. století se zde konaly svatojánské oslavy, spojené se střelbou a ohňostroji.
V roce 1882 zde probíhal I. všesokolský slet. Byl využit ostrostřelecký areál o rozloze 2400 m² včetně přilehlé budovy s velkým společenským sálem, využité i jako šatny. Cvičiště mělo rozlohu 1200 m², na přilehlých tribunách se tísnilo 2500 diváků.[4]
Roku 1890 se zde poprvé v Čechách slavil 1. máj (Svátek práce). Roku 1926 zde byl slavnostně zakončen VIII. sokolský slet.[1] Za Protektorátu užíval ostrov pražský oddíl Hitlerjugend.[1]
Ostrov byl původně přírodního charakteru, s přírodní bylinnou a později i stromovou vegetací. Na Hergetově plánu z roku 1791 je patrná pozdně barokní urbanizace, kubus čtyřřadého stromořadí vázaného na budovu střelnice ve středu ostrova. Po požáru dřevěné střelnice Sbor pražských ostrostřelců postavil v roce 1812 na ostrově novou, zděnou podsklepenou patrovou empírovou budovu s hostincem, navrženou architektem J. K. Zobelem (dnes č. p. 336, orientační číslo nemá). V roce 1842 byla budova opravena, v letech 1935–1937 byla podle návrhu architektů Jana Zázvorky a J. Libánského rozšířena o terasu, kavárnu a lodžii.[5] V patře byl vybudován i kinosál.[1] Dnes je budova chráněna jako kulturní památka.[5] Na průčelí hostince se nachází nápis Nobis et posteritati (Nám i potomkům).[1] V polovině 19. století bylo stromořadí rozšířeno a na ostrově byla vybudována zděná restaurace (dosud stojící). Krajinářská úprava severní části ostrova je doložena na polohopisném plánu Malé Strany a Hradčan z roku 1891. V 60. letech 20. století byl zchátralý park obnoven. Jižní část ostrova i s budovou restaurace byla v druhé polovině 20. století přidělena Tělovýchovné jednotě Start Praha která si za restaurací vybudovala několik hřišť.[5]
Budova hostince, ač stojí napříč směru toku řeky, přežila povodně v roce 1890 i velkou povodeň v roce 2002.[1] Povodeň roku 2002 přinesla na ostrov velké nánosy písku, znovu zpřístupněn byl 16. května 2003.[1]
V červnu roku 2013 ostrov opět zatopila velká povodeň na Vltavě.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1841 zajišťoval spojení s břehy přívoz.[5] V letech 1839–1841 byl přes ostrov postaven řetězový most císaře Františka I.. V letech 1898–1901 jej nahradil nový most Legií. Z jižní strany mostu sestupuje na ostrov monumentální, bohatě zdobené schodiště.[5] V letech 2008 až 2011 u pravé (východní) strany ostrova stavěl sezonní malokapacitní přívoz P4, který jej spojoval se Smetanovým nábřežím a se Slovanským a Dětským ostrovem.
Nynější využití
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Jižní část ostrova není veřejnosti volně přístupná, nachází se ve vlastnictví soukromého sportovního klubu.[6] Nachází se zde restaurace, a dále různá sportoviště, která může za poplatek užívat i veřejnost.[7] Prostor mezi restaurací a severním koncem ostrova, včetně okolí Mostu Legií, je upraveno jako veřejný park. Parkové cestičky jsou převážně neasfaltované, kolem hlavních cestiček je zavedeno veřejné osvětlení,[8] v severní části v běžném „sídlištním“ provedení, v okolí restaurace v ozdobnějším. Příležitostně se zde konají různé slavnosti, koncerty, festivaly pod širým nebem a podobné kulturní akce.
Plány
[editovat | editovat zdroj]
Městská část Praha 1 v roce 2008 zvažovala záměr intenzivnějšího komerčního využití ostrova, v jehož rámci měl být na ostrov vybudován výtah z mostu (za cenu zbourání ozdobné části mostního zábradlí), v severní části parku vybudovány čtyři elektrické přípojky a vykáceno asi 90 převážně zdravých stromů. V rámci revitalizace mělo být vyměněno veřejné osvětlení i lavičky, vybudována speciální plocha pro pořádání kulturních akcí, vybudována okružní stezka po obvodu ostrova zahrnující visutou lávku obcházející restauraci, na jižním konci mělo být vybudováno dřevěné vyhlídkové molo s posezením, přístaviště skautské lodi s klubovnou a další přístavní mola. Navrženo bylo slavnostní nasvícení včetně efektů zdaleka viditelných světelných kuželů. Národní památkový ústav doporučoval zachovat dosavadní historický a přírodní charakter ostrova.[8] Pracovní skupina při městské části Praha 1 po vlně nesouhlasných reakcí v létě 2009 připustila redukci plánovaného kácení.[9]
Další názvy
[editovat | editovat zdroj]- Trávník
- Hořejší ostrov
- Vodní dvůr
- Malé Benátky
- Malý ostrov
- Šicinzl (z německého Schützeninsel)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i Střelecký ostrov, Pražská informační služba
- ↑ Odečteno z ortofotomapy mapy.cz
- ↑ Legis GLÜCKSELIG: Miniaturgemälde von Prag, Prag 1853, s. 191-195
- ↑ KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola I.Všesokolský slet, s. 7.
- ↑ a b c d e Historie Střeleckého ostrova[nedostupný zdroj], Arnika, zdroj: Národní památkový ústav, text nedatován
- ↑ iKatastr: mapa a informace z KN [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ GEBRIAN, Adam. V jakém stavu jsou ostrovy v centru Prahy? [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Nedělejte ze „Střeláku“ Žofín, Arnika, 2008
- ↑ Střelecký ostrov: pracovní skupina potvrdila omezení kácení, jednání pokračují, Arnika, 3. 9. 2009
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František RUTH: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. III., Körber Praha 1907, s. 1032
- Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Libri, Praha 1997–1998.
- Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Městské knihy, Žehušice 2006.
- ŠLECHTA KŘIVOKLÁTSKÝ, Jan. Střelecký ostrov : Krátký výňatek z feuilletonu Čecha. Praha: vl. n., 1893. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střelecký ostrov na Wikimedia Commons 
Dílo Anebo/Májová idyla ve Wikizdrojích- Střelecký ostrov, Pražská informační služba
