Anton August Glückselig
| Anton August Glückselig | |
|---|---|
| Narození | 19. června 1806 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. ledna 1867 (ve věku 60 let) nebo 1867 (ve věku 60–61 let) Praha Rakouské císařství |
| Povolání | historik, spisovatel a publicista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anton August Glückselig, též Gustav Thormund Legis-Glückselig (19. červen 1806 Praha – 28. leden 1867 Praha[1]), byl pražský německojazyčný historik, spisovatel a válečný veterán.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako čtvrtý z pěti synů Bartoloměje Glückseliga (1788-1846), pražského učitele c. k. normální školy, z prvního manželství. Když jeho žena zemřela, oženil se podruhé, macecha Anežka byl jen o sedm let starší než syn Anton August.[2][3] Absolvoval Akademické gymnasium v Praze, od roku 1823 pokračoval studiem filozofie a historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, studia nedokončil a odešel na vojnu, k 5. batalionu myslivců. Bydlel v Lipsku, kde byl 24. dubna 1828 prohlášen za válečného invalidu. Ve 20. letech se zabýval slavistikou, psal o severských Slovanech a jejich mytologii. Do Prahy se vrátil asi roku 1830, oženil se zde a svou další kariéru věnoval psaní historických statí a knih, převážně o Praze. Svá díla podepisoval Dr. Legis-Glückselig.
Roku 1836 mu stavovský sněm udělil funkci korunovačního historiografa. Z královské korunovace Ferdinanda V. vydal reprezentativní album litografií a knížku s jejím popisem. Samostatnou pozornost věnoval katedrále sv. Víta. V letech 1852–1856 redigoval bohatě ilustrovanou Chronik von Böhmen a litoměřický Medauův Kalendář. Patřil k českým zemským patriotům německé národnosti.
Jeho extenzivní literární tvorba vychází vždy ze studia historických pramenů, osobní znalosti objektů, o kterých píše, a má romantickou fabulaci. Největší hodnotu mají topografická díla o pražských zajímavostech a památkách, které představuje jako průvodce Prahou pro cizí návštěvníky. Významná je také jeho edice rukopisu Jana Nepomuka Zimmermanna o zrušených pražských klášterech a kaplích. U svých publikací vždy dbal na kvalitní typografii a litografické ilustrace.
Statěmi přispíval do různých časopisů a sborníků, např. Libussa (v r. 1852 životopis Václava Hanky,[4] aj.).
Ve stáří pobýval u Františka hraběte Thun-Hohensteina na zámku v Děčíně, jemuž pořádal archiv. Pro ikonografii umění má význam jeho stať Christus-Archäologie z roku 1862, o Mandylionu – obrazu Kristovy tváře krále Abgara z Edesse, s věnováním hraběti Thunovi. Zemřel v Praze.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Oženil se s Terezií Lippoldovou (1816–1867) z Litoměřicka, s níž v Praze vychoval tři děti. Prvorozený syn Ferdinand (1849–1913) se v Medauově oficíně v Litoměřicích vyučil litografem, ale zběhl od řemesla k vojsku, sloužil u myslivců, pak se toulal, a proto byl policií roku 1898 vypátrán a dopraven do pražské donucovací pracovny. Mladší syn August (* 1852) a dcera Františka (1858–1872) se nedožili dospělosti.[5]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Pragensia[editovat | editovat zdroj]
- Topographischer Grundriss von Prag und dessen Umgebungen (1835)
- Illustrierter Wegweiser durch Prag (1853)
- Miniaturgemälde von Prag (1853)
- Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster und Capellen in der königl. Hauptstadt Prag. Aus der Handschrift des Joh. Nep. Zimmermann neu herausgegeben (1837).
- Geschichte Böhmens seit der Urzeit bis Gegenwart (1853)
- Aktenmässige Darstellung des königl. böhmischen Erbhuldigungs-, Belehnungs- und Krönungs-Ceremoniels (1836).
- Der Prager Dom zu St. Veit, geschichtlich und kunstarchäologisch dargestellt (1855).
Ostatní historie[editovat | editovat zdroj]
- Denkwürdigkeiten des Grafenhauses Thun-Hohenstein (1866)
- Kritische Beiträge zur slavischen Philologie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Augusta Antona Glückseliga farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
- ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
- ↑ Policejní přihláška rodiny
- ↑ Osobnosti rkp. sporu. www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška rodiny v AhMP
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Legis-Glückselig. Sv. 16.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Legis-Glückselig v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton August Glückselig
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Glückselig, Anton August (*1806) s rodinou
