Anton August Glückselig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anton August Glückselig
Narození 19. června 1806
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. ledna 1867 (ve věku 60 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anton August Glückselig, též Gustav Thormund Legis-Glückselig (19. červen 1806 Praha28. leden 1867 Praha[1]), byl pražský německojazyčný historik, spisovatel a válečný veterán.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny pražského učitele Bartoloměje Glückseliga a jeho ženy Agnes[2]. Absolvoval Akademickém gymnasium v Praze, od roku 1823 pokračoval studiem filozofie a historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, studia nedokončil a odešel na vojnu, k 5. batalionu myslivců. Bydlel v Lipsku, kde byl 24. dubna 1828 prohlášen za válečného invalidu. Ve 20. letech se zabýval slavistikou, psal o severských Slovanech a jejich mytologii. Do Prahy se vrátil asi roku 1930, oženil se zde a svou další kariéru věnoval psaní historických statí a knih, převážně o Praze. Svá díla podepisoval Dr. Legis-Glückselig.

Roku 1836 mu stavovský sněm udělil funkci korunovačního historiografa. Z královské korunovace Ferdinanda V. vydal reprezentativní album litografií. V letech 18521856 redigoval bohatě ilustrovanou Chronik von Böhmen a litoměřický Medauův Kalendář. Patřil k českým zemským patriotům německé národnosti.

Jeho extenzivní literární tvorba vychází vždy ze studia historických pramenů, osobní znalosti objektů, o kterých píše, a má romantickou fabulaci. Největší hodnotu mají topografická díla o pražských památkách a díla editorská: vydal např. rukopis Jana Nepomuka Zimmermanna o zrušených pražských klášterech a kaplích. U svých publikací vždy dbal na kvalitní typografii a litografické ilustrace. Statěmi přispíval do různých časopisů a sborníků, např. Libussa (životopis Václava Hanky, aj.).

Ve stáří pobýval u Františka hraběte Thun-Hohensteina na zámku v Děčíně, jemuž pořádal archiv. Pro ikonografii umění má význam jeho stať Christus-Archäologie z roku 1862, o Mandylionu – obrazu Kristovy tváře krále Abgara z Edesse, s věnováním hraběti Thunovi. Zemřel v Praze.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Terezií Lippoldovou (18161867) z Litoměřicka, s níž v Praze vychoval tři děti. Prvorozený syn Ferdinand (18491913) se v Medauově oficíně v Litoměřicích vyučil litografem, ale zběhl od řemesla k vojsku, sloužil u myslivců, pak se toulal, roku 1898 byl dopraven do pražské donucovací pracovny. Mladší syn August (* 1852) a dcera Františka (18581872) se nedožili dospělosti[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pragensia[editovat | editovat zdroj]

  • Topographischer Grundriss von Prag und dessen Umgebungen (1835)
  • Illustrierter Wegweiser durch Prag (1853)
  • Miniaturgemälde von Prag (1853)
  • Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster und Capellen in der königl. Hauptstadt Prag. Aus der Handschrift des Joh. Nep. Zimmermann neu herausgegeben (1837).
  • Geschichte Böhmens seit der Urzeit bis Gegenwart (1853)
  • Aktenmässige Darstellung des königl. böhmischen Erbhuldigungs-, Belehnungs- und Krönungs-Ceremoniels (1836).
  • Prager Dom zu St. Veit

Ostatní historie[editovat | editovat zdroj]

  • Denkwürdigkeiten des Grafenhauses Thun-Hohenstein (1866)
  • Kritische Beiträge zur slavischen Philologie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Augusta Antona Glückseliga farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. Pobytová přihláška [1]
  3. Pobytová přihláška v AhMP: [2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Legis-Glückselig. Sv. 16.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]