Symfonie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Revert na verzi z 24. 1. 2013, 11:35, kdy ji uložil Milda, - nadbyt. tečka
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 76 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q9734)
Řádek 26: Řádek 26:
[[Kategorie:Formy vážné hudby]]
[[Kategorie:Formy vážné hudby]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]

[[an:Sinfonía]]
[[ar:سيمفونية]]
[[arz:سيمفونيه]]
[[az:Simfoniya]]
[[ba:Симфония]]
[[be:Сімфонія]]
[[be-x-old:Сымфонія]]
[[bg:Симфония]]
[[bn:সিম্ফনি]]
[[br:Sinfonienn]]
[[bs:Simfonija]]
[[ca:Simfonia]]
[[cy:Symffoni]]
[[da:Symfoni]]
[[de:Sinfonie]]
[[el:Συμφωνία (μουσική)]]
[[en:Symphony]]
[[eo:Simfonio]]
[[es:Sinfonía]]
[[et:Sümfoonia]]
[[eu:Sinfonia]]
[[fa:سمفونی]]
[[fi:Sinfonia]]
[[fr:Symphonie]]
[[fy:Symfony (Muzyk)]]
[[gl:Sinfonía]]
[[he:סימפוניה]]
[[hi:सिंफनी]]
[[hif:Symphony]]
[[hr:Simfonija]]
[[hu:Szimfónia]]
[[hy:Սիմֆոնիա]]
[[ia:Symphonia]]
[[id:Simfoni]]
[[io:Simfonio]]
[[is:Sinfónía]]
[[it:Sinfonia]]
[[ja:交響曲]]
[[ka:სიმფონია]]
[[kk:Симфония]]
[[ko:교향곡]]
[[la:Symphonia]]
[[li:Symfonie]]
[[lt:Simfonija]]
[[lv:Simfonija]]
[[ml:സിംഫണി]]
[[mr:सिंफनी]]
[[my:ဆင်ဖိုနီ]]
[[nl:Symfonie]]
[[nn:Symfoni]]
[[no:Symfoni]]
[[oc:Sinfonia]]
[[pl:Symfonia]]
[[pnb:سمفنی]]
[[pt:Sinfonia]]
[[ro:Simfonie]]
[[ru:Симфония]]
[[rue:Сімфонія]]
[[sh:Simfonija]]
[[simple:Symphony]]
[[sk:Symfónia]]
[[sl:Simfonija]]
[[sr:Simfonija]]
[[sv:Symfoni]]
[[sw:Simfoni]]
[[ta:ஒத்தின்னியம்]]
[[te:సింఫొనీ]]
[[tr:Senfoni]]
[[tt:Симфония]]
[[uk:Симфонія]]
[[ur:ہم نوائی]]
[[vi:Giao hưởng]]
[[war:Simponiya]]
[[zh:交響曲]]
[[zh-min-nan:Kau-hiáng-khek]]
[[zh-yue:交響曲]]

Verze z 9. 3. 2013, 07:08

Možná hledáte: Sinfonia.

Symfonie je cyklický hudební útvar sonátového typu, komponovaný pro velké nástrojové obsazení (symfonický orchestr) s možností současného uplatnění dalších komponent, např. sólového zpěvu, sborů, v moderní klasické hudbě pak nejrůznějších dalších přidružených souborů, např. souboru bicích nástrojů (8.symfonie Miloslava Kabeláče, Krzysztof Penderecki) a dalších ne zcela tradičních součástí, např. elektronických nástrojů (Philip Glass), původně nehudebních (John Cage, György Ligeti), industriálních, hlukových a ambientních zdrojů zvuku, digitálně zpracovaných zvuků nástrojů z obsazení klasického orchestru (Vladimír Hirsch), atd. Symfonická forma patří k nejnáročnějším hudebním útvarům jak z hlediska kompozičního, tak interpretačního a je proto právem perlou a vrcholem skladatelského i koncertního umění.

Historie

Symfonická forma se rozvinula se především v období klasicismu a romantismu, avšak původ tohoto útvaru i slova symfonie (volně přeloženo: souzvuk, současné znění více zdrojů zvuku) je nutno hledat již v antickém Řecku. Význam výrazu v hudební historii zaznamenal v průběhu staletí mnoho změn. Ve starověké řecké hudbě znamenal tento výraz tedy totéž co dnes konsonance, v 16. století to byla každá vokální skladba s instrumentálním doprovodem, v 17. století je sinfonia předehrou k opeře, atd. Důležitým vývojovým článkem pro symfonii, tak jak ji chápeme víceméně dodnes, jsou skladby tzv. mannheimské školy a vznik sonátové formy.

Za „otce“ klasické symfonie je považován Joseph Haydn, v jeho době v té době měla symfonie obvykle sonátovou cyklickou formu o čtyřech větách. Toto členění bylo víceméně respektováno prakticky až do začátku 20. století. Pro moderní symfonie v dnešní vážné hudbě nejsou stanovena žádná předem daná pravidla a záleží na každém skladateli, jaký přístup a řešení si při skladbě symfonie zvolí.

Skladatelé

Nejvýznamnějšími skladateli symfonické hudby z chronologického pohledu jsou Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Anton Bruckner, Johannes Brahms, Antonín Dvořák, Gustav Mahler, Bohuslav Martinů, Sergej Prokofjev, Dmitrij Šostakovič, Miloslav Kabeláč a další.

Za nejdokonalejší symfonická díla lze považovat skladby Haydnovy, Mozartovy (např. Symfonie C dur „Jupiterská“), Beethovenovy (především 3. Eroica, 5. Osudová, 7. a 9. „S ódou na radost“), Dvořákovy symfonie č. 7–9 (Beethovenova „Devátá“ a Dvořákova „Novosvětská“ jsou vůbec nejhranějšími symfoniemi na světě), dále pak symfonie Brucknerovy, Brahmsovy a Mahlerovy.

Související články