František Ladislav Rieger

František Ladislav Rieger na portrétu od Václava Brožíka (Časopis Zlatá Praha 9. prosince 1898)

Příbuzenstvo

tchán	František Palacký

František Ladislav Rieger (10. prosince 1818, Semily – 3. března 1903, Praha) byl český politik, publicista a spoluzakladatel a druhý vůdce Národní strany, později nazývané jako staročeská strana.

Dětství

Při křtu dostal jméno František Josef Jan. Kmotrem mu byl Josef Michal Kramář, vikář a děkan z Vysokého nad Jizerou. Vyrůstal na mlýně a pile, která patřila jeho otci, tam si také poranil ruku a to ho poznamenalo na celý život. Jeho prvním učitelem byl semilský kaplan Karel Hušek, ten jej začal učit čtení, psaní a počtům, mladý Rieger byl velmi inteligentní a bystrý.

Studia

• 1824 byl zapsán na školu do Vysokého nad Jizerou a ubytován byl u P. Huška. V osmi letech uměl již vše co se ve škole učili takže se učitel vyslovil, že Rieger potřebuje na vyšší školu do města. Byl tedy zapsán do školy v Šumperku tam jej vyučoval Jan Karásek u něj se naučil hrát na klavír, housle a kytaru. Na konci roku úspěšně složil zkoušku, která jej opravňovala ke vstupu na gymnázium.

• 1829 byl zapsán na gymnázium v Jičíně, ubytován byl u P.Jana Marii Sidona, výmluvného kazatele a profesora náboženství. Po druhém ročníku se měl vrátit na mlýn a učit se mlynářem jak si přál jeho otec, ovšem chlapcovo nadání bylo tak velké, že byl otec přemluven a František na škole setrval. Ve třetím ročníku bydlel u prefekta Kudrny, který mu přidělil byt přímo v ústavní knihovně což znamenalo, že měl přístup i tam kam ostatní studenti ne a to jej velice poznamenalo do budoucna (kladně). V tom samém ročníku takÉ Rieger vyučoval svou třídu latinu a to nejen podáváním výkladu, ale své spolužáky také zkoušel. Při prvním setkání s českou knihou se v něm probudil vlastenecký cit, který jej táhl k Praze.

• 1833 jej matka dovedla k Josefu Jungmanovi a ten jej zapsal na studie do Klementina v Praze. František se zapsal do humanitního oddělení staroměstského akademického gymnázia. To bylo jedno z nejprestižnějších akademických gymnázii v zemi. Studenti tohoto gymnázia byli postaveni na roveň posluchačům vysokých škol. Vyučovacím jazykem byla jako všude němčina, byly zde jen dva čeští kantoři a to František Jan Svoboda a Josef Jungman v humanistických třídách. Jungman také byl Riegrovi třídním profesorem, tomu pomáhal Rieger s vytvářením slovníku českého jazyka. Již na gymnáziu dával Rieger najevo svou hrdou povahu a to několika drobnými vzpourami proti učitelům, které záhy pomohl vyřešit jeho přítel bývalý třídní učitel a dnes již prefekt gymnázia Jungman. Za pomoci Pavla Josefa Šafaříka začal dopisovat do týdeníku Světozor. Jeho prvním článkem bylo přeložení dvou článků a ve stejném čase mu Květy uveřejnily pár lyrických básniček. S úspěchem (až na matematiku) dokončil pátou třídu, poezii.

• 1834 Rieger složil zkoušku z češtiny na výbornou. Bohužel na výročním vysvědčení z rétoriky, poslední třídy gymnázia měl už místo čtyř jedniček pouze dvě a to z náboženství a řečtiny. Po dokončení školy se zapsal na další dva roky filozofie, která se skládala ze dvou ročníků fyziky a logiky, což byla vlastně příprava na vysokou školu. Studoval úspěšně povětšinou s vyznamenáním, nejlépe ovládal náboženství, filozofii a světové dějiny. Ještě před studii si se starším přítelem Josefem Pichlem (ten zahajoval studii lékařství) pronajal byt v domě jemuž se říkalo U medvídků.

• 1835 jej jeho přítel Václav Štulc jakožto studenta filozofie zavedl do kroužku mladých vlastenců, kteří se shromažďovali kolem Josefa Kajetána Tyla a Karla Hynka Máchy v Komárkově kavárně na Starém městě. Jelikož byl od matky dosti vybaven penězi mohl si dovolit mnoho věcí nejen že si kupoval knihy, které mu pomáhaly se vzdělávat, ale také chodil na divadelní představení, dne 21.prosince1834 navštívil se svým kolegou Karlem Tomíčkem Tylovu Fidlovačku, tam Františka také zaujaly dvě písně a to Kde domov můj a Za dnů radosti jinak jak vzpomínal ve svých pamětech se mu představení moc nelíbilo.

• 1836 se setkal s Tylem osobně a to v nové kavárně kam jej zavedli jeho přátele Štulc a Pichl. Pravidelnými hosty kavárny byl například Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Sabina, Jan Slavomír Tomíček, Karel Tupý (Boleslav Jablonský), Karel Jaromír Erben, Václav Svatopluk Štulc, Josef Bojislav Pichl, Karel Vladislav Zap, Karel Boleslav Štorch a mnoho dalších, tito muži navěky ovlivnili Riegra k jeho lásce k vlasti a národu. Riegrovi tehdy bylo 17 let a byl z nich nejmladší, ale i tak díky své vzdělanosti mezi ně snadno zapadl. Snad právě i tady se seznámil s Čelákovským, F.Dittrichem, budoucím pražským primátorem Amrlingem a co bylo pro jeho budoucnost důležitější s Františkem Palackým

První český ples

• 1840 pomáhal organizovat první český ples. Mezi české vlastence se zařadil záhy díky svým básním. Pracoval v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách (spolu s J. Pernerem).

Zatčení

• 1842 byl zatčen pro podezření z pomoci polským emigrantům, a to zmařilo jaho další kariéru ve státních službách. Hmotným nedostatkem však netrpěl, žil z výnosu semilského mlýna a dalších statků.

• 1848-49 stál v čele českých liberálů, byl členem Národního výboru, později poslancem říšského sněmu. Byl považován za mluvčího českých politiků.

Manželství

Za manželku si vzal dceru Františka Palackého Marii.

Slovník naučný

• 1858 začal psát Slovník naučný, jehož první svazek vyšel roku 1859 a jedenáctý (poslední) roku 1874. Jedná se o první českou encyklopedii. V 50. letech 19. století se v Matici české konaly přípravy k vydání této encyklopedie. Její první díl vyšel v roce 1860, brzy se k Riegrovi přidali Jakub Malý, Jan Gebauer a další.

• 1860 se Rieger ujal vedení tohoto slovníku.

• 1874 byl Slovník naučný ukončen 11. dílem, pak následovaly ještě tři svazky doplňků. Na spolupráci se podílel i Karel Jaromír Erben.

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ladislav Rieger