Miloslav Štěpánek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m subpahýl
Kompletní přepsání článku.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Subpahýl|20210222214915}}
'''Miloslav Štěpánek''' ([[18. červen|18. června]] [[1911]] [[Paseky nad Jizerou|Paseky]] – [[24. září]] [[1979]] [[Tanvald]]) byl [[Česko|český]] vojenský [[meteorolog]] a [[Pilot|letec]].
{{Neověřeno}}

{{Infobox - osoba
== Život ==
| titul před = plk.
Od roku 1933 studoval na [[Vojenská akademie v Hranicích |Vojenské akademii v&nbsp;Hranicích]] a o dva roky později z&nbsp;ní byl vyřazen v&nbsp;hodnosti poručíka letectva. Následně coby pilot sloužil u leteckého pluku 1 na [[Letiště Praha-Kbely |pražském Kbelském letišti]]. Během zdejší služby absolvoval v&nbsp;roce 1936 na [[Výzkumný a zkušební letecký ústav|Vojenském technickém a leteckém ústavu]] [[Ministerstvo národní obrany Československa|Ministerstva národní obrany]] a při [[Český hydrometeorologický ústav|Státním ústavu meteorologickém]] výcvik zaměřený na povětrnostní službu. Na podzim 1937 byl zařazen do funkce velitele povětrnostní ústředny 1 na kbelském letišti. Když v&nbsp;září roku 1938 probíhala [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|všeobecná mobilizace]], zastával Štěpánek pozici velitele Hlavní polní povětrnostní ústředny 91 na hlavním leteckém velitelství ve [[Vyškov]]ě. V&nbsp;československé armádě působil do poloviny roku 1939.<ref name="kniha-304">{{Citace monografie
| jméno = Miloslav Štěpánek
| příjmení = Flajšman
| obrázek = Stepanek miloslav-foto.jpg
| jméno = Miroslav
| popisek = plk. Miloslav Štěpánek, český letec RAF ve Velké Británii
| příjmení2 = Štekl
| datum narození = [[18. červen|18. června]] [[1911]]
| jméno2 = Josef
| místo narození = [[Paseky nad Jizerou]]
| titul = Hydrometeorologická služba Armády České republiky v&nbsp;období 1918–2009
| datum úmrtí = [[24. září]] [[1979]]
| url = https://docplayer.cz/2331461-Pripusten-ke-slozeni-obhajoby-zaverecne-disertacni.html
| místo úmrtí = [[Tanvald]]
| vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky
| místo pohřbení = [[Paseky nad Jizerou]]
| místo = Praha
| alma mater = [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy]]
| rok vydání = 2009
| partner = Marie Štěpánková
| vydání = 1
| děti = Ing. arch. Miloslav Štěpánek<br />Jaroslav Štěpánek
| počet stran = 375
| příbuzní = David Štěpánek
| kapitola = Flight Lieutenant Miloslav Štěpánek
Karolína Štěpánková
| typ kapitoly = heslo
| strany = 304
| isbn = 978-80-7278-517-9
| poznámka = [Dále jen Flajšman, Štekl]
}}</ref>

=== Boje druhé světové války ===
Během letních měsíců roku 1939 ilegálně překročil státní hranici do [[Polsko|Polska]] a v&nbsp;Krakově se přihlásil do československé vojenské skupiny. Plánoval se přepravit lodí do Francie, avšak nenašlo se pro něj volné místo. Proto pod vedením štábního kapitána [[Bohumil Liška|Bohumila Lišky]] vstoupil 29.&nbsp;srpna toho roku do polského armádního letectva. Přidělen byl na letiště ve městě [[Dęblin]].<ref name="kniha-304" /> Jakmile pak 1.&nbsp;září začala [[druhá světová válka]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Folprecht
| jméno = Radek
| titul = OBRAZEM: V&nbsp;září 1939 lehlo Polsko popelem. Začala druhá světová válka
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2019-09-01
| datum přístupu = 2021-02-28
| url = https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/druha-svetova-valka-invaze-do-polska-zari-1939-polsko.A190829_121935_vojenstvi_erp
}}</ref> napadly německé letouny letiště v&nbsp;Dęblinu a během jeho bombardování byl Štěpánek vážně zraněn a na přechodnou dobu částečně oslepl a ztratil i sluch. Během bojů se pak přesunoval východním směrem, až ho 18.&nbsp;září u Tarnopolu spolu s&nbsp;dalšími československými letci zajala [[Rudá armáda]] a deportovala do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kde jej umístila v&nbsp;zajateckých táborech [[Suzdal]] a posléze [[Oranky]].<ref name="kniha-304" />

Na konci června následujícího roku (1940) byl zařazen mezi vojáky, kteří měli posílit právě vznikající československé armádní letecké jednotky ve [[Spojené království|Spojeném království]]. Od 12.&nbsp;července proto cestoval přes [[Turecko|turecký]] [[Istanbul]], [[Suezský průplav]] do [[Kapské Město|Kapského Města]] na jihu [[Afrika|Afriky]] a odtud až do [[Liverpool]]u, kam dorazil 27.&nbsp;října 1940 a ihned vstoupil do [[Royal Air Force]] (RAF). Při vstupní prohlídce se ale ukázalo, že vlivem zranění utrpěných v&nbsp;Polsku nemůže být minimálně na půl roku začleněn mezi operační piloty. Dne 28.&nbsp;října 1940 se tak stal součástí Československého výcvikového a náhradního leteckého tělesa v&nbsp;[[Gosford]]u, které organizačně a technicky zabezpečovalo působení československých letců ve Spojeném království. K&nbsp;1.&nbsp;květnu 1941 byl nakonec definitivně seznán za neschopného výkonu operačního pilota. Ke konci téhož měsíce (25.&nbsp;května) za válečná zranění z roku 1939 dostal [[Kříž za chrabrost (Polsko)|polský Válečný kříže]], jenž mu 21.&nbsp;července předal generál [[Stanislaw Ujeski]], velitel polských jednotek začleněných do RAF.<ref name="kniha-304" />

Od června 1941 působil Štěpánek na [[Inspektorát československého letectva|Inspektorátu československého letectva]] v&nbsp;[[Londýn]]ě. Od prvního srpna toho roku zastával pozici referenta meteorologa.<ref name="kniha-304" /> Shromažďoval zkušenosti s&nbsp;leteckou meteorologií, kterí by mohly být využity při následném poválečném budování armády. Chystal rovněž příručky pro výcvik letců a připravoval předpisy a odborné studie. Od začátku října 1943 studoval na britském ''{{Cizojazyčně|en|Air Ministry Unit for Course at Meteorological Trainig School}}'' na letišti [[Kilburn]]u kurz zaměřený na leteckou meteorologii. Na začátku posledního roku války, od 12.&nbsp;ledna 1945, si rozšiřoval své meteorologické znalosti na {{Cizojazyčně|en|RAF Meteorological Station}} v&nbsp;severoskotském [[Tain]]u. Od 1.&nbsp;února 1945 působil na velitelství 44.&nbsp;skupiny meteorologického výcviku v&nbsp;[[Exeter]]u a na konci války zastával post hlavního meteorologa na základně Czech Air Force Transport v&nbsp;[[Harrow]].<ref name="kniha-305">Flajšman, Štekl, s.&nbsp;305.</ref>

=== Po válce ===
Když se po konci války v&nbsp;Evropě vrátil zpět do Československa, stal se coby štábní kapitán starším referentem povětrnostní služby [[Velitelství letectva Hlavního štábu]] a zároveň měl funkci přednosty vojenské povětrnostní služby. Posléze povýšil na místo přednosty skupiny povětrnostní služby a roku 1947 se stal přednostou celé povětrnostní služby. Aby si rozšířil své vědomosti zapsal se na externí studium oboru meteorologie na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy]]. Studium nakonec nedokončil. Koncem roku 1948 byl coby účastník západního odboje odeslán na nucenou dovolenou a posléze z&nbsp;armády úplně propuštěn. Poté jej státní bezpečnost zatkla a justice jej odsoudila ke ztrátě dosažené vojenské hodnosti a k&nbsp;šestiměsíčnímu nepodmíněnému odnětí svobody, které Štěpánek vykonal na přelomu let 1949 a 1950 ve [[Věznice Plzeň|věznici na Borech]].<ref name="kniha-305" />

Po propuštění musel nuceně opustit hlavní město. Usídlil se ve [[Zlatá Olešnice (okres Jablonec nad Nisou)|Zlaté Olešnici]] na pomezí [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Krkonoše|Krkonoš]] na severu Československa. Zaměstnání našel v&nbsp;nedalekém Tanvaldě, kde vyráběl textil v&nbsp;národním podniku [[Seba]]. Spolupracoval rovněž s&nbsp;vlastivědným muzeem ve [[Vysoké nad Jizerou|Vysokém nad Jizerou]], které v&nbsp;té době získalo rozložený vzácný pohyblivý [[Metelkův mechanický betlém (Vysoké nad Jizerou)|mechanický betlém Jana Metelky]] ze [[Sklenařice|Sklenařic]]. Nikdo z&nbsp;pracovníků muzea totiž nedokázal betlém zprovoznit.<ref name="kniha-305" /> Povedlo se to až Štěpánkovi po téměř roční práci na konci roku 1958, kterému s&nbsp;restaurováním pomáhal i pozdější ředitel muzea [[Vladimír Hladík]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zábranský
| jméno = Milan
| titul = Putování za betlémy
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| rok vydání = 2014
| vydání = 1
| počet stran = 200
| kapitola = Mimopražské betlémy
| strany = 149
| isbn = 978-80-247-5063-7
}}</ref> Štěpánek zemřel v&nbsp;roce 1979. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] (1989) byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovník „[[in memoriam]]“.<ref name="kniha-305" />

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Flajšman
| jméno = Miroslav
| příjmení2 = Štekl
| jméno2 = Josef
| titul = Hydrometeorologická služba Armády České republiky v&nbsp;období 1918–2009
| url = https://docplayer.cz/2331461-Pripusten-ke-slozeni-obhajoby-zaverecne-disertacni.html
| vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 375
| kapitola = Flight Lieutenant Miloslav Štěpánek
| typ kapitoly = heslo
| strany = 304–305
| isbn = 978-80-7278-517-9
}}
}}

<ref>{{Citace elektronického periodika
{{Portály|Česko|Letectví|Lidé}}
| titul = Miloslav Štěpánek
| periodikum = vojzesl.cz
| url = https://vojzesl.cz/galerie_osob/stepanek_miloslav_zivotopis.html
| datum přístupu = 2021-02-16
}}</ref>'''Miloslav Štěpánek''' ([[18. červen|18. června]] [[1911]], [[Paseky nad Jizerou]] – [[24. září]] [[1979]], [[Tanvald]]) byl český plukovník letectva.


{{DEFAULTSORT:Štěpánek, Miloslav}}
{{DEFAULTSORT:Štěpánek, Miloslav}}

[[Kategorie:Čeští meteorologové]]
[[Kategorie:Čeští letci]]
[[Kategorie:Čeští letci]]
[[Kategorie:Příslušníci československých perutí v RAF]]
[[Kategorie:Příslušníci československých perutí v RAF]]
[[Kategorie:Plukovníci]]
[[Kategorie:Plukovníci]]
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích]]
[[Kategorie:Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko)]]
[[Kategorie:Narození 1911]]
[[Kategorie:Narození 1911]]
[[Kategorie:Narození 18. června]]
[[Kategorie:Narození 18. června]]
[[Kategorie:Narození v Pasekách nad Jizerou]]
[[Kategorie:Narození v Libereckém kraji]]
[[Kategorie:Úmrtí 1979]]
[[Kategorie:Úmrtí 1979]]
[[Kategorie:Úmrtí 24. září]]
[[Kategorie:Úmrtí 24. září]]
[[Kategorie:Úmrtí v Tanvaldu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Tanvaldu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích]]
[[Kategorie:Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko)]]

Verze z 28. 2. 2021, 04:18

Miloslav Štěpánek
Narození18. června 1911
Paseky nad Jizerou nebo Rokytnice nad Jizerou
Úmrtí24. září 1979 (ve věku 68 let)
Tanvald
Povolánímeteorolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Štěpánek (18. června 1911 Paseky24. září 1979 Tanvald) byl český vojenský meteorolog a letec.

Život

Od roku 1933 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a o dva roky později z ní byl vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Následně coby pilot sloužil u leteckého pluku 1 na pražském Kbelském letišti. Během zdejší služby absolvoval v roce 1936 na Vojenském technickém a leteckém ústavu Ministerstva národní obrany a při Státním ústavu meteorologickém výcvik zaměřený na povětrnostní službu. Na podzim 1937 byl zařazen do funkce velitele povětrnostní ústředny 1 na kbelském letišti. Když v září roku 1938 probíhala všeobecná mobilizace, zastával Štěpánek pozici velitele Hlavní polní povětrnostní ústředny 91 na hlavním leteckém velitelství ve Vyškově. V československé armádě působil do poloviny roku 1939.[1]

Boje druhé světové války

Během letních měsíců roku 1939 ilegálně překročil státní hranici do Polska a v Krakově se přihlásil do československé vojenské skupiny. Plánoval se přepravit lodí do Francie, avšak nenašlo se pro něj volné místo. Proto pod vedením štábního kapitána Bohumila Lišky vstoupil 29. srpna toho roku do polského armádního letectva. Přidělen byl na letiště ve městě Dęblin.[1] Jakmile pak 1. září začala druhá světová válka,[2] napadly německé letouny letiště v Dęblinu a během jeho bombardování byl Štěpánek vážně zraněn a na přechodnou dobu částečně oslepl a ztratil i sluch. Během bojů se pak přesunoval východním směrem, až ho 18. září u Tarnopolu spolu s dalšími československými letci zajala Rudá armáda a deportovala do Sovětského svazu, kde jej umístila v zajateckých táborech Suzdal a posléze Oranky.[1]

Na konci června následujícího roku (1940) byl zařazen mezi vojáky, kteří měli posílit právě vznikající československé armádní letecké jednotky ve Spojeném království. Od 12. července proto cestoval přes turecký Istanbul, Suezský průplav do Kapského Města na jihu Afriky a odtud až do Liverpoolu, kam dorazil 27. října 1940 a ihned vstoupil do Royal Air Force (RAF). Při vstupní prohlídce se ale ukázalo, že vlivem zranění utrpěných v Polsku nemůže být minimálně na půl roku začleněn mezi operační piloty. Dne 28. října 1940 se tak stal součástí Československého výcvikového a náhradního leteckého tělesa v Gosfordu, které organizačně a technicky zabezpečovalo působení československých letců ve Spojeném království. K 1. květnu 1941 byl nakonec definitivně seznán za neschopného výkonu operačního pilota. Ke konci téhož měsíce (25. května) za válečná zranění z roku 1939 dostal polský Válečný kříže, jenž mu 21. července předal generál Stanislaw Ujeski, velitel polských jednotek začleněných do RAF.[1]

Od června 1941 působil Štěpánek na Inspektorátu československého letectvaLondýně. Od prvního srpna toho roku zastával pozici referenta meteorologa.[1] Shromažďoval zkušenosti s leteckou meteorologií, kterí by mohly být využity při následném poválečném budování armády. Chystal rovněž příručky pro výcvik letců a připravoval předpisy a odborné studie. Od začátku října 1943 studoval na britském Air Ministry Unit for Course at Meteorological Trainig School na letišti Kilburnu kurz zaměřený na leteckou meteorologii. Na začátku posledního roku války, od 12. ledna 1945, si rozšiřoval své meteorologické znalosti na RAF Meteorological Station v severoskotském Tainu. Od 1. února 1945 působil na velitelství 44. skupiny meteorologického výcviku v Exeteru a na konci války zastával post hlavního meteorologa na základně Czech Air Force Transport v Harrow.[3]

Po válce

Když se po konci války v Evropě vrátil zpět do Československa, stal se coby štábní kapitán starším referentem povětrnostní služby Velitelství letectva Hlavního štábu a zároveň měl funkci přednosty vojenské povětrnostní služby. Posléze povýšil na místo přednosty skupiny povětrnostní služby a roku 1947 se stal přednostou celé povětrnostní služby. Aby si rozšířil své vědomosti zapsal se na externí studium oboru meteorologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Studium nakonec nedokončil. Koncem roku 1948 byl coby účastník západního odboje odeslán na nucenou dovolenou a posléze z armády úplně propuštěn. Poté jej státní bezpečnost zatkla a justice jej odsoudila ke ztrátě dosažené vojenské hodnosti a k šestiměsíčnímu nepodmíněnému odnětí svobody, které Štěpánek vykonal na přelomu let 1949 a 1950 ve věznici na Borech.[3]

Po propuštění musel nuceně opustit hlavní město. Usídlil se ve Zlaté Olešnici na pomezí Jizerských hor a Krkonoš na severu Československa. Zaměstnání našel v nedalekém Tanvaldě, kde vyráběl textil v národním podniku Seba. Spolupracoval rovněž s vlastivědným muzeem ve Vysokém nad Jizerou, které v té době získalo rozložený vzácný pohyblivý mechanický betlém Jana Metelky ze Sklenařic. Nikdo z pracovníků muzea totiž nedokázal betlém zprovoznit.[3] Povedlo se to až Štěpánkovi po téměř roční práci na konci roku 1958, kterému s restaurováním pomáhal i pozdější ředitel muzea Vladimír Hladík.[4] Štěpánek zemřel v roce 1979. Po sametové revoluci (1989) byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovník „in memoriam“.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e FLAJŠMAN, Miroslav; ŠTEKL, Josef. Hydrometeorologická služba Armády České republiky v období 1918–2009. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2009. 375 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-517-9. Heslo Flight Lieutenant Miloslav Štěpánek, s. 304. [Dále jen Flajšman, Štekl]. 
  2. FOLPRECHT, Radek. OBRAZEM: V září 1939 lehlo Polsko popelem. Začala druhá světová válka. iDNES.cz [online]. 2019-09-01 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  3. a b c d Flajšman, Štekl, s. 305.
  4. ZÁBRANSKÝ, Milan. Putování za betlémy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 200 s. ISBN 978-80-247-5063-7. Kapitola Mimopražské betlémy, s. 149. 

Literatura

  • FLAJŠMAN, Miroslav; ŠTEKL, Josef. Hydrometeorologická služba Armády České republiky v období 1918–2009. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2009. 375 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-517-9. Heslo Flight Lieutenant Miloslav Štěpánek, s. 304–305.