Muzeum východních Čech: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Historie muzea: rozšíření
rozšíření
Řádek 39: Řádek 39:
}}</ref> Průmyslové muzeum přesídlilo do školy pro umělecké zámečnictví. Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] (více viz níže).
}}</ref> Průmyslové muzeum přesídlilo do školy pro umělecké zámečnictví. Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]]. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] (více viz níže).


Do budovy se na podzim 1913 nastěhovala knihovna a v listopadu téhož roku byl zpřístupněn přednáškový sál. Další aktivity znemožnila první světová válka. Sbírky byly instalovány do vitrín teprve na přelomu 20. a 30. let. Díky tomu mohly být zpřístupněny expozice umělecko-průmyslové, historická expozice, síň textilu, lapidárium (v suterénu) a také památky z 1. světové války. Roku 1934 muzeum hostilo 15. sjezd Svazu československých muzeí. V letech 1933–41 stál v čele muzea arch. František Tichý, po němž na ředitelském postu následoval dr. František Hejl. V období druhé světové války přišlo o část ze svých sbírek – archiválie spolků a korporací, knihy, sochy, obrazy, památky z první světové války i sbírky Župního pedagogického muzea.<ref name=":5" />
⚫
Roku 1939 vzniklo samostatné přírodovědecké muzeum, které získalo prostory ve staré radnici na Malém náměstí. Zpřístupněno bylo 2. července toho roku. Jeho prvním ředitelem se stal jeden z iniciátorů jeho vzniku V. F. Hlaváč. Po druhé světové válce – konkrétně v roce 1946 – došlo ke sloučení Městského přírodovědeckého muzea s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem do jedné organizace. Zatímco zpočátku bylo přírodovědné muzeum spíše sbírkou rarit a kuriozit, od konce 60. let již jasně převládala snaha o systematické sbírky geologické, botanické, zoologické i speciální entomologické. V letech 1971–86 byla dokonce v Kotěrově budově instalována expozice „Příroda severovýchodních Čech“, která v té době patřila v Československu k průkopnicky pojatým přírodovědným expozicím. Odborné přírodovědné pracoviště však stále působilo na Malém náměstí. Z něj se do Gayerových kasáren přestěhovalo až v roce 1993.

⚫
Roku 1939 vzniklo samostatné přírodovědecké muzeum, které získalo prostory ve staré radnici na Malém náměstí. Zpřístupněno bylo 2. července toho roku. Jeho prvním ředitelem se stal jeden z iniciátorů jeho vzniku V. F. Hlaváč. Po druhé světové válce – konkrétně v roce 1946 – došlo ke sloučení Městského přírodovědeckého muzea s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem do jedné organizace. Zatímco zpočátku bylo přírodovědné muzeum spíše sbírkou rarit a kuriozit, od konce 60. let již jasně převládala snaha o systematické sbírky geologické, botanické, zoologické i speciální entomologické. Až do roku 1957 však byly vystavovány v budově někdejší radnice na [[Malé náměstí (Hradec Králové)|Malém náměstí]]. V letech 1971–86 byla dokonce v Kotěrově budově instalována expozice „Příroda severovýchodních Čech“, která v té době patřila v Československu k průkopnicky pojatým přírodovědným expozicím. Odborné přírodovědné pracoviště však stále působilo na Malém náměstí. Z něj se do Gayerových kasáren přestěhovalo až v roce 1993.


Mezitím se měnil zřizovatel muzea. V roce 1959 se z městské instituce stala instituce krajská. Ovšem i její název, struktura a zaměření se v průběhu času proměňovaly (např. Krajský vlastivědný ústav, Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého<ref name=":5" />). Významným milníkem se stalo sloučení s muzeem v Pardubicích v roce 1974, po němž organizace využívala název Krajské muzeum východních Čech. Současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové využívá od roku 1991, tedy od osamostatnění [[Východočeské muzeum v Pardubicích|Východočeského muzea v Pardubicích]]. V roce 1993 se součástí muzea stal Památník bitvy 1866 ([[Muzeum války 1866]]) na [[Chlum (Východolabská tabule, 337 m)|Chlumu]] u Hradce Králové. V 90. letech bylo muzeum [[Příspěvková organizace|příspěvkovou organizací]] [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury ČR]]. Po zřízení krajských úřadů bylo v roce 2001 přeměněno v příspěvkovou organizaci [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]].<ref name=":4" />
Mezitím se měnil zřizovatel muzea. V roce 1959 se z městské instituce stala instituce krajská. Ovšem i její název, struktura a zaměření se v průběhu času proměňovaly (např. Krajský vlastivědný ústav, Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého<ref name=":5" />). Významným milníkem se stalo sloučení s muzeem v Pardubicích v roce 1974, po němž organizace využívala název Krajské muzeum východních Čech. Současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové využívá od roku 1991, tedy od osamostatnění [[Východočeské muzeum v Pardubicích|Východočeského muzea v Pardubicích]]. V roce 1993 se součástí muzea stal Památník bitvy 1866 ([[Muzeum války 1866]]) na [[Chlum (Východolabská tabule, 337 m)|Chlumu]] u Hradce Králové. V 90. letech bylo muzeum [[Příspěvková organizace|příspěvkovou organizací]] [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury ČR]]. Po zřízení krajských úřadů bylo v roce 2001 přeměněno v příspěvkovou organizaci [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]].<ref name=":4" />
Řádek 76: Řádek 78:


=== Historie stavby ===
=== Historie stavby ===
Původně byla nová muzejní budova plánována na rohu dnešních ulic Československé armády a Pospíšilovy – v roce 1895 poskytnut městem pozemek. V prosinci 1897 byl pověřen projektem prof. [[Jan Koula]], ale jeho návrh odevzdaný v květnu následujícího roku. Novorenesanční pojetí však vyznělo zastarale a k realizaci nedošlo. V roce 1898 věnovalo město pro stavbu muzejní budovy pro obě muzea (viz výše Historie muzea) pozemek na nábřeží Elišky Pomořanské ([[Eliščino nábřeží|Eliščině nábřeží]]). Původně byl projekt zadán architektovi [[Jan Koula|Janu Koulovi]], návrh se však nedočkal realizace.<ref>{{Citace elektronické monografie
Původně byla nová muzejní budova plánována na rohu dnešních ulic Československé armády a Pospíšilovy – v roce 1895 poskytnut městem pozemek. V prosinci 1897 byl pověřen projektem prof. [[Jan Koula]], ale jeho návrh odevzdaný v květnu následujícího roku. Novorenesanční pojetí však vyznělo zastarale a k realizaci nedošlo. V roce 1898 věnovalo město pro stavbu muzejní budovy pro obě muzea (viz výše Historie muzea) pozemek na nábřeží Elišky Pomořanské ([[Eliščino nábřeží|Eliščině nábřeží]]). Původně byl projekt zadán architektovi [[Jan Koula|Janu Koulovi]], návrh se však nedočkal realizace.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Falta
| příjmení = Falta
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 133: Řádek 135:
}}</ref> Vytvořeny byly z glazované keramiky. Tyto dvě sochy odkazují na staré pevnostní město Hradec králové a nové město Hradec králové. Dříve byly označovány jako Umění a Průmysl<ref name=":2" />, resp. Historie a Průmysl.<ref name=":3" /><ref name=":5" /> Jedna z žen je doplněna bronzovou sochou muže. Rekonstrukce soch proběhla v letech 2003–2004.<ref name=":5" />
}}</ref> Vytvořeny byly z glazované keramiky. Tyto dvě sochy odkazují na staré pevnostní město Hradec králové a nové město Hradec králové. Dříve byly označovány jako Umění a Průmysl<ref name=":2" />, resp. Historie a Průmysl.<ref name=":3" /><ref name=":5" /> Jedna z žen je doplněna bronzovou sochou muže. Rekonstrukce soch proběhla v letech 2003–2004.<ref name=":5" />


[[Interiér]]u budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Podíleli se na něm význační umělci té doby. Mozaiky v kopuli byly vytvořeny podle pastelových návrhů (kartonů) [[Jan Preisler|Jana Preislera]] z roku 1911. Provedli je [[Josef Novák (malíř)|Josef Novák]] (jedna v roce 1931) a A. Klouda a M. Ajvajz (tři v roce 1941).<ref name=":3" /> Autorem vitráží (mozaikových oken) byl [[František Kysela]].<ref name=":1" /> Vstupní hala (vestibul) je doplněna kovovou fontánkou se sbírek muzea. Původně však měla být instalována kamenná fontánka od [[Jaroslav Horejc|Jaroslava Horejce]]. Osvětlovací kandelábr mezi prvním a druhým poschodím instalován v roce 1924. Kotěra jako autor stavby byl autorem návrhů všeho vnitřního vybavení.<ref name=":5" /> Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. V přízemí se nalézá přednáškový sál pro 200 osob s kavárnou na galerii. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý [[suterén]]. Výstavní sály se nacházejí v prvními druhém patře a rovněž v suterénu. Ve třetím patře jsou také menší prostory sloužící vzdělávání (býv. ateliér apod.).<ref name=":5" />
[[Interiér]]u budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Podíleli se na něm význační umělci té doby. Mozaiky v kopuli byly vytvořeny podle pastelových návrhů (kartonů) [[Jan Preisler|Jana Preislera]] z roku 1911. Provedli je [[Josef Novák (malíř)|Josef Novák]] (jedna v červenci 1931) a A. Klouda a M. Ajvajz (zbylé tři až v roce 1941).<ref name=":3" /> Autorem vitráží (mozaikových oken) byl [[František Kysela]].<ref name=":1" /> Vstupní hala (vestibul) je doplněna kovovou fontánkou se sbírek muzea. Původně však měla být instalována kamenná fontánka od [[Jaroslav Horejc|Jaroslava Horejce]]. Osvětlovací kandelábr mezi prvním a druhým poschodím instalován v roce 1924. Kotěra jako autor stavby byl autorem návrhů všeho vnitřního vybavení.<ref name=":5" /> Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. V přízemí se nalézá přednáškový sál pro 200 osob s kavárnou na galerii. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý [[suterén]]. Výstavní sály se nacházejí v prvními druhém patře a rovněž v suterénu. Ve třetím patře jsou také menší prostory sloužící vzdělávání (býv. ateliér apod.).<ref name=":5" />


Před vstupem do budovy byla později – v roce 1934 – umístěna kašna podle návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]].<ref name=":5" /><ref name=":1" />
Před vstupem do budovy byla později – v roce 1934 – umístěna kašna podle návrhu [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]].<ref name=":5" /><ref name=":1" />

Verze z 26. 2. 2021, 15:39

Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum východních Čech
Muzeum východních Čech
Základní informace
Výstavba1880
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Souřadnice50°12′42,25″ s. š., 15°49′44,37″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky15682/6-559 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové je krajská muzejní instituce sídlící v Hradci Králové. Zřizovatelem této příspěvkové organizace je Královéhradecký kraj.

Muzeum má tři tematická sbírková oddělení – archeologické, historické a přírodovědecké. K tomu od roku 1993 spravuje Památník bitvy 1866 na Chlumu u Hradce Králové s Muzeem války 1866 a rozhlednou Chlum, které jsou pobočkou a oddělením muzea.[1][2]

V souhrnu muzeum uchovává na dva miliony sbírkových předmětů. Sbírky se dělí na patnáct podsbírek reflektujících široké spektrum zaměření muzea: archeologická, antropologická, militaria, staré tisky a specializovaný fond, numismatika, etnografie, hospodářství a technika, veřejný život a služby, kulturní život, bydlení-odívání, umělecký průmysl, hradecensia, geologická, botanická a zoologická.[1]

Muzeum každoročně pořádá 10 až 15 krátkodobých výstav a organizuje řadu kulturních a společenských akcí. Největší zájem je o tzv. Muzejní adventní trhy, kterých se každý rok účastní kolem 10 tisíc lidí.[1]

Muzeum je vědecko-výzkumnou organizací, která organizuje odborné konference a semináře a vydává periodické i neperiodické publikace. V roce 1959 začalo muzeum vydávat časopis Práce muzea v Hradci Králové (Acta Musei Reginaehradecensis s. A).[3]

Historie muzea

Muzeum bylo v Hradci Králové založeno v roce 1880. Sbírky byly v roce 1884 umístěny do někdejší kaple sv. Václava v domě č. 33 na Velkém náměstí. První zpřístupnění pro návštěvníky se konalo v neděli 1. února 1885. O rozvoj muzea a jeho sbírek se v té době zasloužil Ladislav Jan Pospíšil – nakladatel, tiskař a tehdejší náměstek starosty, který se zásadním způsobem rovněž zasadil o zbourání hradeb a rozvoj města. Muzeum se rychle etablovalo, shromažďovalo informace o městě a zároveň intenzivně působilo v oblasti regionálního archeologického výzkumu.

Přelomovým pro další desítky let se stal rok 1896, kdy byla instituce rozdělena na dva samostatné celky: Městské historické muzeum a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část Království českého.[4] Průmyslové muzeum přesídlilo do školy pro umělecké zámečnictví. Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se prusko-rakouské válce. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu Jana Kotěry (více viz níže).

Do budovy se na podzim 1913 nastěhovala knihovna a v listopadu téhož roku byl zpřístupněn přednáškový sál. Další aktivity znemožnila první světová válka. Sbírky byly instalovány do vitrín teprve na přelomu 20. a 30. let. Díky tomu mohly být zpřístupněny expozice umělecko-průmyslové, historická expozice, síň textilu, lapidárium (v suterénu) a také památky z 1. světové války. Roku 1934 muzeum hostilo 15. sjezd Svazu československých muzeí. V letech 1933–41 stál v čele muzea arch. František Tichý, po němž na ředitelském postu následoval dr. František Hejl. V období druhé světové války přišlo o část ze svých sbírek – archiválie spolků a korporací, knihy, sochy, obrazy, památky z první světové války i sbírky Župního pedagogického muzea.[4]

Roku 1939 vzniklo samostatné přírodovědecké muzeum, které získalo prostory ve staré radnici na Malém náměstí. Zpřístupněno bylo 2. července toho roku. Jeho prvním ředitelem se stal jeden z iniciátorů jeho vzniku V. F. Hlaváč. Po druhé světové válce – konkrétně v roce 1946 – došlo ke sloučení Městského přírodovědeckého muzea s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem do jedné organizace. Zatímco zpočátku bylo přírodovědné muzeum spíše sbírkou rarit a kuriozit, od konce 60. let již jasně převládala snaha o systematické sbírky geologické, botanické, zoologické i speciální entomologické. Až do roku 1957 však byly vystavovány v budově někdejší radnice na Malém náměstí. V letech 1971–86 byla dokonce v Kotěrově budově instalována expozice „Příroda severovýchodních Čech“, která v té době patřila v Československu k průkopnicky pojatým přírodovědným expozicím. Odborné přírodovědné pracoviště však stále působilo na Malém náměstí. Z něj se do Gayerových kasáren přestěhovalo až v roce 1993.

Mezitím se měnil zřizovatel muzea. V roce 1959 se z městské instituce stala instituce krajská. Ovšem i její název, struktura a zaměření se v průběhu času proměňovaly (např. Krajský vlastivědný ústav, Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého[4]). Významným milníkem se stalo sloučení s muzeem v Pardubicích v roce 1974, po němž organizace využívala název Krajské muzeum východních Čech. Současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové využívá od roku 1991, tedy od osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích. V roce 1993 se součástí muzea stal Památník bitvy 1866 (Muzeum války 1866) na Chlumu u Hradce Králové. V 90. letech bylo muzeum příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Po zřízení krajských úřadů bylo v roce 2001 přeměněno v příspěvkovou organizaci Královéhradeckého kraje.[3]

Historická budova muzea

Muzeum sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou na městském nábřeží (Eliščino nábřeží). Jedná se o architektovo vrcholné dílo a jednu z nejvýznamnějších památek české moderny vůbec.[5][6]

Budova muzea je památkově chráněna od roku 1958.[7] V roce 1995 byla budova vzhledem k zásadnímu postavení ve vývoji české architektury prohlášena národní kulturní památkou.[8]

Historie stavby

Původně byla nová muzejní budova plánována na rohu dnešních ulic Československé armády a Pospíšilovy – v roce 1895 poskytnut městem pozemek. V prosinci 1897 byl pověřen projektem prof. Jan Koula, ale jeho návrh odevzdaný v květnu následujícího roku. Novorenesanční pojetí však vyznělo zastarale a k realizaci nedošlo. V roce 1898 věnovalo město pro stavbu muzejní budovy pro obě muzea (viz výše Historie muzea) pozemek na nábřeží Elišky Pomořanské (Eliščině nábřeží). Původně byl projekt zadán architektovi Janu Koulovi, návrh se však nedočkal realizace.[9] Po rozhodnutí o změně umístění samotné stavby byl osloven Jan Kotěra, kterého oslovil sám tehdejší královéhradecký starosta František Ulrich. Nebylo to poprvé, co byl Kotěra jako architekt městem osloven. Již v roce 1903 až 1904 byl v Hradci Králové postaven dle Kotěrova projektu hotel Okresní dům.[10]

Projektové práce se uskutečnily v rozmezí let 1905–08. První skici na stavbu pocházejí z roku 1905 až 1906. V roce 1907 předložil Kotěra kuratoriu první verzi návrhu. Definitivní schválení kuratoriem proběhlo 14. února 1909. Budova muzea byla postavena v letech 1909 až 1912. Práce na interiéru probíhaly i dále. Po první světové válce se budově říkalo Kotěrovo muzeum. Původně se počítalo s přístavbou muzea. V roce 1942 byla dokonce uskutečněna architektonická soutěž, v níž první místo obsadil Jan Rejchl se svým návrhem před Josefem Gočárem. Vzhledem k době a okolnostem však nikdy nedošlo k realizaci. Později totiž vzaly plány rozšíření za své.[4]

V letech 1999–2002 a 2018–2019 proběhly rekonstrukce budovy.[7] K opětovnému zpřístupnění po rekonstrukci došlo 31. 10. 2019.[11]

Popis stavby

Hradec Králové - průčelí Muzea Východních Čech

Budova městského muzea byla postavena ve stylu individualistické moderny.[7] Jedná se o první monumentální stavbu české moderny.[4] Interiér je v secesním slohu, jehož charakteristickými prvky jsou práce s prostorem, snaha o vyvolání dojmu beztížnosti, dekorativnost staveb, použití florálních motivů, křivek a linií, průhlednost a výrazný skelet samotné stavby.

V roce 2013 byla vydána první samostatná monografie této budovy.[12]

První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její asymetričnost a monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. Půdorys budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar latinského kříže. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým presbytářem. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. Kotěra si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením betonovou kupoli, jíž pokryla měděná střecha. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné terasy. Stavba má železobetonovou konstrukci.

Průčelí stavby se vyznačuje jednak horizontální geometrickou členitostí, střídáním říms, volných ploch a partií s okny, jednak kombinací použitých materiálů – režné cihly ve spojitosti s klasickou světlou omítkou působí kontrastně. Kotěra se inspiroval holandskou architekturou.[4] Fasáda je zdobena pomocí ornamentů. Alegorické sochy sedících žen v průčelí jsou dílem Stanislava Suchardy a Vojtěcha Suchardy.[5][13] Vytvořeny byly z glazované keramiky. Tyto dvě sochy odkazují na staré pevnostní město Hradec králové a nové město Hradec králové. Dříve byly označovány jako Umění a Průmysl[7], resp. Historie a Průmysl.[13][4] Jedna z žen je doplněna bronzovou sochou muže. Rekonstrukce soch proběhla v letech 2003–2004.[4]

Interiéru budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Podíleli se na něm význační umělci té doby. Mozaiky v kopuli byly vytvořeny podle pastelových návrhů (kartonů) Jana Preislera z roku 1911. Provedli je Josef Novák (jedna v červenci 1931) a A. Klouda a M. Ajvajz (zbylé tři až v roce 1941).[13] Autorem vitráží (mozaikových oken) byl František Kysela.[5] Vstupní hala (vestibul) je doplněna kovovou fontánkou se sbírek muzea. Původně však měla být instalována kamenná fontánka od Jaroslava Horejce. Osvětlovací kandelábr mezi prvním a druhým poschodím instalován v roce 1924. Kotěra jako autor stavby byl autorem návrhů všeho vnitřního vybavení.[4] Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. V přízemí se nalézá přednáškový sál pro 200 osob s kavárnou na galerii. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý suterén. Výstavní sály se nacházejí v prvními druhém patře a rovněž v suterénu. Ve třetím patře jsou také menší prostory sloužící vzdělávání (býv. ateliér apod.).[4]

Před vstupem do budovy byla později – v roce 1934 – umístěna kašna podle návrhu Jana Kotěry.[4][5]

Galerie

  • Interiér kupole
    Interiér kupole
  • Detail z interiéru
    Detail z interiéru
  • Detail z interiéru schodiště budovy
    Detail z interiéru schodiště budovy
  • Přednáškový sál
    Přednáškový sál
  • Jedna ze soch v průčelí
    Jedna ze soch v průčelí
  • Historický záběr trolejbusu s muzeem v pozadí
    Historický záběr trolejbusu s muzeem v pozadí

Návštěvnost

Návštěvnost Muzea východních Čech v Hradci Králové se skládá z návštěvnosti v hlavní historické budově, v muzeu války 1866, rozhledny Chlum a dalších akcí. Pozitivně byla ovlivněna novými expozicemi či výročním 150 let od prusko-rakouské války btvy u Hradce Králové, naopak negativně uzavřením historické budovy z důvodů rekonstrukce.[11]

Rok Celková návštěvnost celkem včetně akcí Komentář
2008 59 848 Chlum – pokles o 14 %, tj. cca na 17 800, pokles zejména školních zájezdů, zvýšení cen dopravy, návštěvnost rozhledny o 20 % vyšší než muzea
2009 32 678 Chlum – muzeum uzavřeno z důvodu rozšíření a rekonstrukce
2010 38 092 Chlum – 3. 7. slavnostní otevření muzea války po rekonstrukci
2011 43 953
2012 42 660
2013 61 184 Chlum – od léta informační centrum ve zrekonstruovaném strážním domku
2014 46 922
2015 48 562
2016 51 121 150. výročí prusko-rakouské války a bitvy u Hradce Králové 1866 s řadou akcí
2017 43 563
2018 33 714 uzavření historické budovy, od července výstavy v prostorách Galerie moderního umění v Hradci Králové
2019 23 142 uzavření historické budovy, slavnostní otevření po rekonstrukci 31. 10. 2019

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Výroční zprávy - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Muzeum války 1866 na Chlumu
  3. ↑ a b Historie muzea - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k Encyklopedie města Hradce Králové.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 2 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86472-52-2, ISBN 80-86472-52-3. OCLC 761168827 
  5. ↑ a b c d LUKEŠ, Zdeněk. Architektura 20. století. Praha: Správa Pražského hradu 188 s. Dostupné online. ISBN 80-86161-40-4, ISBN 978-80-86161-40-2. OCLC 59716360 
  6. ↑ DVOŘÁČEK, Petr. Moderní architektura. Praha: Levné knihy KMa 127 s. Dostupné online. ISBN 80-7309-288-3, ISBN 978-80-7309-288-7. OCLC 600063435 
  7. ↑ a b c d muzeum - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-12-15]. Identifikátor záznamu 126181 : Muzeum. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ FALTA, Jan. Městské historické a průmyslové muzeum [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-01-02 [cit. 2015-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  10. ↑ FALTA, Jan. Bývalý Okresní dům [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-02-06 [cit. 2015-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-24. 
  11. ↑ a b Výroční zprávy - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 : Jan Kotěra /. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c POCHE, Emanuel; A KOL. Umělecké památky Čech A/J Svazek první. Praha: [s.n.], 1977. 

Literatura

  • KARASOVÁ, Daniela. Jan Kotěra, 1871-1923: the founder of modern Czech architecture. Prague: Municipal House, 2001, 411 s. ISBN 80-86217-47-7.
  • ŠICHANOVÁ, Barbora. Jan Kotěra: Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. Brno, 2007 [cit. 2015-04-28]. 43 l. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/146731/ff_b/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.
  • In: Ladislav Zikmund-Lender, Jiří Zikmund. Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 : Jan Kotěra. Hradec Králové: Garamon, 2013. ISBN 978-80-86472-55-3.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Muzeum_východních_Čech&oldid=19551509“