Eliščino nábřeží
| Eliščino nábřeží | |
|---|---|
.JPG) | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Hradec Králové |
| Poloha | 50°12′34,78″ s. š., 15°49′43,09″ v. d. |
| Historie | |
| Pojmenováno po | Alžběta Pomořanská |
| Další údaje | |
| Kód ulice | 129461 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eliščino nábřeží leží v historickém centru Hradce Králové na levém břehu řeky Labe. Je pojmenováno podle české královny Elišky Pomořanské a vede od Collinovy ulice přes náměstí Osvoboditelů k Rokycanově ulici.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Eliščino nábřeží protíná několik lokalit předpevnostního Hradce Králové. Přibližně v místech jižní části kopíruje původní břeh jednoho z ramen řeky Labe, v severní části, kde koryto řeky teklo západněji od současného stavu, protínalo starou silnici vedoucí z Hradce na Prahu a původní zástavbu lokality pod Pražskou branou poblíž kostela svaté Anny.[1] V místech nábřeží poblíž dnešního Muzea východních Čech snad také dříve stával Špitálský jinak Hradní mlýn.[2]
Výraznější kontury srovnatelné s dnešní podobou byly dány výstavbou hradecké barokní pevnosti od 60. let 18. století, kdy byl srovnán břeh Labe do současné podoby. Dnešní Eliščino nábřeží tak zůstalo dělící linií mezi řekou a pevností.[3]
Po zániku pevnosti se počítalo s výstavbou nábřeží podél levého břehu Labe, přičemž návrhy se objevují v prvních regulačních plánech v 80. letech 19. století. První zástavba na nábřeží začala vznikat již v roce 1893.[4] V katastrálních mapách z přelomu 19. a 20. století vidíme zástavbu vznikající především v jižní části nábřeží a v prostoru mezi Pražským mostem a budoucí budovou muzea (bloky A a B).[5][4]
Podoba nábřeží (bez významných objektů) byla dotvořena kolem roku 1905. V letech 1909 až 1912 byla vystavěna budova muzea podle návrhu Jana Kotěry. Ten se podílel také na úpravách blízkého okolí muzea či Pražského mostu.[4] V letech 1910 az 1912 byla vystavěna hydroelektrárna s mostem od architekta Františka Sandera.[6] Na jih od elektrárny Eliščino nábřeží končí u Jiráskových sadů.
Severní část (od Tyršova mostu) byla budována později. Prvně byla vystavěna funkcionalistická budova sokolovny od architekta Milana Babušky v letech 1929 až 1930.[7] Následovala budova městských lázní od architekta Oldřicha Lisky vystavěná v letech 1932 až 1933.[8]
Nejnovější část zástavby Eliščina nábřeží tvoří zóna kongresového centra Aldis z let 1987 až 1991.
Názvy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1896 bylo nábřeží pojmenováno jako Eliščino nábřeží. V roce 1918 byl název upraven na nábřeží Elišky Pomořanské, v roce 1922 byla část nábřeží přejmenována na nábřeží maršála Foche, připomínající významného francouzského maršála Ferdinanda Foche. V roce 1940 byla část nábřeží maršála Foche přejmenována na nábřeží dr. Kramáře (Dr. Kramář Uferpromenade), v roce 1942 pak část nábřeží Elišky Pomořanské na Jahn Uferpromenade. Teprve v roce 1945 byly obě části sjednoceny pod názvem Eliščino nábřeží, ale od 50. let bylo nábřeží pojmenováno jako nábřeží Protifašistických bojovníků. V roce 1990 se navrátil původní název Eliščino nábřeží.[9]
Významné objekty
[editovat | editovat zdroj]- kongresové centrum Aldis
- Městské lázně – Aquacentrum Hradec Králové
- sokolovna
- budova Filharmonie Hradec Králové
- památník tří odbojů
- historická budova Muzea východních Čech
- Obecní dům s infocentrem
- Weinhengstův dům
- batardo, zbytek barokní pevnosti
- památný platan (na rozcestí s ulicí Rokycanova)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BLÁHA, Radek. Putování po hradeckých středověkých kostelech a klášterech. Hradec Králové: Balustráda, 2011. 40 s. ISBN 978-80-87172-06-3.
- ↑ Hradní, Královský, Špitálský mlýn. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Rapports-Übersichtsplan der Festung und Umgebung mit den eingezeichneten fortifikatorischen Arbeiten des Jahres 1768 und den beantragten pro 1769, samt einer Beschreibung. www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra; ŠILHÁNEK, Petr. Ulice, náměstí a nábřeží Hradce Králové. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2009. 185 s. ISBN 978-80-903813-8-4.
- ↑ Katastrální mapy evidenční - Hradec Králové (1886–1933). ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Elektrárna Hučák s mostem. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Sokolovna. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Městské lázně. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ DEJMEK, Bohumír. Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic [online]. Hradec Králové: Gaudeamus, 1993 [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eliščino nábřeží na Wikimedia Commons - Eliščino nábřeží
- Královéhradecká nábřeží
