Scafismus: Porovnání verzí
nová stránka: „'''Scafismus''' (v angličtině '''Scaphism''', také známý jen jako "'''Loď'''") je stará perská metoda popravy. Slovo pochází z řec…“ značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Scafismus''' (v angličtině '''Scaphism''' |
'''Scafismus''' (v angličtině '''Scaphism''') je stará [[Perská říše|perská]] metoda [[Poprava|popravy]]. Slovo pochází z řeckého slova σκάφη (''skáphe),'' tedy vydlabaná loď. |
||
== Průběh == |
== Průběh == |
Verze z 24. 2. 2021, 01:59
Scafismus (v angličtině Scaphism) je stará perská metoda popravy. Slovo pochází z řeckého slova σκάφη (skáphe), tedy vydlabaná loď.
Průběh
Oběť je připoutána ke člunu. Poté je násilím překrmena medem s mlékem. Tím samým je pak také potřena. Poté je přikryta další lodí, aby byla odhalen pouze hlava a končetiny. Poté byl vypuštěn na rybník či jakoukoliv vodní plochu. Oběť kvůli potravě dostane silný průjem a to v kombinaci s medem a mlékem přiláká hmyz. Ten do těla oběti nakladl vajíčka. Odsouzený pak zemřel buď na dehydrataci, vysílení nebo nejčastěji sepsi.[1]
Historické prameny
Popravu jako první popisuje Plútarchos ve svých Životopisech, konkrétně životopise Artaxerxe, kdy popisuje popravu Mithridata:
Usmrcování v neckách se děje takto. Vezmou se dvoje troky, které jsou zhotoveny tak, aby k sobě těsně přiléhaly, a do jedněch se naznak položí trestanec. Potom se druhé troky položí na ně a spojí tak, aby hlava, ruce a nohy přečnívaly, zatímco ostatní tělo je přikryto. Tomu člověku dávají jíst, a jestliže nechce, nutí jej bodáním do očí. Po jídle mu vlijí do úst mléko smíchané s medem, aby se napil, a zároveň mu tím polijí obličej. Pak mu obracejí oči vždy proti slunci a brzy je jeho obličej pokryt hejny much, které na něm usedly. Protože i uvnitř necek člověk dělá to, co je možno očekávat od lidí, kteří jedí a pijí, vznikají rozkladem a hnitím z výkalů červi různého druhu, kteří zalézají dovnitř těla a celé je rozežírají. Když pak je zjevné, že ten člověk je mrtev, sejmou horní necky. Tu je možno pozorovat, že maso je ohlodáno a na vnitřnostech visí množství takových živočichů, kteří je rozežírají. Tak také po sedmnáctidenním mučení zemřel Mithridatés.[2]
Není jisté, zda tento způsob popravy není pouze výmysl starořecké literatury. Je však potvrzeno, že kolem roku 1770 bylo v Německu používáno k vynucení doznání podobné zařízení, nazvané Dessauerovo mučicí koryto.[3]
V kultuře
- William Shakespeare ve své hře Zimní pohádka použil popis této popravy, když Autolycus říká pastýři a jeho synovi, že protože se Perdita zamilovala do prince, bude její otec ukamenován, zatímco adoptivní bratr bude vystaven trestu právě scafismu. Shakespeare podrobně popsal tuto metodu.
- V epizodě „The Bellicose Proxy“ seriálu The Venture Bros byla popsána tato technika mučení.
- V epizodě „Ancient History“ seriálu Instinct je ukázána oběť tohoto mučení.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Scaphism na anglické Wikipedii a Scaphismus na německé Wikipedii.
- ↑ 10 nejděsivějších mučících technik | MAGAZÍN.cz. MAGAZÍN.cz | Internetový magazín [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Plútarchos, Život Artaxerxe, Dostupné online
- ↑ MARTIN, Alfred. Mučení v Dessau a postavení právníků a lékařů při jeho používání, Berlin-Wilmersdorf, 1913