Hnití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rozkládající se broskev sledovaná po 6 dnů v intervalech přibližně 12 hodin, kdy se postupně vytváří plíseň

Hnití (hniloba, rozklad, putrefakce) je chemický, biologicky podmíněný proces, při kterém dochází k rozkladu organických látek za nedostatku vzdušného kyslíku. Je to anaerobní pochod, jímž vzniká zejména methan (CH4), amoniak (dříve čpavek; NH3) a sulfan (dříve sirovodík; H2S).[1] Hnití je jedním z typů ireverzibilní denaturace bílkovin; je to mikrobiální rozklad, který vede ke vzniku zapáchajících produktů. To, co hnije, má zvýšené pH.

Organické látky uchovávají energii v termodynamickém slova smyslu a pokud nemají patřičné biologické okolí, vnitřně se rozkládají (hydrolyzují) z proteinů na aminokyseliny. Jde o termodynamicky spontánní proces, který je navíc akcelerován anaerobními bakteriemi trávicího traktu, které také produkují kadaverin a putrescin, jež se jako plyny šíří z kavit do tkání a dále do oběhového systému. To se navenek projeví nadýmáním (potopené tělo vyplave na hladinu). Dále bakterie produkují ethanol, což znemožňuje zpětně určit alkohol v krvi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETRÁNEK, Jan. Hnití. In: Geologická encyklopedie [online]. ©2007 [cit. 18. 9. 2019]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?hniti

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]