Asistovaná sebevražda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Asistovaná sebevražda je sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Asistence může mít různé podoby, obvykle se tím míní obstarání a příprava jedu či jiného vybavení a zdravotnický dohled nad sebevraždou, může ale zahrnovat i další úkony.

Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanázií je v tom, že při eutanázii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám – asistující např. připraví sebevrahovi jedovatý nápoj a je sebevraždě přítomen, zajistí prostory a postará se o tělo, nápoj ale vypije sebevrah sám.

V naprosté většině států světa je asistovaná sebevražda stejně jako eutanázie ilegální, dovoluje ji například Švýcarsko, Nizozemí, Německo. V těchto zemích existují i specializované kliniky, které asistovanou sebevraždu zajišťují, např. Dignitas, SterbeHilfeDeutschland či Final EXIT.

Česko[editovat | editovat zdroj]

V České republice je pro asistujícího trestná jako účast na sebevraždě podle § 144 trestního zákoníku (sazba podle odst. 1 činí až 3 roky), a to i ve stádiu pokusu, sebevražda sama o sobě však trestná není. Usmrcení člověka na jeho žádost (eutanázie) se však trestá jako vražda podle § 140 odst. 1[1] sazbou od 10 do 18 let.

Švýcarsko[editovat | editovat zdroj]

K obecné dekriminalizaci asistence při sebevraždě došlo na základě článku 115 trestního zákoníku přijatého v roce 1942, kde je stanoveno, že nabádání k sebevraždě a asistence při ní jsou trestnými pouze v případě zištných motivů takto konající osoby a takové jednání je penalizováno odnětím svobody maximálně na 5 let, nebo peněžitým trestem.[2] Jakákoliv pomoc při sebevraždě je tedy legální, pokud není motivována osobním prospěchem ze smrti dotčeného.

Pozice osoby asistující při sebevraždě může být limitována některými dalšími předpisy, například u lékařů normami upravujícími profesní etiku, což ale nebrání tomu, aby lékaři dodali látku způsobující smrt. Nejběžnější metodou provedení asistované sebevraždy ve Švýcarsku je požití rozpuštěného pentobarbitalu.

V kantonu Curych proběhl 15. května 2011 plebiscit v němž voliči hlasovali o dvou návrzích na změnu právní úpravy asistované sebevraždy v kantonu Curych, v prvním šlo o úplný zákaz asistované sebevraždy v kantonu Curych a ve druhém o zákaz poskytování pomoci se sebevraždou cizím státním příslušníkům. Oba návrhy voliči drtivě zamítli, první většinou 85% hlasů a druhý většinou 78% hlasů.[3][4][5][6]

Státy, v nichž je asistovaná sebevražda legální[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejvyšší soud ČR. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Tdo 362/2014 [online]. 2014-03-19 [cit. 2014-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Hurst SA, Mauron A. Assisted suicide and euthanasia in Switzerland: allowing a role for non-physicians. BMJ. February 2003, s. 271–3. DOI:10.1136/bmj.326.7383.271. PMID 12560284. (anglicky) 
  3. Zurich votes to keep 'suicide tourism' alive. www.telegraph.co.uk. 2011-05-15. Dostupné online [cit. 2019-09-11]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  4. Zurich voters keep "suicide tourism" alive. www.cbsnews.com [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Zurich voters keep 'suicide tourism' alive. Associated Press [online]. 2015-03-27 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. "Swiss voters back assisted suicide" BBC News: 15.05.2011: http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13405376