Balto-slovanské jazyky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
1000-1500 př. n. l. bylo poněkud pozpátku značka: editace z Vizuálního editoru |
nejnovější Glottolog dělí IE jazyky na anatolské jazyky a klasické indoevropské jazyky |
||
| Řádek 69: | Řádek 69: | ||
[[Kategorie:Balto-slovanské jazyky| ]] |
[[Kategorie:Balto-slovanské jazyky| ]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Klasické indoevropské jazyky]] |
||
Verze z 30. 1. 2021, 19:28
| Balto-slovanské jazyky | |
|---|---|
 Země, v nichž se hovoří baltskými (žlutá) a slovanskými (odstíny zelené) jazyky. | |
| Rozšíření | střední a východní Evropa, severní Asie |
| Počet mluvčích | 300 milionů (z toho 150 mil. ruština) |
| Počet jazyků | 17-23 živých |
| Klasifikace | |
| Dělení | |
| Dělení | |
Balto-slovanské jazyky jsou jednou ze skupin jazyků indoevropských. Hovoří se jimi především ve střední, jihovýchodní, severovýchodní a východní Evropě a v severní Asii. Tvoří je dvě větve: slovanská, do níž naleží drtivá většina jazyků i mluvčích, a baltská, kterou se hovoří v severovýchodním Pobaltí. Odhaduje se, že společným prajazykem, z něhož se obě větve vyvinuly, tzn. prabaltoslovanským jazykem, se hovořilo zhruba v letech 1500–1000 př. n. l., cca v oblasti dnešního Polska, Běloruska a Ukrajiny.
Dělení
- baltské jazyky
- západobaltské jazyky †
- pruština †
- jotvingština (súduvština) †
- galindština †
- východobaltské jazyky
- kurština † – někdy považována za západobaltský jazyk
- jazyk Kuršiniků
- lotyština (1,6 mil. mluvčích)
- latgalština (150 tis. mluvčích) – často považována za dialekt lotyštiny
- litevština (3,9 mil. mluvčích)
- žemaitština – často považována za dialekt litevštiny
- sélština †
- zemgalština (žiemgalština) †
- západobaltské jazyky †
