Kurština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kurština
Rozšíření: Záp. část Lotyšska + severozápad Žemaitska

Počet mluvčích:

vymřelý jazyk (8?)

Klasifikace:

Písmo: latinka
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: není oficiálním
Kódy
ISO 639-1: -
ISO 639-2:
bat (B) bat (T)
ISO 639-3: xcu
SIL: není
Wikipedie
není

Kurština byla západobaltský jazyk, kterým hovořili Kuršové sídlící v západní části Lotyšska (Liepāja, Ventspils, Talsi, Kuldīga, ...) a na severu Žemaitska (Klaipėda, Skuodas, Kretinga, Telšiai, ...).

V 16. století zmínky o jižních Kurších končí, proto se má za to, že kolem té doby se asimilovali se Žemaity. Na lotyšské straně Kuršové, jejichž "řeč je podobná lotyštině" (tedy ne shodná) jsou zmiňováni až do počátku 17. století.

Během času se populace Kuršů rapidně zmenšovala (prohrané bitvy, asimilace), ze zbylých většina žije na samém břehu Baltského moře. Časem se zformovala novokurština. Zbylo jen několik málo Kuršů, většina z nich ve/po válce emigrovala do Německa a domluví se novokuršsky.

Kurové psané památky nezanechali. Řeč byla podobnější pruštině či jotvingštině, než jiným baltským jazykům, proto je zařazována do Západobaltských jazyků. Někteří autoři je však zařazují mezi Východobaltské ?. Souhlásky š, žs, z, měkké k, gc, dz, ale dvojhlásky an, en, in, un zůstaly zachovány.

Pro kuršská toponyma jsou typické vložky -ng-, -al-, např. Palanga, Kretinga, Būtingė, Alsunga, Žemalė, Kreting alė, Upalė a jiné. Z kurštiny severní Žemaité převzali starobylou ei výslovnost: peins → lt. pienas (mléko), deina → diena (den), širší výslovnost i, u meškas → lt. miškas (les), bova → buvo (bylo), také přesun přízvuku na začátek slova. a p.

Kuronizmy[editovat | editovat zdroj]

V lotyštině jsou kuronizmy se zachovalou kuršskou fonetikou např.: dzintars 'lt. gintaras' (jantar), leitis 'lietuvis' (Litevec), menca 'menkė' (makrela), rinda 'eilė'(řada), zaķis 'zuikis' (zajíc), pīle 'antis' (kachna), cīrulis 'vyturys' (skřivan) (poslední dvě slova si "vypůjčili" i Žemaité).

Počty Kuršů, aktivně používajících Kurštinu[editovat | editovat zdroj]

 Rok   Počet mluvících K. 
1620 kolem 150 000
1871 16 842
1905 14 987
1930 9 500
1950 2 500
2004 odhad: 8