Máta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 27: Řádek 27:


== Popis ==
== Popis ==
Je to [[Trvalka|vytrvalá rostlina]] s hranatými [[lodyha]]mi o výšce 0,2 až 1,2 m, které vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých [[oddenek|oddenků]] s převážně chlupatými výběžky. Lodyha, lysá s drobnými papilami nebo častěji porostlá jednoduchými či větvenými [[trichom|chlupy]], bývá přímá nebo od báze vystoupavá, převážně rozvětvená a pravidelně olistěná vstřícně vyrůstajícími křižmostojnými [[list]]y z obou stran převážně chlupatými. Listy bez [[palist]]ů jsou přisedlé nebo na krátkých [[morfologie listu|řapících]], jejich kopinaté až vejčité [[čepel listová|čepele]] jsou celistvé a po obvodu drobně zubaté, někdy jsou kučeravé. [[Listen]]y mívají tvar i velikost lodyžních listů nebo jsou mnohem menší, nenápadné, čárkovité či kopinaté. [[Buňka|Buňky]] lodyh i listů máty jsou prosyceny [[silice|esenciálními oleji]], (hlavně [[mentol]]em), které po rozemnutí výrazně voní. Silice jsou uloženy v buňkách obvykle na koncích žláznatých [[trichom]]ů nebo v drobných papilách.
Je to [[Trvalka|vytrvalá rostlina]] s hranatými [[lodyha]]mi o výšce 0,2 až 1,2 m, které vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých [[oddenek|oddenků]] s převážně chlupatými výběžky. Lodyha, lysá s drobnými papilami nebo častěji porostlá jednoduchými či větvenými [[trichom|chlupy]], bývá přímá nebo od báze vystoupavá, převážně rozvětvená a pravidelně olistěná vstřícně vyrůstajícími křižmostojnými [[list]]y z obou stran převážně chlupatými. Listy bez [[palist]]ů jsou přisedlé nebo na krátkých [[morfologie listu|řapících]], jejich kopinaté až vejčité [[čepel listová|čepele]] jsou celistvé a po obvodu drobně zubaté, někdy jsou kučeravé. [[Listen]]y mívají tvar i velikost lodyžních listů nebo jsou mnohem menší, nenápadné, čárkovité či kopinaté. [[Buňka|Buňky]] lodyh i listů máty jsou prosyceny [[silice|esenciálními o picoooooo jsi ě [[mentol]]em), které po rozemnutí výrazně voní. Silice jsou uloženy v buňkách obvykle na koncích žláznatých [[trichom]]ů nebo v drobných papilách.


Drobné přisedlé nebo stopkaté tetracyklické [[květ]]y jsou agregovány do více či méně hustých [[klas|lichoklasů]], které mohou být prodloužené nebo silně zkrácené. Často vyrůstají v horní části lodyhy v [[paždí]] listů v oddálených nebo hlávkovitě nakupených [[lichopřeslen]]ech. Oboupohlavné (nebo řídce jen samičí) [[květ]]y mívají převážně pravidelný, trubkovitý nebo zvonkovitý [[kalich (botanika)|kalich]] dělený do pěti trojúhelníkovitých cípů, jeho trubka s 10 až 13 žilkami je obvykle v ústi holá a po povrchu roztroušeně chlupatá. Srostlolupenná trubkovitá [[koruna (botanika)|koruna]] je tvořena čtyřmi plátky (dva horní jsou srostlé v jeden), mívá nejčastěji barvu fialovou až růžovou (ojediněle i bílou) a její trubka se ke konci zužuje. Z koruny vystupují čtyři [[prašník]]y na dlouhých [[tyčinka (botanika)|tyčinkách]]. Dvoupouzdrý, lysý, svrchní [[semeník]] tvořený dvěma [[plodolist]]y je rozdělen nepravou přihrádkou na čtyři oddíly obsahující po jednom vajíčku, z prohlubně v jeho horní části vyrůstá [[čnělka]] s [[blizna|bliznou]] se dvěma nestejně dlouhými rameny. [[Opylení|Opyluje]] je létající [[hmyz]], který v květech hledá [[nektar]].
Drobné přisedlé nebo stopkaté tetracyklické [[květ]]y jsou agregovány do více či méně hustých [[klas|lichoklasů]], které mohou být prodloužené nebo silně zkrácené. Často vyrůstají v horní části lodyhy v [[paždí]] listů v oddálených nebo hlávkovitě nakupených [[lichopřeslen]]ech. Oboupohlavné (nebo řídce jen samičí) [[květ]]y mívají převážně pravidelný, trubkovitý nebo zvonkovitý [[kalich (botanika)|kalich]] dělený do pěti trojúhelníkovitých cípů, jeho trubka s 10 až 13 žilkami je obvykle v ústi holá a po povrchu roztroušeně chlupatá. Srostlolupenná trubkovitá [[koruna (botanika)|koruna]] je tvořena čtyřmi plátky (dva horní jsou srostlé v jeden), mívá nejčastěji barvu fialovou až růžovou (ojediněle i bílou) a její trubka se ke konci zužuje. Z koruny vystupují čtyři [[prašník]]y na dlouhých [[tyčinka (botanika)|tyčinkách]]. Dvoupouzdrý, lysý, svrchní [[semeník]] tvořený dvěma [[plodolist]]y je rozdělen nepravou přihrádkou na čtyři oddíly obsahující po jednom vajíčku, z prohlubně v jeho horní části vyrůstá [[čnělka]] s [[blizna|bliznou]] se dvěma nestejně dlouhými rameny. [[Opylení|Opyluje]] je létající [[hmyz]], který v květech hledá [[nektar]].

Verze z 22. 10. 2019, 12:07

Jak číst taxoboxMáta
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
Rodmáta (Mentha)
L.
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Máta (Mentha) je rod aromatických bylin mokrých nebo vlhkých míst s typickými chlupatými čtyřhrannými lodyhami s klasnatými květenstvími. Rod je v čeledi hluchavkovitých řazen do podčeledi Nepetoideae.

Rozšíření

Je rozšířena v Eurasii, na severozápadě Afriky, v obou Amerikách, v Austrálii i na Novém Zélandu, a to mimo tropické oblasti.[1][2]

Popis

Je to vytrvalá rostlina s hranatými lodyhami o výšce 0,2 až 1,2 m, které vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých oddenků s převážně chlupatými výběžky. Lodyha, lysá s drobnými papilami nebo častěji porostlá jednoduchými či větvenými chlupy, bývá přímá nebo od báze vystoupavá, převážně rozvětvená a pravidelně olistěná vstřícně vyrůstajícími křižmostojnými listy z obou stran převážně chlupatými. Listy bez palistů jsou přisedlé nebo na krátkých řapících, jejich kopinaté až vejčité čepele jsou celistvé a po obvodu drobně zubaté, někdy jsou kučeravé. Listeny mívají tvar i velikost lodyžních listů nebo jsou mnohem menší, nenápadné, čárkovité či kopinaté. Buňky lodyh i listů máty jsou prosyceny [[silice|esenciálními o picoooooo jsi ě mentolem), které po rozemnutí výrazně voní. Silice jsou uloženy v buňkách obvykle na koncích žláznatých trichomů nebo v drobných papilách.

Drobné přisedlé nebo stopkaté tetracyklické květy jsou agregovány do více či méně hustých lichoklasů, které mohou být prodloužené nebo silně zkrácené. Často vyrůstají v horní části lodyhy v paždí listů v oddálených nebo hlávkovitě nakupených lichopřeslenech. Oboupohlavné (nebo řídce jen samičí) květy mívají převážně pravidelný, trubkovitý nebo zvonkovitý kalich dělený do pěti trojúhelníkovitých cípů, jeho trubka s 10 až 13 žilkami je obvykle v ústi holá a po povrchu roztroušeně chlupatá. Srostlolupenná trubkovitá koruna je tvořena čtyřmi plátky (dva horní jsou srostlé v jeden), mívá nejčastěji barvu fialovou až růžovou (ojediněle i bílou) a její trubka se ke konci zužuje. Z koruny vystupují čtyři prašníky na dlouhých tyčinkách. Dvoupouzdrý, lysý, svrchní semeník tvořený dvěma plodolisty je rozdělen nepravou přihrádkou na čtyři oddíly obsahující po jednom vajíčku, z prohlubně v jeho horní části vyrůstá čnělka s bliznou se dvěma nestejně dlouhými rameny. Opyluje je létající hmyz, který v květech hledá nektar.

Plodem jsou tmavé tvrdky vejčitého nebo elipsoidního tvaru, hladké nebo s drsným síťkovitým povrchem, které obsahují po 1 až 4 semenech bez endospermu.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování

Ve volné přírodě se máta množí pohlavně (semeny), ale častěji nepohlavně (vegetativně), přičemž obvykle vytváří na stanovištích polykormony. Při pěstování v zahradnických podnicích se množí pouze vegetativně, při množení ze semene nejsou v důsledku možné hybridizace zaručeny vlastnosti nových rostlin. Vegetativně se může rozmnožovat podzemními oddenky a jejích výběžky nebo nadzemními šlahouny, další možností je řízkování vrcholovými řízky.[1][3]

Význam

Rostliny rodu máta obsahují hlavně silice, třísloviny, flavonoidy a fenoly. Jsou považovány za rostliny léčivé, kořeninové i aromatické. Mají prospěšné účinky na lidský organismus (hlavně mentol) a používají se k léčebným kúrám i pro výrobu mastí. Pro příjemné a osvěžující aroma se užívají hlavně v syrovém stavu jako ochucovadla do salátů, omáček i želé. Vydestilované aromatické složky slouží pro výrobu vonných látek používaných v kosmetice a potravinářství.[1][2]

Léčitelství

Máta se používá k léčbě revmatismu, žlučníkových kamenů, při bolestech nervů, nevolnostech, a průjmech; též by měla být nápomocna při zvonění v uších.[zdroj?] Máta by se však neměla užívat během těhotenství!

Taxonomie

Jednotlivé druhy rodu máta se vyznačují nápadnou morfologickou proměnlivostí, která je příčinou nejasností při popisování jednotlivých taxonů. Mezi odborníky v taxonomii nevládne shoda, je rozeznáváno mezi 20 až 30 druhy. Dále se jednotlivé druhy kříží a vzniká hodně hybridů mnohdy podobných některému rodiči; hybridy se rozmnožují převážně vegetativně.

V přírodě České republiky vyrůstají, mimo rostliny ojediněle pěstované v zahradách, tyto druhy:

a tyto hybridy:

Mimo výše uvedených druhů rostoucích v přírodě ČR jsou podle posledních výzkumů v dalších zemích dále rozeznány tyto druhy:

  • Mentha alaica Boriss.
  • Mentha australis R. Br.
  • Mentha canadensis L.
  • Mentha cervina L.
  • Mentha cunninghamii (Benth.) Benth.
  • Mentha dahurica Fisch. ex Benth.
  • Mentha darvasica Boriss.
  • Mentha diemenica Spreng.
  • Mentha gattefossei Maire
  • Mentha grandiflora Benth.
  • Mentha japonica (Miq.) Makino
  • Mentha laxiflora Benth.
  • Mentha micrantha (Fisch. ex Benth.) Heinr. Braun
  • Mentha pamiroalaica Boriss.
  • Mentha requienii Benth.
  • Mentha royleana Wall. ex Benth.
  • Mentha saturejoides R. Br.[7]

Reference

  1. ↑ a b c d THOMAYEROVÁ, Kateřina. Hodnocení kultivaru rodu Mentha z hlediska obsahu fenolických látek. Lednice, 2007 [cit. 23.09.2013]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
  2. ↑ a b c STRAKOVÁ, Pavla. Identifikace a hodnocení sortimentu rodu Mentha (máta). Lednice, 2010 [cit. 23.09.2013]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
  3. ↑ a b c BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Mentha [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2013-09-23]. S. 375. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  4. ↑ LALLY, T. R. FloraBase the Western Australian Flora: Mentha [online]. Department of Parks and Wildlife,Western Australian Herbarium, Kensington, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Flora of Pakistan: Mentha [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647-811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.09.2013]. Čís. 84, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  7. ↑ The Plant List: Mentha [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Máta&oldid=17750866“