Architektura starověkého Řecka

Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické. Architektura archaické doby přímo navazuje na prvky mykénské a mínojské architektury, které jí předcházely.

Řečtí architekti stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali optické klamy, kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.

Dělení řecké architektury

Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu

Podle období:

• Kultura archaické doby (800 – 500 př.n.l.)
• Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
• Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)

Podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:

Dórský sloh

Dórský sloh byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sloh se silnými, mocnými sloupy. Vrchní část sloupu, tzv. hlavice, bývala nezdobená.

Iónský sloh

Iónský sloh byl hojně rozšířený ve východních koloniích Malé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o elegantnější a dekorativnější sloh než je dórský. Sloupy jsou oproti dórskému slohu štíhlejší a jeho hlavice je většinou zdobena tzv. závitnicí zvanou voluta.

Korintský sloh

Korintský sloh vznikl v pozdějším období než dórský a iónský sloh. V Řecku byl používán velmi zřídka, své obliby dospěl až v Římě. Hlavice byla zdobnější tvořena akantovými listy.

Tyto tři základní architektonické slohy byly nadále přejaty a rozvíjeny jinými kulturami až po současnou dobu. Řecké a odvozené architektonické slohy označujeme souhrnným názvem klasická řádová architektura.

Konstrukce

Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová.

Chrám

Související informace naleznete také v článku Antický chrám.

Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké architektury byly chrámy, které byly střediskem náboženského cítění a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z megaronu a královských síní mykénských paláců. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. cely, se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.

V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a vepřovic. Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.

Řecký dům

Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.

Nejslavnější řecká stavba

Parthenón v Athénách

Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu Parthenón. Jedná se o nejdůležitější chrám Akropole zasvěcený bohyni Athéně a v 15. století přestavěný na mešitu. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení Athén vybuchla a způsobila obrovské škody. Dnes můžeme na athénské Akropoli spatřit jeho trosky.

Nejproslulejší řecká místa

• Artemidin chrám v Efesu
• Delfy
• Olymp
• Apollónův chrám v Bassai
• Epidauros
• Pythagoreion
• Palác Knóssos na Krétě
• Lindos na ostrově Rhodos
• Apollónův chrám v Thermónu

Odkazy

Literatura

• Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
• Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.

Související články

• Architektura
• Starověké Řecko

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu architektura starověkého Řecka na Wikimedia Commons

Portály: Antika | Architektura a stavebnictví