Antický chrám

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Antický chrám je označení pro stavbu určenou k náboženským účelům, která byla vybudována v řecko-římské etapě starověku.

Řecký chrám[editovat | editovat zdroj]

novodobá představa Artemidina chrámu v Efezu

Řecký chrám je obydlím boha, představeného v celle chrámu. V mykénské době žádné chrámové stavby neexistovaly, první začaly vznikat až v 10. století př. n. l. První chrámy byly stavěny v jednodušší formě napodobující lidský příbytek, nicméně stavební vývoj se neustále zdokonaloval, až dospěl k monumentálním stavbám.

Chrám byl obvykle umístěn v posvátném okrsku (temenos) a byl ohrazen zdí (peribolos). Podezdívka o několika stupních, na které chrám stál, se jmenovala krepidóma, a její horní stupeň stylobat. Uvnitř chrámu byly obvykle 3 místnosti: předsíň (pronaos), hlavní cella – obydlí boha a a zadní předsíň, opisthodomos. Střecha chrámu bývala sedlová, vytvořená z mramorových desek nebo z prejzovitých tašek, a na okrajích zdobená antefixy. Nad vodorovnou římsou kratších stran chrámu byl trojúhelníkový štít se sochařsky zdobenou plochou-tympanonem a na krajích a ve středu vrcholící akrotérii.

Velikost chrámů se lišila, mezi ty největší patřily Artemidin chrám v Efesu (55×109 m) a Diův chrám v Akragantu (112×56 m) na Sicílii, kdežto slavný Parthenón v Athénách měří 31×69 m.

Typy podle umístění sloupů

Chrámy se dělí podle umístění sloupů:

  • in antis – předsíň uzavřená na bocích zdmi, sloupy mezi nimi
  • prostylos – sloupořadí uzavírá celou vstupní stranu chrámu
  • amfiprostylos – sloupořadí uzavírá obě kratší strany chrámu
  • peripteros – sloupořadí obíhá kolem celého chrámu
  • dipteros – chrám obíhá dvojitá řada sloupů

nebo podle počtu sloupů v průčelí:

  • tetrastylos (4 sloupy)
  • hexastylos (6 sloupů)
  • oktastylos (8 sloupů)
  • dekastylos (10 sloupů)
  • dódekastylos (12 sloupů);

Římský chrám[editovat | editovat zdroj]

Římské chrámy byly těm řeckým velmi podobné, hlavní rozdíl byl v tom, že stály na vysokém podstavci (podium) a že schodiště vedlo pouze k jeho průčelní straně. U Římanu oproti Řekům byl mnohem více v oblibě kruhový půdorys chrámů (Vestin chrám). Chrámy s čtvercovým půdorysem vznikaly především pod vlivem Etrusků (Iovův chrám na Kapitolu v Římě). Dalším rozdílem byla fasáda s mnohem hlubší sloupovou předsíní. Byl tedy záměrně navržen tak, aby ovládl dav lidí stojících pod ním při náboženských obřadech i při veřejných proslovech z pódia.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Slovník antické kultury. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1974.