Dekorativní umění

Dekorativní umění je umění, které je určeno především k dekoraci, neboli výzdobě a spojuje v sobě ornament a funkčnost. Dekorativní umění pracuje s rozličnými materiály jako jsou keramika, dřevo, sklo, kov, textil, štuk nebo kámen, obzvláště drahokam. Uplatňuje se od architektury interiérů (např. tapety) přes nábytek až po předměty denní potřeby.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náznaky dekorativního umění se objevily už v období secese jako ozdobné prvky ve formě zvlněných linií, květin nebo listů. Následně pronikaly do architektury, sochařství, malířství a výroby předmětů a doplňků pro denní potřebu. V dekorativním umění se projevil i vliv kubismu.

Ve 20. a 30. letech 20. století se tento dekorativní styl uplatnil i v průmyslu a řemeslné výrobě a jeho představitelem je art deco. Velký vliv na jeho rozšíření měla Mezinárodní výstava moderní uměleckoprůmyslové výroby v Paříži v roce 1925.

Českými představiteli tohoto stylu jsou např. malíři Jakub Obrovský, Lojza Baránek, Martin Patřičný nebo František Peterka.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Dekorativní umění je často odlišné od tzv. krásných umění (tj. malba, kresba, fotografie nebo sochařství) a od užitého umění (jako je móda nebo design). Rozdíl mezi dekorativním a výtvarným uměním je založen především na funkčnosti, záměru, významu a postavení díla nebo výrobku.