Eduard Hanslick: Porovnání verzí
m gen. + dopl. |
m typo |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Byl synem písaře knihovny (Bibliothekskriptor) Josefa Hanslika ( |
Byl synem písaře knihovny (Bibliothekskriptor) Josefa Hanslika (1785–??) a jeho manželky Karoliny (1796–??), nejstarší z pěti sourozenců.<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=160&folium=396 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 160, obraz 396, Hanslik Josef]</ref> |
||
Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let [[19. století]] v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve [[Vídeň|Vídni]], kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní [[Vídeňská univerzita|univerzitě]] ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve ''[[Wiener Zeitung]]'', ''Presse'' a ''[[Neue Freie Presse]]''. |
Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let [[19. století]] v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve [[Vídeň|Vídni]], kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní [[Vídeňská univerzita|univerzitě]] ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve ''[[Wiener Zeitung]]'', ''Presse'' a ''[[Neue Freie Presse]]''. |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Největší ohlas měla jeho [[Habilitace|habilitační]] práce, stať ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Vom Musikalisch-Schönen''}}) z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby. |
Největší ohlas měla jeho [[Habilitace|habilitační]] práce, stať ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Vom Musikalisch-Schönen''}}) z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby. |
||
Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' ({{cizojazyčně|de|''Geschichte des Konzertwesens in Wien''}}, |
Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' ({{cizojazyčně|de|''Geschichte des Konzertwesens in Wien''}}, 1869–70) a devítisvazkovým dílem ''Moderní opera'' ({{cizojazyčně|de|''Die moderne Oper''}}, 1875–1900). V roce 1894 vyšly v [[Berlín]]ě jeho vzpomínky ''{{cizojazyčně|de|Aus meinem Leben}}''. |
||
Do češtiny byl přeložen jeho spisek ''O hudebním krásnu'' (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu [[Jitka Ludvová|Jitky Ludvové]] pod titulem ''Dokonalý antiwagnerián''. |
Do češtiny byl přeložen jeho spisek ''O hudebním krásnu'' (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu [[Jitka Ludvová|Jitky Ludvové]] pod titulem ''Dokonalý antiwagnerián''. |
Verze z 7. 7. 2018, 09:58
Eduard Hanslick | |
---|---|
Eduard Hanslick ve věku 40 let | |
Narození | 11. září 1825, Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. srpna 1904 (ve věku 66 let) Baden u Vídně, Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Univerzita Karlova Vídeňská univerzita |
Povolání | muzikolog, spisovatel, hudební kritik, profesor, hudební skladatel, estetik, kritik a publicista |
Zaměstnavatel | Vídeňská univerzita |
Choť | Sophie Wohlmuth (1876–1904)[1][2] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Hanslick, příjmení psáno též Hanslik[3] (11. září 1825, Praha[4] – 6. srpna 1904, Baden u Vídně[5]), byl rakouský hudební kritik českého původu. Měl zásadní význam pro hudební estetiku.
Život
Byl synem písaře knihovny (Bibliothekskriptor) Josefa Hanslika (1785–??) a jeho manželky Karoliny (1796–??), nejstarší z pěti sourozenců.[6]
Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let 19. století v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě (1861). Své hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse.
Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou (absolutní hudba), se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera, který byl protagonistou tzv. programní hudby.
Dílo
Největší ohlas měla jeho habilitační práce, stať O hudebním krásnu (německy Vom Musikalisch-Schönen) z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby.
Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými Dějinami koncertního života ve Vídni (Geschichte des Konzertwesens in Wien, 1869–70) a devítisvazkovým dílem Moderní opera (Die moderne Oper, 1875–1900). V roce 1894 vyšly v Berlíně jeho vzpomínky Aus meinem Leben.
Do češtiny byl přeložen jeho spisek O hudebním krásnu (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu Jitky Ludvové pod titulem Dokonalý antiwagnerián.
Jeho hudební dílo je skromné a obsahuje dvě písně na české texty Český houslista a Milostná píseň pod Vyšehradem.
Eduard Hanslick a Antonín Dvořák
Eduard Hanslick zasáhl významným způsobem do skladatelské dráhy Antonína Dvořáka. V roce 1877 informoval Dvořáka, že jeho dílo přilákalo pozornost tehdy výrazné osobnosti hudebního romantismu, skladatele Johannese Brahmse,[7] který jej posléze doporučil berlínskému nakladateli hudebních děl Fritzi Simrockovi. Dvořák pak pro Simrocka v roce 1878 napsal první řadu svých Slovanských tanců a získal za ni velmi pozitivní kritiku, a to i od Hanslicka samotného.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2021-08-09].
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-08].
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Hanslik Josef Adolf
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ Eduard Hanslick mrtev. Národní politika. 8. 8. 1904, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 160, obraz 396, Hanslik Josef
- ↑ Burghauser (2006), s. 35 ("Došlo k němu z podnětu Eduarda Hanslicka ... a sděluje mu, že se Brahms jako člen poroty o jeho díla velmi zajímá.")
Literatura
- POLEDŇÁK, Ivan. Český hudební slovník osob a institucí : Eduard Hanslick [online]. Centrum hudební lexikografie. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Hanslick na Wikimedia Commons
- Osoba Eduard Hanslick ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Hanslick
- Eduard Hanslick mrtev. Národní politika. 8. 8. 1904, s. 4. Dostupné online.
- Eduard Hanslick. Lumír. 32/1903-1904, s. 381. Dostupné online.