Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chlum u Třeboně): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m menší úpravy, zdroj?
Řádek 18: Řádek 18:
| sloh = [[Barokní architektura|baroko]]
| sloh = [[Barokní architektura|baroko]]
| architektonický typ = kostel
| architektonický typ = kostel
}}'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie''' je vrcholně barokní poutní kostel.<ref>{{Citace monografie
}}'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie v [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]''' je vrcholně barokní poutní kostel tvořící významnou dominantu obce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
| jméno = Jiří
Řádek 31: Řádek 31:
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-86829-44-9
| isbn = 978-80-86829-44-9
⚫
}}</ref>
}}</ref> Stojí na náměstí na kopci městyse [[Chlum u Třeboně]] a tvoří jeho výraznou dominantu.


Vznik se datuje do let 1737-1745.<ref>{{Citace monografie
Vznikal v letech 1737 až 1745.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Toufar
| příjmení = Toufar
| jméno = Pavel
| jméno = Pavel
Řádek 46: Řádek 46:
| strany =
| strany =
| isbn =
| isbn =
}}</ref> Jeho zakladatelem je baron Jan František z Fünfkirchenu, jež ho nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když jej zasypalo zdivo na nedalekém statku.<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
}}</ref>
| příjmení = Synek

| jméno = Stanislav
⚫
Jeho zakladatelem je baron Jan František z Fünfkirchenu, jež ho nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života. Okolí zdobí dvouramenné [[schodiště]] se sochami světců, lipová alej a křížová cesta. Její vznik se datuje do druhé poloviny 18.století a dovede nás až k [[Chlum u Třeboně (zámek)|chlumeckému zámku]]. Vedle kostela nechal v roce 1840 v italském
| příjmení2 = Synková

| jméno2 = Božena
[[Styl|stylu]] vybudovat hrabě [[Stadionové|Stadion]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Historie Chlumu u Třeboně
| url = https://farnost-krpole.cz/poute/archiv/20030607.pdf
| vydavatel = Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětější Trojice Brno - Královo Pole
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-01-11
⚫
}}</ref> Okolí zdobí dvouramenné [[schodiště]] se sochami světců, lipová alej a [[křížová cesta]]. Ta vznikla ve 18. století a končí až u [[Chlum u Třeboně (zámek)|chlumeckému zámku]]. Vedle kostela nechal v roce 1840 v italském [[Styl|stylu]] vybudovat hrabě [[Stadionové|Stadion]] školu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šmíd
| příjmení = Šmíd
| jméno = Zdeněk
| jméno = Zdeněk
Řádek 63: Řádek 70:
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-7185-933-8
| isbn = 978-80-7185-933-8
}}</ref> školu.
}}</ref>


=== Historie ===
== Historie ==
Vrcholně [[Baroko|barokní]] kostel vznikl v letech 1737-1745. Jeho zakladatelem je tehdejší majitel panství Jan František z Fünfkirchenu<ref>{{Citace monografie
Vrcholně [[Baroko|barokní]] kostel vznikl v letech 1737 až 1745. Jeho zakladatelem je tehdejší majitel panství Jan František z Fünfkirchenu<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
| jméno = Jiří
Řádek 79: Řádek 86:
| strany =
| strany =
| isbn =
| isbn =
}}</ref> Je to votivní stavba.
}}</ref> Jde o votivní stavbu.

Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života. Dne 31.7.1737 hrabě spolu se zednickým [[Mistr|mistrem]] obhlížel dostavbu [[střelnice]] na hrázi rybníka [[Hejtman (rybník na Koštěnickém potoce)|Hejtman]]. Když byli v budově, zřítila se [[klenba]] a oba zasypala.

Všichni mysleli, že jsou mrtví. Zednický mistr opravdu zemřel. Hrabě přežil. Zázrak přisuzoval Panně Marii Zellské. Myslel tím madonu Mariazellskou, nazývanou podle štýrského poutního místa Mariazell.


Vykonal pouť do Mariazell. Slíbil postavit [[kostel]] a to dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na [[Půdorys|půdorysu]] [[Kříž|kříže]].
Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když 31. července 1737 se zednickým mistrem dohlížel na stavbu [[střelnice]] na hrázi rybníka [[Hejtman (rybník na Koštěnickém potoce)|Hejtman]] a byl zasypán zdivem. Zatímco zednický mistr zemřel, hrabě přežil a považoval to za zázrak, který přisuzoval Panně Marii Zellské, tedy madoně Mariazellské.{{Zdroj?}} Sám vykonal pouť do Mariazell a slib, že nechá vystavět kostel, dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na [[Půdorys|půdorysu]] [[Kříž|kříže]].


25.11.1745 posvěcená [[Nanebevzetí Panny Marie]] neboli zvaná malá [[Mariazell|Mariazell.]]
25. listopadu 1745 byla budova posvěcená [[Nanebevzetí Panny Marie]], nebo-li zvaná malá [[Mariazell|Mariazell.]]


=== Architekura ===
== Architektura ==
[[Architekt]] ani stavitel nejsou známi. S největší pravděpodobností se stavba hlásí k odkazu podunajského baroka. Chrám stojí na půdorysu kříže.
[[Architekt]] ani stavitel nejsou známi. S největší pravděpodobností se stavba hlásí k odkazu podunajského baroka. Chrám stojí na půdorysu kříže.


Řádek 104: Řádek 107:
Nad západním vchodem vidíme [[erb]] Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou [[Vápenec|vápencové]] [[Socha|sochy]] světců - [[Antonín z Padovy|sv.Antonín Paduánský]], [[František z Pauly|sv.František z Pauly]], [[Alois Gonzaga|sv.Alois]], [[František z Assisi|sv.František z Assisi]], [[Svatý Dominik|sv.Dominik]]. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19.století z Dolních Rakous. Pouze socha [[Jan Nepomucký|sv.Jana Nepomuckého]] byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců [[Svatý Florián|sv.Florián]] a [[František Xaverský|sv.František Xaverský.]]
Nad západním vchodem vidíme [[erb]] Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou [[Vápenec|vápencové]] [[Socha|sochy]] světců - [[Antonín z Padovy|sv.Antonín Paduánský]], [[František z Pauly|sv.František z Pauly]], [[Alois Gonzaga|sv.Alois]], [[František z Assisi|sv.František z Assisi]], [[Svatý Dominik|sv.Dominik]]. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19.století z Dolních Rakous. Pouze socha [[Jan Nepomucký|sv.Jana Nepomuckého]] byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců [[Svatý Florián|sv.Florián]] a [[František Xaverský|sv.František Xaverský.]]


=== Interiér ===
== Interiér ==
Hlavní kupoli zdobí [[freska]], zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni [[Sluha|sluhové]] a [[mnich]].
Hlavní kupoli zdobí [[freska]], zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni [[Sluha|sluhové]] a [[mnich]].


Řádek 117: Řádek 120:
Kostelík má dvě [[Oratoř (architektura)|oratoře]]. Na jižní straně tzv. [[Arcivévoda|arcivévodskou]], kde se účastnil [[mše]] svaté i [[František Ferdinand d'Este|František Ferdinand d´Este]]. Naproti se nachází oratoř úřednická.
Kostelík má dvě [[Oratoř (architektura)|oratoře]]. Na jižní straně tzv. [[Arcivévoda|arcivévodskou]], kde se účastnil [[mše]] svaté i [[František Ferdinand d'Este|František Ferdinand d´Este]]. Naproti se nachází oratoř úřednická.


=== Zajímavosti ===
== Zajímavosti ==
* V hrobce pod kostelem byli pohřbeni zakladatel Jan František z Fünfkirchenu, jeho žena Anna Kateřina a hrabě Eduard ze Stadionu.
* V hrobce pod kostelem byli pohřbeni zakladatel Jan František z Fünfkirchenu, jeho žena Anna Kateřina a hrabě Eduard ze Stadionu.
* Zde se dozvěděly o zavraždění rodičů děti [[Habsburkové|Františka Ferdinanda ď Este]] a [[Žofie z Hohenbergu|Žofie Hohenbergové]], na něž byl v roce 1914 v [[Sarajevo|Sarajevu]] spáchán [[atentát]].
* Zde se dozvěděly o zavraždění rodičů děti [[Habsburkové|Františka Ferdinanda ď Este]] a [[Žofie z Hohenbergu|Žofie Hohenbergové]], na něž byl v roce 1914 v [[Sarajevo|Sarajevu]] spáchán [[atentát]].

Verze z 11. 2. 2018, 20:35

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně
Místo
Stát[[Soubor:Flag of ČeskoČesko Česko.svg|22x15px|border|ČeskoČesko Česko]] [[ČeskoČesko Česko]]
KrajJihočeský
OkresJindřichův Hradec
ObecChlum u Třeboně
Souřadnice48°57′47,44″ s. š., 14°55′50,23″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátJindřichův Hradec
FarnostChlum u Třeboně
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Typ stavbykostel
Další informace
AdresaChlum u Třeboně, [[Soubor:Flag of ČeskoČesko Česko.svg|22x15px|border|ČeskoČesko Česko]] [[ČeskoČesko Česko]]
Kód památky18213/3-1936 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně je vrcholně barokní poutní kostel tvořící významnou dominantu obce.[1]

Vznikal v letech 1737 až 1745.[2] Jeho zakladatelem je baron Jan František z Fünfkirchenu, jež ho nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když jej zasypalo zdivo na nedalekém statku.[3] Okolí zdobí dvouramenné schodiště se sochami světců, lipová alej a křížová cesta. Ta vznikla ve 18. století a končí až u chlumeckému zámku. Vedle kostela nechal v roce 1840 v italském stylu vybudovat hrabě Stadion školu.[4]

Historie

Vrcholně barokní kostel vznikl v letech 1737 až 1745. Jeho zakladatelem je tehdejší majitel panství Jan František z Fünfkirchenu[5] Jde o votivní stavbu.

Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když 31. července 1737 se zednickým mistrem dohlížel na stavbu střelnice na hrázi rybníka Hejtman a byl zasypán zdivem. Zatímco zednický mistr zemřel, hrabě přežil a považoval to za zázrak, který přisuzoval Panně Marii Zellské, tedy madoně Mariazellské.[zdroj?] Sám vykonal pouť do Mariazell a slib, že nechá vystavět kostel, dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na půdorysu kříže.

25. listopadu 1745 byla budova posvěcená Nanebevzetí Panny Marie, nebo-li zvaná malá Mariazell.

Architektura

Architekt ani stavitel nejsou známi. S největší pravděpodobností se stavba hlásí k odkazu podunajského baroka. Chrám stojí na půdorysu kříže.

Hlavní věž a čtyři vedlejší věžičky prý symbolizují jméno hrabat z Fünfkirchenu - Pětikostelí.

Zpočátku nebyla stavba určena jako shromaždiště, ale jako dar barona Bohu a víru v pomoc Panny Marie.

V roce 1804 nechal baronův vnuk kostel prodloužit západním směrem o podélné trojlodí s hudební kruchtou, jelikož původní stavba nestačila prostorově.

Při poutních slavnostech museli věřící stát venku. Z pohledu od rybníka Hejtman upoutá pozornost kupole stel aa, schodiště se sochami světců.

Schodiště navazuje na křížovou cestu z kamenných sloupků s klekátky, pocházející z roku 1755. Cesta byla lemována lipovým stromořadím, které bylo v roce 1929 zničeno.

Nad západním vchodem vidíme erb Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou vápencové sochy světců - sv.Antonín Paduánský, sv.František z Pauly, sv.Alois, sv.František z Assisi, sv.Dominik. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19.století z Dolních Rakous. Pouze socha sv.Jana Nepomuckého byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců sv.Florián a sv.František Xaverský.

Interiér

Hlavní kupoli zdobí freska, zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni sluhové a mnich.

Kostel je zde vymalován ve své původní podobě. Ve výklencích jsou rozměrné sochy čtyř církevních učitelů: sv.Ambrože, sv.Jeronýma, sv.Augustina, sv.Řehoře.

Hlavní oltář je komponován jako kopie stříbrného oltáře z roku 1727 navrženého pro kapli v Mariazell. Nad svatostánkem je pod baldachýnem umístěna oděná barokní kopie románské sošky Madony Mariazellské, která byla oblékána do bohatě vyšívaných rouch a pláštíků. V nástavci alianční erb.

Z původního vybavení jsou zde postranní oltáříky sv.Barbory, sv.Kateřiny Alexandrijské, v nástavcích s obrázky patronů zemědělců.

Klenbu pod hudební kruchtou zdobí freska z roku 1945 zobrazující procesí směřující do chlumského poutního kostela. Procesí vede farář Jan Kubiska, kolem něhož jsou zobrazeny další konkrétní osoby. Například regenschori Miroslav Stránský, dirigent, hudební skladatel. Farář Kubiska nechal výjev namalovat jako poděkování, že byl Chlum uchráněn zničení za 2.světové války. Autorem fresky byl Jiří Jelínek.

Kostelík má dvě oratoře. Na jižní straně tzv. arcivévodskou, kde se účastnil mše svaté i František Ferdinand d´Este. Naproti se nachází oratoř úřednická.

Zajímavosti

  • V hrobce pod kostelem byli pohřbeni zakladatel Jan František z Fünfkirchenu, jeho žena Anna Kateřina a hrabě Eduard ze Stadionu.
  • Zde se dozvěděly o zavraždění rodičů děti Františka Ferdinanda ď Este a Žofie Hohenbergové, na něž byl v roce 1914 v Sarajevu spáchán atentát.
  • Na kostelní fresce, zobrazující procesí vedené farářem Janem Kubiskou je namalován v pravém dolním rohu hořící tank a hořící krajina symbolizující zlo válek.
  • Je zde stále několik kusů nábytku, které používal arcivévoda.
  • Kostel má čtyři zvony. Za obou světových válek byly odvezeny. Po první světové válce se vrátily. Po skončení druhé nikoli. Poslední zvon, který byl zavěšen v roce 1967 je věnován Panně Marii, královně Čech.
  • Jan Kubiska, který zde působil jako prvý farář po ustanovení Chlumu jako samostatné farnosti /1901-1948/ je pohřben na zdejším hřbitově.

Ostatní

Příslušnost: Diecéze českobudějovická, vikariát Jindřichův Hradec.

Sídlo správy farnosti: Husova 142, Třeboň

Kalendář poutí: 15.8. (Nanebevzetí Panny Marie) nebo nejbližší neděle.[6]

Galerie

  • Chlumecký kostel - malá Mariazell
  • kostel a škola
    kostel a škola
  • kostel od kašny
    kostel od kašny
  • pohled ze strany
    pohled ze strany
  • sochy u kostela
    sochy u kostela

Reference

  1. ↑ ČERNÝ, Jiří. Poutní místa soběslavska a třeboňska. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-44-9. 
  2. ↑ TOUFAR, Pavel. Chlum u Třeboně a české Vitorazsko,Navštivte..... [s.l.]: Olympia, 2014. 136 s. 
  3. ↑ SYNEK, Stanislav; SYNKOVÁ, Božena. Historie Chlumu u Třeboně [online]. Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětější Trojice Brno - Královo Pole [cit. 2018-01-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠMÍD, Zdeněk. Lužnice putování s řekou. 1. vyd. Praha: Paseka, 2005. 360 s. ISBN 978-80-7185-933-8. 
  5. ↑ ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Jižních Čech. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2006. 
  6. ↑ Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha1: Olympia, 2004. 208 s. ISBN 27-030-2004. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Chlum_u_Třeboně)&oldid=15846507“