Industrializace: Porovnání verzí
Nadpis kapitoly jinak |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Industrializace''' je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] (agrární) a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobĕ. |
'''Industrializace''' je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] (agrární) a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobĕ. |
||
== Proměna společnosti a výrobních metod == |
|||
== Společenské změny == |
|||
Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v [[18. století]] např. v [[Anglie|Anglii]] [[18. století]] měly [[Šlechta|šlechtické]] majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova. |
Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v [[18. století]] např. v [[Anglie|Anglii]] [[18. století]] měly [[Šlechta|šlechtické]] majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova. |
||
Verze z 8. 11. 2017, 13:03
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Proměna společnosti a výrobních metod
Mnohé z prvních výrobních závodů průmyslového typu v 18. století např. v Anglii 18. století měly šlechtické majitele. Ti nijak nedbali na životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova.
Následující 19. století bývá charakterizováno jako období útlaku dělníků; tuto situaci zmírnilo až vytváření odborových organizací a spolupráce zaměstnavatelů se státem.
Během industrializace došlo k pádu některých církevních dogmat, upevnilo se kapitalistické hospodaření a rozvíjela se parlamentní demokracie směrem ke své dnešní podobě. Vznikaly předpoklady k sekularizaci společnosti.
Příčiny vzniku
- nahromadění kapitálu (tehdy to byla výhodná situace států jako Anglie, Francie a Nizozemsko)
- uvolnění pracovní síly (v Anglii bylo již v roce 1381 zrušeno nevolnictví a postupně se rozrůstalo obyvatelstvo)
- technický rozvoj (začátek už v období renesance - fyzikální objevy, spojené se jmény jako [[Isaac Newton], vynález parního stroje, rozvoj železnic, později rozvoj biologie a chemie)
Historie
První zemí na světě, kde došlo k industrializaci, byla Anglie, nedlouho po ní následovaly Francie, Německo a Spojené státy. Do konce 19. století se s výjimkou Balkánu a Ruska zprůmyslnila převážná část evropských zemí, i když mnohé oblasti zsostávaly za vyspělými státy nebo regiony.
V Rusku po Říjnové revoluci byla industrializace, do té doby omezená na několik center (Petrohrad, Donbas), zesílena až ve 30. letech 20. století za Stalinovy vlády. Stavěla se tam celá nová průmyslová města.
Jak první tak druhá světová válka ukázaly ničivou sílu mechanizovaných a motorizovaných armád vybavených na základě industriální produkce ve vyspělých státech. V 50. letech 20. století začala studená válka, během níž došlo k dalšímu rozvoji průmyslu ve Spojených státech a jejich spojencích včetně Západní Evropy a Japonska na jedné straně a v SSSR včetně jeho satelitních států na straně druhé. Došlo také k intenzívní industrializaci na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Za posledních zhruba 40 let se na základě uvolnění podnikatelských aktivit proměnila i Čínská lidová republika v průmyslovou, obchodní a finanční velmoc.
Etapy industrializace
Průběh industrializace lze rozčlenit do třech etap podle fází vědecko-technické revoluce:[zdroj?]
- 1. etapa - byla zahájena vynálezem parního stroje v 18. století
- 2. etapa - je spojena s objevem elektrického proudu a motoru (přelom 19. a 20. století)
- 3. etapa - byla zahájena rozvojem informačních technologií (konec 20. století)
Literatura
- JAKUBEC, Ivan; JINDRA, Zdeněk. Dějiny hospodářství českých zemí : od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum, 2006. 471 s. ISBN 978-80-246-1035-1.
