Vilém I. Hesenský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Hesensko-kasselská lankrabata za použití HotCat
m (GR) File renamed: File:0Wilhelm-01.jpgFile:Portrait of William I, Elector of Hesse.jpg there is no #02 and the current title is too generic
Řádek 4: Řádek 4:
| jméno =Vilém I. Hesenský
| jméno =Vilém I. Hesenský
| titul =kurfiřt hesenský
| titul =kurfiřt hesenský
| obrázek = 0Wilhelm-01.jpg
| obrázek = Portrait of William I, Elector of Hesse.jpg
| popisek = Portrét Viléma I.
| popisek = Portrét Viléma I.
| vláda =
| vláda =

Verze z 30. 7. 2016, 20:01

Vilém I. Hesenský
kurfiřt hesenský
Portrét
Portrét Viléma I.
Narození3. června 1743
Kassel
Úmrtí27. února 1821
Kassel
PohřbenKassel
NástupceVilém II. Hesenský
PotomciMarie Bedřiška
Karolína Amálie
Vilém
RodHesenští
OtecFridrich II. Hesensko-Kasselský
MatkaMarie Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. Hesenský (Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel27. února 1821, tamtéž) byl první kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II.

Život

Vilémův otec Fridrich II.
Vilémova Matka Marie
Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi

Vilém se narodil v Kasselu v Hesensku roku 1743. Jeho otec, landkrabě Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce Viléma, který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou Luisou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou. Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou Frederika V. a Viléma si vzala v Christiansborgu. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolínou Nasavsko-Usingenskou.

Vláda

Vilémův nástupce; syn Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem Hesensko-kasselským. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal Mayera Amschela Rothschilda.[1] Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během Napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Následně tyto peníze získal Nathan Mayer z Londýna, se kterými později pomáhal financovat některé britské akce.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.[2] Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl Jérôme Bonaparte, bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po Bitvě národů u Lipska roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k Prusku.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém.

Manželství a potomci

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Juliuse Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Hananou a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William I, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

  1. ELON, Amos. Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time. [s.l.]: Viking 216 s. Dostupné online. ISBN 9780670868575. (anglicky) 
  2. The London Gazette [online]. The Gazette, 1818-06-02 [cit. 2016-04-24]. Dostupné online.