Airbus A380: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
import 6 refů z enwiki
Nový nadpis - nehody
Řádek 57: Řádek 57:
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>

== Nehody ==
[[4. Listopadu]] [[2010]] explodoval ve vzduchu jeden ze čtyř motorů tohoto letadla. Příčinou havárie byla prasknutá trubice v motoru, ze které následně vytékal hořlavý olej. Ten dosáhl přes 1000°C a následně se vznítil. Oheň zničil hnací hřídel motorů, to způsobilo nekontrolovatelné roztočení kotouče turbíny a následnou explozi, ta protrhla křídlo a palivovou nádrž, ze které začalo unikat palivo. Po bezpečném přistání v Singapuru zde narazili na další problém. Exploze také zničila kabely, vedoucí k prvnímu motoru a díky tomu jej nebylo možné vypnout, a proto jej hasiči se snažili zastavit pomocí vody, bez úspěchu. Motory jsou stavěny tak, aby vydrželi obrovské množství vody při průletu ve velmi prudkém dešti. Tři hodiny po přistání se však konečně motor za pomocí hasební pěny zastavil. Nikdo nebyl zraněn, ani mrtev.


==Uživatelé==
==Uživatelé==

Verze z 17. 4. 2016, 11:49

Airbus A380
Určenídopravní letoun
VýrobceAirbus S.A.S.
První let27. dubna 2005
Zařazeno15. října 2007 (Singapore Airlines)
UživatelEmirates
Singapore Airlines
Qantas
Lufthansa
Výroba2004-dosud
Vyrobeno kusů179 ks (prosinec 2015)[1]
Cena za kus403.9 mil. USD [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Airbus A380, vyráběný společností Airbus S.A.S., je největší osobní dopravní letadlo světa. Větší než A380 je jen nákladní Antonov An-225 (vyroben jeden kus), hydroplán Hughes H-4 Hercules (prototyp) či vzducholoď Hindenburg.

Vývoj

Kokpit stroje A380

Jedná se o širokotrupý letoun se dvěma palubami. Jeho pohon zajišťují čtyři dvouproudové motory buď evropské (Rolls-Royce Trent 900), nebo americké (Engine Alliance GP7200) provenience. V závislosti na konfiguraci pojme od 525 cestujících do 855 při verzi economy. Rozpětí jeho křídel je 79,8 metru. V nákladní verzi A380F má předpokládanou nosnost 150 tun. Tento projekt byl však pozastaven a odložen na neurčito, zájem o tuto verzi měli Emirates, ILFC, FedEx a UPS.[zdroj?]

V luxusní verzi letadla mají cestující k dispozici vlastní postel, bar, společenskou místnost nebo tělocvičnu. Cena letadla je přibližně 8,2 miliardy Kč.

Airbus investoval do vývoje okolo deseti miliard eur. Pro tyto účely musel nechat postavit novou dopravní loď a vybudovat další výrobní halu. Za tuto cenu získal větší a tišší letadlo než Boeing 747 s větším doletem a menší spotřebou paliva. Firma Boeing na tuto výzvu odpověděla projektem Boeing 747-8.

Proces uvedení do provozu oproti předpokladu nabral zpoždění – na přelomu listopadu a prosince 2006 teprve končil proces certifikace letounu po 150 hodinách zkušebních letů. Až 15. října 2007 byl předán první letoun s označením MSN003 ke komerčnímu užívání koncovému zákazníkovi, společnosti Singapore Airlines.[3]

Airbus oslavil 15. října 2012 pět let od dodání prvního stroje A380 společnosti Singapore Airlines. V současnosti jsou 262 potvrzené objednávky, které společnost získala do konce roku 2012. První zákazník (Singapore Airlines) obdržel 19 objednaných strojů a v roce 2012 se rozhodl využít opci na nákup dalších 5. Nicméně největším provozovatelem A380 jsou Emirates, kteří již provozují 67 ze 140 objednaných strojů. Co do počtu objednávek jsou další zákazníci Qantas (zatím obdrželi 12 z 20 objednaných) a Lufthansa (10 ze 17). [4]

Nehody

4. Listopadu 2010 explodoval ve vzduchu jeden ze čtyř motorů tohoto letadla. Příčinou havárie byla prasknutá trubice v motoru, ze které následně vytékal hořlavý olej. Ten dosáhl přes 1000°C a následně se vznítil. Oheň zničil hnací hřídel motorů, to způsobilo nekontrolovatelné roztočení kotouče turbíny a následnou explozi, ta protrhla křídlo a palivovou nádrž, ze které začalo unikat palivo. Po bezpečném přistání v Singapuru zde narazili na další problém. Exploze také zničila kabely, vedoucí k prvnímu motoru a díky tomu jej nebylo možné vypnout, a proto jej hasiči se snažili zastavit pomocí vody, bez úspěchu. Motory jsou stavěny tak, aby vydrželi obrovské množství vody při průletu ve velmi prudkém dešti. Tři hodiny po přistání se však konečně motor za pomocí hasební pěny zastavil. Nikdo nebyl zraněn, ani mrtev.

Uživatelé

Uživatelé A380 v květnu 2013[5]
     Země s nejméně jedním A380
     Potvzení budoucí uživatelé

K 31. prosinci 2015 bylo v prozovozu 176 strojů u 13 společností.[5]

Technické údaje

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}
A380-800 A380F
Posádka v kokpitu Dva
Kapacita,
typická 		544 (4 třídy)
644 (2 třídy)
853 (1 třída)		 12 kurýrů
Celková délka 72,72 m (238 ft 7 in)[20]
Rozpětí 79,75 m (261 ft 8 in)[20][21]
Výška 24,09 m (79 ft 0 in)[20]
Rozvor 31,88 m (104 ft 7 in)[22]
Wheel track 12,46 m (40 ft 11 in),[20] 14,34 m (47 ft 1 in) celková šířka[22][21]
Vnější rozměry
trupu 		Šířka: 7,14 m (23 ft 5 in)
Výška: 8,41 m (27 ft 7 in)
Maximální
šířka kabiny 		6,50 m (21 ft 4 in) hlavní paluba
5,80 m (19 ft 0 in) horní paluba[22]
Délka kabiny 49,9 m (163 ft 9 in) hlavní paluba
44,93 m (147 ft 5 in) horní paluba
Nosná plocha křídel 845 m2 (9 100 sq ft)
Štíhlost křídla 7.5
Šípovitost 33.5°
Maximum taxi/ramp
weight 		577 000 kg (1 272 000 lb) 592 000 kg (1 305 000 lb)
Maximální vzletová hmotnost 575 000 kg (1 268 000 lb) 590 000 kg (1 300 000 lb)
Max. přistávací hmotnost 394 000 kg (869 000 lb) 427 000 kg (941 000 lb)
Max. zero fuel weight 369 000 kg (814 000 lb) 402 000 kg (886 000 lb)
Hmotnost prázdného stroje,
typická 		276 800 kg (610 200 lb) 252 200 kg (556 000 lb)
Max. užitečné zatížení 89 200 kg (196 700 lb) 149 800 kg (330 300 lb)
Maximální objem nákladu 184 m3 (6 500 cu ft)[23] 1 134 m3 (40 000 cu ft)[23]
Max. provozní rychlost
v cestovní výšce 		Mach 0.89[22]
(945 km/h, 587 mph, 510 uzlů)
Max. konstrukční rychlost
let střemhlav v cestovní výšce 		Mach 0.96[24]
(v cestovní výšce: 1020 km/h, 634 mph, 551 uzlů)
Cestovní rychlost Mach 0.85[25][26]
Take off run
at MTOW/SL ISA 		2 950 m (9 680 ft)[20]
Přistávací rychlost 130–135 kn (240–250 km/h)[27][26]
Dolet
at design load 		15 200 km (8 200 nmi; 9 400 mi)[22][20] 10 400 km (5 600 nmi; 6 500 mi)[28]
Dostup 13 136 m (43 100 ft)[29]
Max. kapacita paliva 320 000 l (84 500 US gal)
Motory (4 ×) GP7270 (A380-861)
Trent 970/B (A380-841)
Trent 972/B (A380-842)		 GP7277 (A380-863F)
Trent 977/B (A380-843F)
Tah (4 ×) 310 kN (70 000 lbf) – GP7270[30]
320 kN (72 000 lbf) – GP7272[31]
310 kN (70 000 lbf) – Trent 970/B[32]
320 kN (72 000 lbf) – Trent 972/B		 340 kN (76 000 lbf) – GP7277
340 kN (76 000 lbf) – Trent 977/B

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ http://www.airbus.com/company/market/orders-deliveries/
  2. ↑ http://www.airbus.com/presscentre/corporate-information/key-documents/?docID=14849&eID=dam_frontend_push
  3. ↑ První Superjumbo dodáno [online]. Letectví.cz, 2007-10-15 [cit. 2008-04-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Korean Air rozšířil objednávku Airbusů A380 [online]. Letectví.cz, 2008-04-11 [cit. 2008-04-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Orders & Deliveries [online]. Airbus, 31 December 2015 [cit. 2016-01-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Singapore Airlines – Our History. www.singaporeair.com. Singapore Airlines, 1 November 2012. Dostupné online [cit. 1 November 2012]. 
  7. ↑ Emirates A380 Lands at New York's JFK. news.airwise.com. 1 August 2008. Dostupné online [cit. 30 December 2011]. 
  8. ↑ Qantas A380 arrives in LA after maiden flight. The Age. Australia: 21 October 2008. Dostupné online [cit. 30 December 2011]. 
  9. ↑ Air France gets Europe's first A380 superjumbo. www.google.com. 30 October 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-27. 
  10. ↑ Lufthansa flies German team to Johannesburg with A380 [online]. Lufthansa, 7 April 2010. Dostupné online. 
  11. ↑ EUN-JOO, Lee. East Asia's first A380 goes into operation today [online]. Korea JoongAng Daily, 17 June 2011. Dostupné online. 
  12. ↑ Airbus delivers China Southern Airlines' first A380 [online]. Airbus.com, 14 October 2011 [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ China Southern Airlines receives its first 'Pearl of the sky' A380 jetliner [online]. Airbus.com, 14 October 2011 [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ PLATT, Craig. Newest superjumbo takes off for Malaysia Airlines. The Sydney Morning Herald. 2 July 2012. Dostupné online [cit. 6 July 2012]. 
  15. ↑ SINGAPORE, Thai. A380 Fantasy Fares [online]. thaiairways.com [cit. 2012-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-19. 
  16. ↑ "BA enters SuperJumbo age with... with a 90-minute flight to Frankfurt". The Independent, 2 August 2013.
  17. ↑ Asiana to Fly First A380 Flight on June 13 [online]. airchive.com, 23 March 2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Photos Qatar Airways A380 makes Doha debut [online]. dohanews.com, 20 September 2014 [cit. 2014-09-20]. Dostupné online. 
  19. ↑ Etihad launches debut A380 service to London [online]. TradeArabia News Service, 27 December 2014 [cit. 2014-12-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d e f A380 Aircraft Characteristics – Airport and Maintenance Planning [online]. Airbus, 1 November 2012 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Interim Aerodrome requirements for the A380 [online]. Civil Aviation Authority of New Zealand, 4 November 2004. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c d e A380 Specifications [online]. Airbus [cit. 2009-06-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b AIRBUS, Airbus. Dimensions & key data [online]. Airbus [cit. 2012-11-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ A380 powers on through flight-test [online]. 20 December 2005 [cit. 2011-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30. [nedostupný zdroj]
  25. ↑ "[1] Technical Issues", Flightglobal, undated. Accessed: 20 June 2014.
  26. ↑ a b "Pilot's perspective" Flightglobal, undated. Accessed: 20 June 2014. Archived on 18 March 2014.
  27. ↑ Huber, Mark. "How Things Work: Stopping the A380" Air & Space/Smithsonian, August 2011. Accessed: 21 June 2014. Archived on 21 June 2014.
  28. ↑ The triple-deck cargo hauler [online]. Airbus [cit. 2009-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 August 2008. 
  29. ↑ Exemption No. 8695 [online]. Renton, Washington: Federal Aviation Authority, 24 March 2006. Dostupné online. 
  30. ↑ GP7200 series specification [online]. Engine Alliance [cit. 2011-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-31. 
  31. ↑ Airbus to offer higher-weight A380 from 2013 [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. 
  32. ↑ Trent 900 fact sheet [online]. Rolls-Royce [cit. 2011-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-17. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Letadla Airbus
Civilní
Dopravní
Řada A320
A318 • A319 (neo) • A320 (neo) • A321 (neo)
Další řady
A220 • A300 • A310 • A330 • neo • A340 • A350 • A380 • NSR
Korporátní
ACJ220 • ACJ318 • ACJ319 (neo) • ACJ320 (neo) • ACJ321 (LR) • ACJ330 (neo) • ACJ340 • ACJ350 • ACJ380
Nákladní
A300-600F • A330F • A350F • A380F • Beluga • Beluga XL
Vrtulníky
Experimentální
CityAirbus • E-Fan • E-Fan X • MAVERIC • THOR • X3
Vojenské
Transportní
A310 MRT • A320M3A • A400M • C-212 • C-295 • CC-150 • CN-235 • HC-144
Tankery
Hlídkové
Stíhací
Cvičné
Vrtulníky
Bezpilotní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Airbus_A380&oldid=13563058“