Kristián V. Dánský: Porovnání verzí

Kristián V.
	král dánský a norský
	autor portrátu Jacob d'Agar
Doba vlády	1670 – 1699
Tituly	vévoda šlesvicko-holštýnský a hrabě oldenbursko-delmenhorstský
Narození	15. dubna 1646; Flensburg
Úmrtí	25. srpna 1699; (ve věku 53 let); Kodaň
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Frederik III.
Nástupce	Frederik IV.
Potomci	Frederik IV.; Kristián Vilém; Kristián; Žofie Hedvika; Karel; Kristýna Šarlota; Vilém; (nemanželské); Kristýna Gyldenløve; Kristián Gyldenløve; Žofie; Anna; Ulrich Kristián Gyldenløve
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Frederik III.
Matka	Žofie Amálie Brunšvická
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 4. 2016, 11:36

Kristián V. (15. dubna 1646 Flensburg – 25. srpna 1699, Kodaň) byl v letech 1670–1699 král Dánska a Norska. Syn Frederika III. a jeho ženy Žofie Amálie Brunšvické.

Kristián byl druhý absolutistický monarcha Dánska a Norska, despota s přemrštěným míněním o své královské důstojnosti a svých výsadách. Spojiv se s nastupující buržoazií, omezil moc šlechty. V úmyslu získat od Švédska zpět území, ztracená v důsledku mírové smlouvy z Roskilde v roce 1658, se vložil do války, jež pouze zruinovala veřejné finance.

Biografie

V roce 1655, ve věku 9 let, byl prohlášen princem následníkem. V 18 letech obdržel místo v Královské radě (jež ovšem neměla velkého vlivu, neboť monarchie již byla absolutistická).

14. května roku 1667 se v Nykøbingu oženil s Šarlotou Amálií Hessensko-Kasselskou, dcerou landkraběte Viléma VI. Hessensko-Kasselského.

V roce 1670 zemřel král Frederik III. a podle Královského zákona z roku 1665 se Kristián stal druhým absolutním monarchou Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg, a to 9. února 1670.

Jedním z jeho prvních činů bylo, že ke dvoru v roce 1671 přivedl svou šestadvacetiletou oficiální milenku Žofii Amálii Moth, čímž těžce potupil královnu. Žofie Amálie Moth se 31. prosince roku 1677 stala hraběnkou ze Samsø a žila v prostorách paláce v Kodani.

Pro své velké osobní kouzlo a mimořádnou přívětivost byl Kristián V. velmi populární, což snad částečně hrálo roli při jeho snahách omezit vliv šlechty zapojením nešlechticů, jimž uděloval tituly baron a hrabě, do veřejných záležitostí.

Pod vedením Kristiánova kancléře Petra Griffenfeldta Dánsko zažilo krátké období příležitosti obsadit svou starou pozici velké mocnosti v regionu. Avšak tísněn obavami ze svých protivníků Kristián kancléře odvolal a obětoval tak jeho skvělé vedení, čímž vlastně přivodil velké škody prestiži monarchie. Státní prostředky byly promrhány v neúspěšné válce proti Švédsku (známé jako Norská válka, 1675–1679) ve Skåne, staré dánské provincii, již Dánsko ztratilo ve prospěch Švédska v důsledku smlouvy z Roskilde a již chtělo získat zpět. Chtělo rovněž zvovupřipojit pod dánskou svrchovanost vévodství Holstein-Gottorp, spojené se Švédskem, avšak po zásahu Francie bylo vévodství uznáno na Dánsku nezávislým.

Dvacet příštích mírových let znamenalo mnoho pro vnitřní rozvoj země. Řada pozitivních aspektů již byla zmíněna, k dalším patří vytvoření Dánského zákona (Danske Lov) v roce 1683, který představuje první právní kodex platný pro celé Dánsko. Byl formulován i Norský zákon (Norske Lov), podobný dánskému. Jiným důležitým počinem bylo v roce 1688 zavedení registru pozemků, kdy šlo o stanovení jednotné ceny pozemků v monarchii, vedoucí k spravedlivým odhadům.

Třebaže král se o vědu a kulturu příliš nezajímal, i zde lze hovořit o "zlatém věku", např. díky práci astronoma Ole Rømera.

Za jeho panování vznikla Dánská západoindická společnost (1671), založená pro objevy, využívání a kolonizaci karibských ostrovů, dnešních Panenských ostrovů. Její činnost se v roce 1680 rozšířila do dnešní Ghany v Africe.

Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Manželství a děti

Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.

Děti Šarloty Amálie:

Frederik (1671–1730) – následník trůnu, budoucí král Frederik IV.
Kristián Vilém (1672–1673).
Kristián (1675–1695).
Žofie Hedvika (1677–1735).
Karel (1680–1729), hrabě Vemmetofte.
Kristýna Šarlota (1679–1689).
Vilém (1687–1705).

Děti Žofie Amálie Moth:

Kristýna Gyldenløve (1672–1689).
Kristián Gyldenløve (1674–1746).
Žofie (1675–1684).
Anna (1676–1699).
Ulrich Kristián Gyldenløve (1678–1719).

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristián V de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián V. Dánský na Wikimedia Commons
http://www.thepeerage.com/p10227.htm#i102267

Nevložen titul!
1670–1699

Nevložen titul!
1670–1699
se švagrem Kristiánem Albertem, do r. 1694
s Frederikem IV. Gottorpským, od r. 1694

Nevložen titul!
Kristián VIII.
1670–1699

@@ Řádek 133: / Řádek 133: @@
 [[Kategorie:Norští králové|Kristián V.]]
 [[Kategorie:Vévodové Šlesvicka-Holštýnska|Kristián V.]]
-[[Kategorie:Oldenburská hrabata]]
+[[Kategorie:Oldenburská hrabata|Kristián V.]]
 [[Kategorie:Protestantští panovníci||Kristián V.]]
 [[Kategorie:Osobnosti třicetileté války]]