Kozorožec iberský: Porovnání verzí
nová stránka s pracuje se |
hotovo značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
|||
{{Taxobox |
{{Taxobox |
||
| jméno= Kozorožec iberský |
| jméno= Kozorožec iberský |
||
| Řádek 24: | Řádek 22: | ||
}} |
}} |
||
'''Kozorožec iberský''' (''Capra pyrenaica'') je druh [[Koza|kozorožce]] se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], ale zbývající dva jsou nyní [[Vymírání|vyhynulé]]. Poddruh [[kozorožec portugalský]] vyhynul rokem 1892 a [[kozorožec pyrenejský]] až v roce 2000. Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář. Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status ''un-extinct'', tedy ''nevyhynulý''. |
'''Kozorožec iberský''' (''Capra pyrenaica'') je druh [[Koza|kozorožce]] se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], ale zbývající dva jsou nyní [[Vymírání|vyhynulé]]. Poddruh [[kozorožec portugalský]] vyhynul rokem 1892 a [[kozorožec pyrenejský]] až v roce 2000. Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář. Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status ''un-extinct'', tedy ''nevyhynulý''.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
|titul=First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning |
|||
|url=http://www.theriojournal.com/article/S0093-691X(08)00778-4/abstract |
|||
|vydavatel=Theriogenology |
|||
|datum vydání=2009-04-01 |
|||
|datum přístupu=2016-03-24 |
|||
}}</ref> |
|||
== Popis == |
== Popis == |
||
[[Soubor:Capra p vic female Laguna.jpg|náhled|vlevo|Samice kozorožce Cabrerova]] |
[[Soubor:Capra p vic female Laguna.jpg|náhled|vlevo|Samice kozorožce Cabrerova]] |
||
[[Soubor:Capra pyrenaica victoriae, juvenile -- 2013 -- Laguna Grande, Sierra de Gredos, España.jpg|náhled|vpravo|Mládě]] |
[[Soubor:Capra pyrenaica victoriae, juvenile -- 2013 -- Laguna Grande, Sierra de Gredos, España.jpg|náhled|vpravo|Mládě]] |
||
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými [[Kopyto|kopýtky]], která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích. |
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými [[Kopyto|kopýtky]], která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.<ref name=":0">{{Citace periodika |
||
|příjmení=Acevedo |
|||
|jméno=Pelayo |
|||
|příjmení2=Cassinello |
|||
|jméno2=Jorge |
|||
|titul=Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus |
|||
|periodikum=Mammal Review |
|||
|datum=2009-01-01 |
|||
|ročník=39 |
|||
|číslo=1 |
|||
|strany=17–32 |
|||
|issn=1365-2907 |
|||
|doi=10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x |
|||
|jazyk=en |
|||
|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x/abstract |
|||
|datum přístupu=2016-03-24 |
|||
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat. |
|||
U kozorožců iberských je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces [[Osifikace|kostnatění]] a tím se vývoj jejich [[Kost|kostí]] zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více. |
U kozorožců iberských je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces [[Osifikace|kostnatění]] a tím se vývoj jejich [[Kost|kostí]] zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.<ref name=":0" /> |
||
Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu. Tyto dva poddruhy, [[kozorožec granadský]] (''Capra pyrenaica hispanica'') a [[kozorožec Cabrerův]] (''Capra pyrenaica victoriae''), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí [[Portugalsko|Portugalska]]. |
Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.<ref name=":0" /> Tyto dva poddruhy, [[kozorožec granadský]] (''Capra pyrenaica hispanica'') a [[kozorožec Cabrerův]] (''Capra pyrenaica victoriae''), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí [[Portugalsko|Portugalska]].<ref name=":0" /> |
||
== Rozmnožování == |
== Rozmnožování == |
||
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští. |
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
|příjmení=Fandos |
|||
|jméno=Paulino |
|||
|titul=La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas |
|||
|url=https://www.researchgate.net/publication/262911245_La_cabra_montes_Capra_pyrenaica_en_el_Parque_Natural_de_Cazorla_Segura_y_Las_Villas |
|||
|vydavatel=ResearchGate |
|||
|datum přístupu=2016-03-24 |
|||
}}</ref> Samice pak tvoří stádo jen s mladými. |
|||
== Ekologie == |
== Ekologie == |
||
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou. |
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie |
||
|příjmení=Alados |
|||
|jméno=C. L. |
|||
|příjmení2=Escos |
|||
|jméno2=J. |
|||
|titul=Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex |
|||
|url=http://www.plant-animal.es/pdfscazorla/CH58.pdf |
|||
|vydavatel=Biology od Behaviour |
|||
|místo= |
|||
|datum vydání= |
|||
|datum přístupu=2016-03-24 |
|||
}}</ref> Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).<ref name=":1" /> |
|||
Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období. Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v [[Ledvina|ledvinách]], který umožňuje ukládat tuk, aby byl později použit jako energie v zimě nebo chladném počasí. |
Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období.<ref name=":0" /> Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v [[Ledvina|ledvinách]], který umožňuje ukládat tuk, aby byl později použit jako energie v zimě nebo chladném počasí. |
||
== Populace == |
== Populace == |
||
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i [[svrab]]. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (''Capra pyrenaica lusitanica''), který žil v portugalských pohořích [[Sierra de Geres]] a [[Galicie]]. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku [[Ordesa]]. |
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i [[svrab]]. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (''Capra pyrenaica lusitanica''), který žil v portugalských pohořích [[Sierra de Geres]] a [[Galicie]]. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku [[Ordesa]].<ref>{{Citace periodika |
||
|příjmení=Pérez |
|||
|jméno=Jesús M. |
|||
|příjmení2=Granados |
|||
|jméno2=José E. |
|||
|příjmení3=Soriguer |
|||
|jméno3=RamóN C. |
|||
|titul=Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)† |
|||
|periodikum=Mammal Review |
|||
|datum=2002-03-01 |
|||
|ročník=32 |
|||
|číslo=1 |
|||
|strany=26–39 |
|||
|issn=1365-2907 |
|||
|doi=10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x |
|||
|jazyk=en |
|||
|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x/abstract |
|||
|datum přístupu=2016-03-24 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 24. 3. 2016, 15:47
 Kozorožec iberský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď | turovití (Bovidae) |
| Podčeleď | kozy a ovce (Caprinae) |
| Rod | kozorožec (Capra) |
| Binomické jméno | |
| Capra pyrenaica (Schinz, 1838) | |
 Areál rozšíření | |
| Poddruhy | |
| Synonyma | |
Kozorožec španělský | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozorožec iberský (Capra pyrenaica) je druh kozorožce se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na Pyrenejském poloostrově, ale zbývající dva jsou nyní vyhynulé. Poddruh kozorožec portugalský vyhynul rokem 1892 a kozorožec pyrenejský až v roce 2000. Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář. Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status un-extinct, tedy nevyhynulý.[2]
Popis
Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými kopýtky, která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.[3] To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.
U kozorožců iberských je výrazný pohlavní dimorfismus, přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces kostnatění a tím se vývoj jejich kostí zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.[3]
Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.[3] Tyto dva poddruhy, kozorožec granadský (Capra pyrenaica hispanica) a kozorožec Cabrerův (Capra pyrenaica victoriae), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí Portugalska.[3]
Rozmnožování
Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.[4] Samice pak tvoří stádo jen s mladými.
Ekologie
Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.[5] Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).[5]
Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období.[3] Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v ledvinách, který umožňuje ukládat tuk, aby byl později použit jako energie v zimě nebo chladném počasí.
Populace
Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i svrab. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (Capra pyrenaica lusitanica), který žil v portugalských pohořích Sierra de Geres a Galicie. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku Ordesa.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spanish ibex na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning [online]. Theriogenology, 2009-04-01 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ACEVEDO, Pelayo; CASSINELLO, Jorge. Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus. Mammal Review. 2009-01-01, roč. 39, čís. 1, s. 17–32. Dostupné online [cit. 2016-03-24]. ISSN 1365-2907. DOI 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x. (anglicky)
- ↑ FANDOS, Paulino. La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas [online]. ResearchGate [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b ALADOS, C. L.; ESCOS, J. Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex [online]. Biology od Behaviour [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.
- ↑ PÉREZ, Jesús M.; GRANADOS, José E.; SORIGUER, RamóN C. Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†. Mammal Review. 2002-03-01, roč. 32, čís. 1, s. 26–39. Dostupné online [cit. 2016-03-24]. ISSN 1365-2907. DOI 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozorožec iberský na Wikimedia Commons - Galerie kozorožec iberský na Wikimedia Commons
Taxon Capra pyrenaica ve Wikidruzích
