Petr Pithart

Šablona:Infobox Politik Petr Pithart (* 2. ledna 1941 Kladno) je český politik, člen Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, bývalý předseda české vlády v rámci federace, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. Po sametové revoluci krátce i poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, počátkem 90. let politik Občanského hnutí.

Životopis

Mládí a aktivity před rokem 1989

Roku 1963 se oženil se spisovatelkou Drahomírou, roz. Hromádkovou. Jeho otcem byl náměstek ministra průmyslu, velvyslanec v Jugoslávii a později ve Francii Vilém Pithart, předválečný člen KSČ vězněný za války nacisty, který byl po roce 1970 perzekvován, mj. za protest proti okupaci Československa u prezidenta de Gaulla.

Petr Pithart v roce 1960 vstoupil do Komunistické strany Československa, své členství ukončil v září 1968.

Byl jedním ze signatářů Charty 77 a angažoval se i v oblasti samizdatové literatury. Spolu s Milanem Otáhalem a Petrem Příhodou napsal pod pseudonymem PODIVEN knihu Češi v dějinách nové doby v níž její autoři zpochybňovali některé mýty českých moderních dějin, například okolo českého národního obrození, vzniku moderního českého národa či poválečného vysídlení Němců z Československa. Historička Věra Olivová ovšem knihu hodnotí kriticky coby nahlížení na dějiny prizmatem univerzalistického katolicismu, zpochybňujícího samotný vznik československého státu a jeho představitele Masaryka a Beneše.

Některá svá samizdatová díla napsal pod pseudonymem J. Sládeček.

Českým premiérem

V roce 1989 a později se Petr Pithart angažoval v Občanském fóru. K roku 1990 je uváděn profesně jako člen Koordinačního centra OF. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 2 - Praha 4) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve federálním parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.

V období únor 1990 až červenec 1992 byl předsedou české vlády v rámci federace. Ve volbách 1990 byl zvolen jako poslanec do České národní rady. V letech 1990-1992 se coby premiér podílel na sérii schůzek s představiteli slovenské vlády, na kterých se mělo dospět k shodě o rozdělení kompetencí mezi národními republikami a federálními orgány. Tyto schůzky započaly už na přelomu března a dubna 1990, kdy se setkal s tehdejším slovenským premiérem Milanem Čičem. Tehdy šlo ale ještě o nezávazné jednání. První oficiální schůzka české a slovenské vlády se konala počátkem srpna 1990 v Trenčianských Teplicích. Následovaly četné další. Historik Jan Rychlík konstatuje, že Petr Pithart nemohl v jednáních uspět, protože obě republiky k nim přistupovaly s odlišnými postuláty - Češi usilovali jen o technickou korekci rozdělení kompetencí, Slováci vycházeli z premisy existence dvou národních států, které nanovo vytvářejí volný svazek. Tato koncepce později nabyla požadavku uzavření smlouvy o federaci oběma republikami. V prosinci 1990 dokonce slovenský premiér Vladimír Mečiar navštívil nečekaně Pitharta a naznačil, že pokud česká strana nepřistoupí na slovenské návrhy, může nastat vyhlášení nadřazenosti slovenských zákonů zákonům federálním a rozpad Československa. To se nestalo, ale tlak na zcela jiné pojetí česko-slovenského státu vyvíjel i Mečiarův nástupce Ján Čarnogurský.

Petr Pithar byl tehdy zastáncem zachování Československa, ale nebránil se volnějšímu česko-slovenskému svazku. Na složitá jednání mezi českou a slovenskou vládou reagoval televizním projevem 10. listopadu 1991, ve kterém použil ohledně uspořádání Československa termín dvojdomek. Ján Čarnogurský reagoval o několik dní později rovněž veřejným vystoupením a vstřícně se k Pithartovu návrhu postavil. Jenže koncept dvojdomku odmítla česká pravice, která se v té době již vymezovala proti Občanskému hnutí - domovskému subjektu Petra Pitharta. Český premiér tak čelil za svůj výrok kritice. Mezitím se krátilo funkční období vlády, protože volby se měly odehrát na jaře 1992. V únoru 1992 se Pithart podílel na jednání českých, slovenských i federálních orgánů v Milovech u Žďáru nad Sázavou, kde byl skutečně přijat návrh smlouvy mezi českou a slovenskou stranou. Na Slovensku ho nicméně odmítly HZDS a Slovenská národní strana a nebyl nikdy aplikován. V březnu byla jednání o státoprávním uspořádání odložena na dobu po volbách.

Petr Pithart se v roce 1991 při rozpadu OF stal spoluzakladatelem a místopředsedou Občanského hnutí, které ovšem ve volbách v roce 1992 neuspělo, nezískalo ani zastoupení v zákonodárných sborech. Pithart pak opustil premiérský post a na přechodnou dobu se stáhl i z politiky.

Senátorem za KDU-ČSL

V letech 1996–1998 a 2000–2004 byl předsedou Senátu a v letech 1998–2000 a od roku 2004 byl jeho místopředsedou. V horní komoře parlamentu zasedal za senátní obvod č. 44 - Chrudim v letech 1996-2012. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta České republiky. Od roku 1990 působí jako docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Je předsedou Společnosti Bernarda Bolzana.

Je rovněž nositelem Čestné medaile TGM za věrnost jeho odkazu (14. 9. 1997).

Dílo

Knihy:

• Obrana politiky (Panorama 1990; Academia 2005)
• Osmašedesátý (Rozmluvy 1990)
• Dějiny a politika: Výbor z esejistiky (Prostor 1991)
• Po devětaosmdesátém: Kdo jsme? - Mezi vzpomínkami a reflexí: Texty z let 1992-1996 (Doplněk 1999)
• Češi v dějinách nové doby (Rozmluvy 1992; Academia 2003)
• Devětaosmdesátý (Academia 2009)
• Ptám se, tedy jsem: Rozhovor s Martinem T. Zikmundem (Portál 2010)

Související články

• Vláda Petra Pitharta
• Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Pithart na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Pithart

• Petr Pithart – osobní stránky
• Petr Pithart na stránkách Senátu Parlamentu České republiky
• Petr Pithart na stránkách Úřadu vlády České republiky
• Petr Pithart v Impulsech Václava Moravce