Niels Henrik Abel: Porovnání verzí

Niels Henrik Abel
Niels Henrik Abel
Narození	5. srpna 1802; Nedstrand, Království Dánska a Norska
Úmrtí	6. dubna 1829 (ve věku 26 let); nedaleko Arendalu, Norsko
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Pobyt	Norsko
Státní příslušnost	Norsko
Alma mater	University of France; Oselská katedrální škola
Pracoviště	University of France
Obor	matematika
Známý díky	Abelova grupa, Abelova funkce, Abelova sumace, neexistence obecného řešení rovnic 5. stupně, Abelova cena
Ocenění	Velká cena matematických věd (1830)
Partner(ka)	Christine Kemp
Rodiče	Søren Georg Abel
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 8. 2021, 14:47

Niels Henrik Abel (5. srpna 1802, Nedstrand – 6. dubna 1829, nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu. Známý je svým důkazem nemožnosti obecného řešení rovnic pátého stupně pomocí vzorců s odmocninami.

Po Abelovi se nazývá řada matematických pojmů. Např.: Abelova grupa, Abelova sumace, Abelovo kritérium. V roce 2002 po něm byla pojmenována Abelova cena.

Život

Raná léta

Abel se narodil do rodiny norského luterského pastora. Jeho otec měl taktéž doktorát z filosofie a teologie. Aktivním pastorem byl i jeho děd. Otec byl rovněž politikem, který se stal poslancem parlamentu poté, co se po porážce Napoleona Norsko vymanilo z područí Dánska. Nakonec však podlehl alkoholismu a roku 1820 zemřel.

V roce 1815 začal Abel studovat katedrální školu v Oslu. V roce 1818 upozornil na svůj talent brilantním řešením problémů, které předložil matematik Bernt Holmboe. Ten si všiml jeho velkého nadání a od té doby si ho vzal do péče. Dával mu různé úkoly a půjčoval mu spisy Eulera a Lagrangea. Po smrti jeho otce rodina ztratila finanční příjem, ale malá státní penze a finanční podpora Holmboea a jeho přátel mu umožnila roku 1821 nastoupit na univerzitu v Oslo. Profesoři, vzhledem k jeho tíživé finanční situaci, pro něho pořádali sbírky a poskytovali mu střídavě zaopatření ve svých rodinách. Abel školu dokončil již roku 1822. Jeden z profesorů mu dokonce poskytl větší sumu peněz, aby mohl odjet do Kodaně, kde se setkal např. s dánským matematikem Degenem a dalšími, což výrazně pomohlo v rozvoji jeho práce.

Matematická práce

Po návratu z Dánska začal usilovat o peníze na cestu do Francie a Německa, kde by se, jak doufal, mohl seznámit s dalšími předními matematiky tehdejší doby a pokračovat ve své práci. Místo toho však zatím získal zdroje, aby mohl zůstat v Oslu, a tak se po následující dva roky učil německy a francouzsky. Mezitím Abel vydal svou první významnější práci – Mémoire sur les équations algébriques ou on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième degré (Rozprava o rovnicích, v které je dokázána nemožnost obecného řešení rovnic pátého stupně). Tato práce byla v obtížně srozumitelné formě, neboť Abel se snažil co nejvíce šetřit papírem pro nákladnost tisku. Rovnicemi pátého stupně se Abel zabýval již dříve a dokonce si jeden čas myslel, že objevil vzorec pro obecné řešení. Po konzultacích s Degenem, který mu doporučil výsledky důkladněji prověřit, však zjistil, že jeho úvahy byly chybné. Degen Abela taktéž nasměroval k zájmu o eliptické funkce.

Po získání vládního dvouletého stipendia mohl Abel konečně odjet do zahraničí, jak si přál. V Berlíně se seznámil se stavebním inženýrem Augustem Leopoldem Crellem, který začal vydávat svůj vědecký časopis, v jehož 1. svazku (1826) již otiskl Abelovy práce. Po šesti měsících strávených v Berlíně se Abel dostal do Freiburgu, kde dosáhl svých skvělých výsledků na poli teorie funkcí, pokračoval dál přes Prahu a Rakousko na sever Itálie a nakonec do Paříže. V Paříži strávil deset měsíců, během nichž se seznámil s předními francouzskými matematiky. Jelikož však jeho práce mezi nimi byla sotva známa a Abel pro svou skromnost sám sebe nepropagoval, finanční problémy, od kterých nikdy neměl pokoj, ho donutily k návratu zpět do Norska.

Smrt

Během pobytu v Paříži se Abel nakazil tuberkulózou. Na Vánoce roku 1828 jel na saních navštívit svoji snoubenku do Frolandu. Během této cesty se jeho zdravotní stav vážně zhoršil, ale díky dočasnému zlepšení mohl pár strávit společné prázdniny. A. L. Crelle se ve stejnou dobu zatím snažil Abelovi najít místo v Berlíně – podařilo se mu zařídit místo na universitě. Abel nikdy v životě neměl zaměstnání. V den, kdy Crelle odesílal z Berlína zprávu o získání profesury, byl Abel již dva dny po smrti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niels Henrik Abel na anglické Wikipedii.

Encyklopedická edice Listy, nakladatelství Encyklopedický dům, s.r.o.; soubor Matematici, heslo Abel, Niels Henrik

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Niels Henrik Abel na Wikimedia Commons
M. Benediktová Větrovcová: Niels H. Abel: O algebraických rovnicích. (s překladem Abelových prací Petrem Němcem). Plzeň a Kanina: Západočeská univerzita v Plzni a OPS, 2011.
(anglicky) [1] Stránky Abelovy ceny s informacemi o něm.
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Niels Henrik Abel

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 === Matematická práce ===
-Po návratu z [[Dánsko|Dánska]] začal usilovat o finanční prostředky na cestu do [[Francie]] a [[Německo|Německa]], kde by se, jak doufal, mohl seznámit s dalšími předními [[matematik]]y tehdejší doby a pokračovat ve své práci. Místo toho však zatím získal zdroje, aby mohl zůstat v [[Oslo|Oslu]], a tak se po následující dva roky učil [[němčina|německy]] a [[francouzština|francouzsky]]. Mezitím Abel vydal svou první významnější práci – ''Mémoire sur les équations algébriques ou on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième degré'' (Rozprava o rovnicích, v které je dokázána nemožnost obecného řešení rovnic pátého stupně). Tato práce byla v obtížně srozumitelné formě, neboť Abel se snažil co nejvíce šetřit papírem pro nákladnost tisku. Rovnicemi pátého stupně se Abel zabýval již dříve a dokonce si jeden čas myslel, že objevil vzorec pro obecné řešení. Po konzultacích s Degenem, který mu doporučil výsledky důkladněji prověřit, však zjistil, že jeho úvahy byly chybné. Degen Abela taktéž nasměroval k zájmu o [[eliptické funkce]].
+Po návratu z [[Dánsko|Dánska]] začal usilovat o peníze na cestu do [[Francie]] a [[Německo|Německa]], kde by se, jak doufal, mohl seznámit s dalšími předními [[matematik]]y tehdejší doby a pokračovat ve své práci. Místo toho však zatím získal zdroje, aby mohl zůstat v [[Oslo|Oslu]], a tak se po následující dva roky učil [[němčina|německy]] a [[francouzština|francouzsky]]. Mezitím Abel vydal svou první významnější práci – ''Mémoire sur les équations algébriques ou on démontre l'impossibilité de la résolution de l'équation générale du cinquième degré'' (Rozprava o rovnicích, v které je dokázána nemožnost obecného řešení rovnic pátého stupně). Tato práce byla v obtížně srozumitelné formě, neboť Abel se snažil co nejvíce šetřit papírem pro nákladnost tisku. Rovnicemi pátého stupně se Abel zabýval již dříve a dokonce si jeden čas myslel, že objevil vzorec pro obecné řešení. Po konzultacích s Degenem, který mu doporučil výsledky důkladněji prověřit, však zjistil, že jeho úvahy byly chybné. Degen Abela taktéž nasměroval k zájmu o [[eliptické funkce]].
 Po získání vládního dvouletého stipendia mohl Abel konečně odjet do zahraničí, jak si přál. V [[Berlín]]ě se seznámil se stavebním inženýrem [[August Leopold Crelle|Augustem Leopoldem Crellem]], který začal vydávat svůj vědecký časopis, v jehož 1. svazku ([[1826]]) již otiskl Abelovy práce. Po&nbsp;šesti měsících strávených v [[Berlín]]ě se Abel dostal do [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]], kde dosáhl svých skvělých výsledků na poli teorie funkcí, pokračoval dál přes [[Praha|Prahu]] a [[Rakousko]] na sever [[Itálie]] a nakonec do [[Paříž]]e. V [[Paříž]]i strávil deset měsíců, během nichž se seznámil s předními francouzskými matematiky. Jelikož však jeho práce mezi nimi byla sotva známa a Abel pro svou skromnost sám sebe nepropagoval, finanční problémy, od kterých nikdy neměl pokoj, ho donutily k návratu zpět do [[Norsko|Norska]].