Ladino: Porovnání verzí
m r2.6.5) (robot přidal: mwl:Judiu-spanhol |
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám pms:Lenga giudé-ladin; měním az:Ladino, fi:Ladinon kieli |
||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
[[ar:إسبانية يهودية]] |
[[ar:إسبانية يهودية]] |
||
[[ast:Xudeoespañol]] |
[[ast:Xudeoespañol]] |
||
[[az: |
[[az:Ladino]] |
||
[[ba:Сефард теле]] |
[[ba:Сефард теле]] |
||
[[br:Ladinoeg]] |
[[br:Ladinoeg]] |
||
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
[[eu:Ladino]] |
[[eu:Ladino]] |
||
[[fa:زبان لادینو]] |
[[fa:زبان لادینو]] |
||
[[fi: |
[[fi:Ladinon kieli]] |
||
[[fr:Ladino (langue)]] |
[[fr:Ladino (langue)]] |
||
[[he:לאדינו]] |
[[he:לאדינו]] |
||
Řádek 99: | Řádek 99: | ||
[[pdc:Ladino]] |
[[pdc:Ladino]] |
||
[[pl:Ladino (dialekt judeo-hiszpański)]] |
[[pl:Ladino (dialekt judeo-hiszpański)]] |
||
[[pms:Lenga giudé-ladin]] |
|||
[[pt:Judeu-espanhol]] |
[[pt:Judeu-espanhol]] |
||
[[ro:Limba ladino]] |
[[ro:Limba ladino]] |
Verze z 12. 3. 2012, 18:52
Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.
Historie
Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
- jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
- severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
- severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.
Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.
Ladino dnes
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
Bibliografie
- PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.
Související články
Externí odkazy
- Ladino Center
- Aki Yerushalayim
- Ladinokomunita
- Festiladino - festival ladina
- Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, Morning Edition, National Public Radio, March 19, 2007. [1]