Veles (město): Porovnání verzí

Veles ; Велес
	Veles se zvonicí
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	41°42′55″ s. š., 21°46′31″ v. d.
Nadmořská výška	225 m n. m.
Stát	Severní Makedonie
Statistický region	Vardarský
Opština	Veles
	Veles
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	427,45 km²
Počet obyvatel	43 716 (2002)
Hustota zalidnění	102,3 obyv./km²
Etnické složení	Makedonci (84,86%)
Správa
Starosta	Goran Petrov
Oficiální web	www.veles.gov.mk
Telefonní předvolba	(+389) 043
PSČ	1300
Označení vozidel	VE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 8. 2021, 14:13

Veles (makedonsky a v dalších jihoslovanských jazycích Велес / Veles, turecky Köprülü) je město a sídlo opštiny v Severní Makedonii. Leží přibližně uprostřed země, na obou březích řeky Vardar, na půli cesty mezi Skopje a hranicí s Řeckem. V roce 2002 zde žilo 43 716 obyvatel, z toho přes 90 % tvoří Makedonci; nejvýraznější národnostní menšinou jsou Turci.

Významným rodákem je básník a revolucionář Kočo Racin (1908–1943).

Název

Město bylo pojmenováno patrně po slovanském bohu Velesovi. Etymologie tohoto názvu nicméně odkazuje nejspíše na slovo les a okolní husté lesy, které spatřili první Slované při příchodu na Balkán v pozdním středověku. Historický název města zněl Vilazor. V letech 1946–1996 neslo na počest jugoslávského vůdce Josipa Tita název Titov Veles (Титов Велес).

Historie

Na místě dnešního města Veles bylo první město zbudováno v roce 168 př. n. l. a to pod názvem Bila Zora. V 7. století město osídlili Slované. Současný název města je doložen od 11. století. Ze středověku pochází např. klášter sv. Dimitrije.

Veles byl pod nadvládou Turků v letech 1395 – 1912. V tureckém záznamu o sčítání lidu z let 1467/68 měl Veles 190 křesťanských rodin a 12 muslimských rodin. Cestopisec Evlija Čelebi při popisování balkánských měst si v případě Velesu povšiml nově zbudovaného dřevěného mostu přes řeku Vardar. Na přelomu 19. století náboženské složení obyvatel Velesu tvořili ze 2/3 křesťané (pravoslavní) a 1/3 muslimové. Menší skupina Romů žila v okolí města.

V roce 1831 a znovu v roce 1840 se ve Velesu rozšířila cholera, v roce 1833 zasáhly město nebývalé mrazy a v roce 1847 došlo k velkým povodním. I přesto však v 19. století došlo k hospodářskému vzestupu města. Reformy a liberalizace v Osmanské říši umožnily výstavbu nových kostelů. Dnes mezi hlavní památky ve městě pak patří kostel sv. Panteleimona z 19. století. Během turecké nadvlády byl administrativně součástí sandžaku (turecké správní jednotky) se sídlem ve Skopje, po roce 1877 se stal součástí Kosovského vilájetu.

Na začátku 20. století byly ve Velesu v provozu dvě základní školy s bulharským vyučovacím jazykem a jedna se srbským, rumunským a řeckým. Řekové rovněž ve Velesu provozovali střední školu. V období existence meziválečné Jugoslávie zde měla značný vliv ilegálně působící komunistická strana.

Město bylo osvobozeno od okupace dne 9. listopadu jednotkami Osmé veleské brigády jugoslávských partyzánů.

Kultura

Ve Velesu sídlí divadlo Jordana Hadži Konstantinova a knihovna Goce Delčeva. Svoji pobočku zde má rovněž i makedonské národní muzeum. Dochován je rovněž i dům Koči Racina.

Turistika

Turisté navštěvují často ruiny historického města Stobi, které se nachází nedaleko. Oblíbeným výletním místem je potom jezero Mladost. Navštěovována je rovněž i místní pevnost (makedonsky Велеско Кале), která se však nachází dále od středu Velesu.

Doprava

Veles je důležitou železniční stanicí na trase Bělehrad – Skopje – Soluň a z severomakedonských měst má nejlepší vlakové spojení s hlavním městem. Dále odtud vedou regionální dráhy do Bitoly a přes Štip do Kočani.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Veles na Wikimedia Commons
(makedonsky)(anglicky) Oficiální stránky

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 == Název ==
 Město bylo pojmenováno patrně po [[Slovanská mytologie|slovanském bohu]] [[Veles]]ovi. Etymologie tohoto názvu nicméně odkazuje nejspíše na slovo [[les]] a okolní husté lesy, které spatřili první Slované při příchodu na Balkán v pozdním středověku. Historický název města zněl ''Vilazor''. V letech [[1946]]–[[1996]] neslo na počest [[Jugoslávie|jugoslávského]] vůdce [[Josip Broz Tito|Josipa Tita]] název '''Titov Veles''' (Титов Велес).
 == Historie ==
 Na místě dnešního města Veles bylo první město zbudováno v roce 168 př. n. l. a to pod názvem ''Bila Zora''. V 7. století město osídlili [[Slované]]. Současný název města je doložen od [[11. století]]. Ze středověku pochází např. [[Klášter sv. Dimitrije (Veles)|klášter sv. Dimitrije]].
 Veles byl pod nadvládou [[Osmanská říše|Turků]] v letech [[1395]] – [[1912]]. V tureckém záznamu o sčítání lidu z let 1467/68 měl Veles 190 křesťanských rodin a 12 muslimských rodin. Cestopisec [[Evlija Čelebi]] při popisování balkánských měst si v případě Velesu povšiml nově zbudovaného dřevěného mostu přes řeku [[Vardar]]. Na přelomu 19. století náboženské složení obyvatel Velesu tvořili ze 2/3 křesťané (pravoslavní) a 1/3 muslimové. Menší skupina Romů žila v okolí města.
 V roce 1831 a znovu v roce 1840 se ve Velesu rozšířila [[cholera]], v roce 1833 zasáhly město nebývalé mrazy a v roce [[1847]] došlo k velkým [[povodeň|povodním]]. I přesto však v 19. století došlo k hospodářskému vzestupu města. Reformy a liberalizace v Osmanské říši umožnily výstavbu nových kostelů. Dnes mezi hlavní památky ve městě pak patří kostel sv. Panteleimona z [[19. století]]. Během turecké nadvlády byl administrativně součástí [[sandžak]]u (turecké správní jednotky) se sídlem ve [[Skopje]], po roce [[1877]] se stal součástí [[Kosovský vilájet|Kosovského vilájetu]].
@@ Řádek 45: / Řádek 43: @@
 == Kultura ==
 Ve Velesu sídlí divadlo Jordana Hadži Konstantinova a knihovna Goce Delčeva. Svoji pobočku zde má rovněž i makedonské národní muzeum. Dochován je rovněž i dům [[Kočo Racin|Koči Racina]].
 == Turistika ==
 Turisté navštěvují často ruiny historického města [[Stobi]], které se nachází nedaleko. Oblíbeným výletním místem je potom jezero [[Mladost (jezero)|Mladost]]. Navštěovována je rovněž i místní pevnost ({{vjazyce2|mk|Велеско Кале}}), která se však nachází dále od středu Velesu.
 == Doprava ==
 Veles je důležitou železniční stanicí na trase [[Bělehrad]] – [[Skopje]] – [[Soluň]] a z severomakedonských měst má nejlepší vlakové spojení s hlavním městem. Dále odtud vedou [[regionální dráha|regionální dráhy]] do [[Bitola|Bitoly]] a přes [[Štip]] do [[Kočani]].
@@ Řádek 60: / Řádek 55: @@
 * {{mk}}{{en}} [https://web.archive.org/web/20110625074250/http://www.veles.gov.mk/ Oficiální stránky]
-{{Portály|Severní Makedonie}}
 {{Autoritní data}}
+{{Portály|Severní Makedonie}}
 [[Kategorie:Veles (město)| ]]