Rota Nazdar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání kategorie
→‎Příslušníci roty: doplnění příslušníků, nový odstavec, odkazy
Řádek 21: Řádek 21:
| bitvy = [[Bitva u Arrasu (1914)|bitva u Arrasu]]
| bitvy = [[Bitva u Arrasu (1914)|bitva u Arrasu]]
}}
}}
'''Rota Nazdar''' (oficiálně {{vjazyce|fr}} ''1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger'', v překladu ''1. [[rota]] [[Prapor (jednotka)|praporu]] C 2. pochodového [[pluk]]u 1. pluku [[Francouzská cizinecká legie|Cizinecké legie]]'')<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Fencl|jméno = Vilém|titul = Po stopách Roty Nazdar|url = http://www.rotanazdar.cz/?p=5969|vydavatel = Rota Nazdar|místo = |datum vydání = 2014-08-13|datum přístupu = 2015-06-24|url archivu = https://web.archive.org/web/20150626100604/http://www.rotanazdar.cz/?p=5969}}</ref> byla první [[Československo|československá]] [[První československý odboj|vojenská jednotka]] působící na území Francie. Působili v ní převážně čeští dobrovolníci. Jednotka se uplatnila v [[první světová válka|první světové válce]].
'''Rota Nazdar''' (oficiálně {{vjazyce|fr}} ''1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger'', v překladu ''1. [[rota]] [[Prapor (jednotka)|praporu]] C 2. pochodového [[pluk]]u 1. pluku [[Francouzská cizinecká legie|Cizinecké legie]]'')<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Fencl|jméno = Vilém|titul = Po stopách Roty Nazdar|url = http://www.rotanazdar.cz/?p=5969|vydavatel = Rota Nazdar|místo = |datum vydání = 2014-08-13|datum přístupu = 2015-06-24|url archivu = https://web.archive.org/web/20150626100604/http://www.rotanazdar.cz/?p=5969}}</ref> byla první [[Československo|československá]] [[První československý odboj|vojenská jednotka]] působící na území [[Francie]]. Působili v ní převážně čeští [[Dobrovolnictví|dobrovolníci]]. Jednotka se uplatnila na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]] [[první světová válka|první světové války]].


== Vznik ==
== Vznik ==
Rota Nazdar vznikla v rámci [[Francouzská cizinecká legie|francouzské Cizinecké legie]] 31. srpna [[1914]], tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky [[Sokol (spolek)|Sokola]] a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména [[Ernest Denis|Ernestem Denisem]]. Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku. Hromadný odvod [[Dobrovolnictví|dobrovolníků]] proběhl 22. července 1914 v pařížské [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]], za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v [[Bayonne]]. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.
Rota Nazdar vznikla v rámci [[Francouzská cizinecká legie|francouzské Cizinecké legie]] 31. srpna [[1914]], tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky [[Sokol (spolek)|Sokola]] a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména [[Ernest Denis|Ernestem Denisem]], zastupovaný pařížskými Čechy, advokátem [[Josef Čapek (sokol)|Josefem Čapkem]] a [[Josef Hofman-Krátký|Josefem Hofmanem-Krátkým]]''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hofman-Krátký, Josef, 1875- - Bibliografie dějin Českých zemí
| periodikum = biblio.hiu.cas.cz
| url = https://biblio.hiu.cas.cz/records/bd064e40-ff60-40b4-9b34-4cf17617428d?locale=cs
| datum přístupu = 2021-04-11
}}</ref> Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku.
Hromadný odvod [[Dobrovolnictví|dobrovolníků]] proběhl 22. července 1914 v pařížské [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]], za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v [[Bayonne]]. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.


== Využití ve válce ==
== Využití ve válce ==
Řádek 39: Řádek 46:
}}</ref>
}}</ref>


Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.<ref>{{Citace periodika
Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu [[Milan Rastislav Štefánik|Milana Rastislava Štefánika]] vytvořit ve Francii letecký oddíl.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Preclík
| příjmení = Preclík
| jméno = Vratislav
| jméno = Vratislav
Řádek 54: Řádek 61:
| url =
| url =
| issn = 1210-1648
| issn = 1210-1648
}}</ref> Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.
}}</ref> Ještě na konci 1. světové války ([[1918]]) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.
[[Soubor:Marie_Čermáková_Nazdar.png|vlevo|náhled|266x266pixelů|Setkání ''matky praporu'' [[Marie Čermáková (mecenáška)|Marie Čermákové]] se zotavujícími se členy [[Rota Nazdar|roty Nazdar]]]]

=== Krajanská podpora ===
V podpoře jednotky byly rovněž činné české v Paříži žijící ženy, které vojákům posílaly jídlo a oblečení a sháněly za tímto účelem peníze. ''Matkou praporu'' byla pak nazývána [[Marie Čermáková (mecenáška)|Marie Čermáková]], majitelka pařížské restaurace, která byla v místních žen v podpoře nejaktivnější. Během války udržovala Čermáková korespondenční kontakt s více než třiceti vojáky po celou dobu války. Z celkového počtu legionářů, se kterými si Čermáková dopisovala, jich šestnáct během války padlo.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = www.incad.cz
| jméno = INCAD
| titul = Pod slavnými prapory starodružiníků: (historické vzpomínky)
| url = https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid%3Ae894789b-f57e-11ea-9b40-001b63bd97ba
}}</ref> Jedním z nich byl též [[Alois Fabián]], její synovec a legionář v dubnu 1918 zajatý německou armádou, který zemřel 22. října 1918 v zajateckém táboře, jako poslední československá oběť západního bojiště.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = www.incad.cz
| jméno = INCAD
| titul = Legionářská stráž
| url = https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid%3Ac7bb0eb0-57ce-11e1-90a3-0013d398622b
}}</ref> Dopisy Čermáková archivovala a po válce některé zapůjčila ke zveřejnění.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = www.incad.cz
| jméno = INCAD
| titul = Československá legie ve Francii: [1914-1918
| url = https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid%3A2de938dc-abde-11ea-9e3f-001b63bd97ba
}}</ref>


== Příslušníci roty ==
== Příslušníci roty ==
[[Soubor:Rota Nazdar, hroby (020).jpg|náhled|Hřbitov roty v Trutnově]]
[[Soubor:Rota Nazdar, hroby (020).jpg|náhled|Hřbitov roty v Trutnově]]
* [[František Kupka]]
* [[František Kupka]]
*[[Jan Hofman (voják)|Jan Hofman]] – vojenský letec, padl ve vzdušném souboji 18. března [[1917]]
* [[Václav Dostal]]
*[[Karel Bezdíček]] – praporečník roty, padl 9. května 1915 u [[Neuville-Saint-Vaast]] u Arassu
* Jan Votrubec
*[[Josef Pultr]] – náčelník pařížského Sokola, padl
* Ladislav Preininger
* [[Václav Dostal]] – první český důstojník v jednotce, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu
* [[Lumír Březovský]], narozen 24. 10. 1898, Libeň. Do Cizinecké legie zařazen 22. 8. 1914 k 1. pluku jako vojín. Jako příslušník 2. pochodového pluku zemřel 12. 12. 1914 na následky zranění v Louvois, Remeš.<ref>databáze VÚA Praha</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
* [[Jan Votrubec]]
* [[Ladislav Preininger]] – posléze důstojník, byl popraven za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace Československa]] roku [[1941]]
* [[Lumír Březovský]] – nejmladší člen jednotky, padl v 12. prosince 1914 v 16 letech jako první mrtvý z roty<ref>databáze VÚA Praha</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal
| titul = BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal
| periodikum = Biografický slovník českých zemí
| periodikum = Biografický slovník českých zemí
Řádek 68: Řádek 97:
| datum přístupu = 2021-04-04
| datum přístupu = 2021-04-04
}}</ref>
}}</ref>
*[[František Fric (legionář)|František Fric]] – padl 15. března 1915, druhý mrtvý z roty
* František Rus, narozen 21. 12. 1882, Machov, padl 9. 5. 1915 v bitvě u Neuville-Saint-Vaast u Arassu v severní Francii. <ref>[http://88.146.158.154:8083/096-04232.zip Matriční kniha]</ref>
* František Rus narozen 21. prosince 1882 v Machově, padl 9. května 1915 u Neuville-Saint-Vaast u Arassu<ref>[http://88.146.158.154:8083/096-04232.zip Matriční kniha]</ref>
*[[Alois Fabián]] – zemřel 22. října 1918 v německém zajateckém táboře, jako poslední Čechoslovák na západní frontě
*[[Bedřich Starý]] – vojenský letec
*[[Jan Štork]] – vojenský letec
*[[Václav Pilát]] – vojenský letec
== Odkazy ==
== Odkazy ==



Verze z 14. 4. 2021, 22:53

Rota Nazdar
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914
ZeměFrancieFrancie Francie
Existence11.12.1914 - 1915
Vznik31. srpna 1914
Typpozemní vojsko
Mottodum spiro spero
Nadřazené jednotkyFrancouzská cizinecká legie
Účast
Válkyprvní světová válka
Bitvybitva u Arrasu

Rota Nazdar (oficiálně francouzsky 1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger, v překladu 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie)[1] byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie. Působili v ní převážně čeští dobrovolníci. Jednotka se uplatnila na západní frontě první světové války.

Vznik

Rota Nazdar vznikla v rámci francouzské Cizinecké legie 31. srpna 1914, tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména Ernestem Denisem, zastupovaný pařížskými Čechy, advokátem Josefem Čapkem a Josefem Hofmanem-Krátkým.[2] Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku.

Hromadný odvod dobrovolníků proběhl 22. července 1914 v pařížské Invalidovně, za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v Bayonne. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.

Využití ve válce

Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé frontě a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u Arrasu, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.[3]

Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.[4] Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.

Setkání matky praporu Marie Čermákové se zotavujícími se členy roty Nazdar

Krajanská podpora

V podpoře jednotky byly rovněž činné české v Paříži žijící ženy, které vojákům posílaly jídlo a oblečení a sháněly za tímto účelem peníze. Matkou praporu byla pak nazývána Marie Čermáková, majitelka pařížské restaurace, která byla v místních žen v podpoře nejaktivnější. Během války udržovala Čermáková korespondenční kontakt s více než třiceti vojáky po celou dobu války. Z celkového počtu legionářů, se kterými si Čermáková dopisovala, jich šestnáct během války padlo.[5] Jedním z nich byl též Alois Fabián, její synovec a legionář v dubnu 1918 zajatý německou armádou, který zemřel 22. října 1918 v zajateckém táboře, jako poslední československá oběť západního bojiště.[6] Dopisy Čermáková archivovala a po válce některé zapůjčila ke zveřejnění.[7]

Příslušníci roty

Hřbitov roty v Trutnově

Odkazy

Reference

  1. FENCL, Vilém. Po stopách Roty Nazdar [online]. Rota Nazdar, 2014-08-13 [cit. 2015-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. Hofman-Krátký, Josef, 1875- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  3. ZÝKOVÁ, Iva-Hedvika. Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar. Český rozhlas [online]. 2015-05-08 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  4. PRECLÍK, Vratislav. T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety. Čas : časopis Masarykova demokratického hnutí. Říjen-prosinec 2016, roč. XXIV, čís. 116, s. 8-16. ISSN 1210-1648. 
  5. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Pod slavnými prapory starodružiníků: (historické vzpomínky). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  6. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Legionářská stráž. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Československá legie ve Francii: [1914-1918. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. databáze VÚA Praha
  9. BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914 – Personal. Biografický slovník českých zemí [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  10. Matriční kniha

Literatura

  • BOHÁČ, Jaroslav. 1894-1944 Kronika československé legie ve Francii. Praha: Naše záloha, 1938. 580 s. 
  • EMMERT, František. Českoslovenští legionáři za první světové války, Praha, Mladá fronta 2014, ISBN 978-80-204-3283-4, 224 s.
  • PREININGER, Ladislav. Přísaha: deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940. Praha: Votobia ; Československá obec legionářská, 2001. 377 s. ISBN 80-7220-115-8. 
  • PREININGER,Ladislav. Československá legie ve Francii (První sborník francouzských legionářů k 10. výročí samostatnosti Českoslov. republiky)
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 14, s. 16, s. 25

Externí odkazy