Ghetto: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 11. 2018, 20:30

Ghetto je část města, většinou vykázaná majoritou obyvatelstva té které minoritě, tedy místo kde žijí lidé stejného náboženského, národnostního či rasového původu ap., a to buď dobrovolně nebo nedobrovolně.

Židovská ghetta

Židovské čtvrti, více či méně oddělené od okolního křesťanského osídlení, existovaly v Evropě již od raného středověku. Název ghetto označoval uzavřené čtvrti měst, kde museli žít Židé. První čtvrť označovaná jako ghetto, nová, zcela segregovaná židovská čtvrť, byla zřízená v Benátkách roku 1516, po vydání Cum nimis absurdum roku 1516. Podle Ghetto Nuovo (někdy vykládáno z it. jako Nová slévárna) se začaly nazývat i ostatní uzavřené židovské čtvrti, které vznikaly i na mnoha jiných místech v Evropě. Nejvýznamnější české ghetto bylo Židovské město v Praze, až po jeho zrušení nazvané Josefov.

Uzavřená, oddělená ghetta byla rušena v 19. století v důsledku sekularizace a rozvoje občanské společnosti. Mnohde si bývalá ghetta uchovala svou specifickou podobu, například čtvrť v Třebíči, památka UNESCO, jinde byla radikálně přestavěna, jako v případě pražské asanace.

Znovu byla uzavřená ghetta zavedena ve 20. století německými nacisty za druhé světové války pro v rámci plánu na konečné řešení židovské otázky, kdy sloužila jako shromaždiště Židů před jejich transportem do koncentračních táborů. Mezi největší a nejvýznamnější patřila ghetta na polském území, ghetto ve Varšavě, v Krakově, v Lodži, ale také například ghetto v Terezíně.

Další ghetta

Po druhé světové válce se jako ghetta začala v rozvinutých zemích označovat předměstské čtvrti, kde převládli obyvatelé přistěhovalí z rozvojových zemí, převážně z Afriky a Asie. Takových oblastí přibývá v Evropě, Severní i Jižní Americe. Jsou centry mnoha nepokojů (Los Angeles v 80. letech, pařížské Clichy-sous-Bois a další). Existence takových ghett v Evropě je považováno za nedostatečně zvládnutý problém začleňování přistěhovalců do majoritní společnosti, kritizovaný odpůrci multikulturalismu jako důkaz praktického selhání této ideologie. Tento problém řeší celá západní Evropa, hlavně ale Francie a Německo.

Ghetta existovala a existují i ve střední Evropě, například v Česku mostecké sídliště Chanov, či na Slovensku Luník IX v Košicích. Jedná se o čtvrti s převážně romským obyvatelstvem. V městské části Praha-Libuš je v tržnici Sapa vietnamská čtvrť zvaná Malá Hanoj.^[1]

Reference

↑ http://www.lidovky.cz/v-praze-libusi-hrozi-vznik-ceske-domobrany-proti-vietnamcum-prv-/ln_domov.asp?c=A100405_112852_ln_domov_tai V Praze-Libuši hrozí vznik české domobrany proti Vietnamcům

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ghetto na Wikimedia Commons
Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttp://www.lidovky.cz/v-praze-libusi-hrozi-vznik-ceske-domobrany-proti-vietnamcum-prv-/ln_domov.asp?c=A100405_112852_ln_domov_tai V Praze-Libuši hrozí vznik české domobrany proti Vietnamcům

[1]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Židovská ghetta ==
+[[Židovská čtvrť|Židovské čtvrti]], více či méně oddělené od okolního křesťanského osídlení, existovaly v Evropě již od raného středověku. Název ghetto označoval uzavřené čtvrti měst, kde museli žít [[Židé]]. První čtvrť označovaná jako ghetto, nová, zcela segregovaná židovská čtvrť, byla zřízená v [[Benátky|Benátkách]] roku [[1516]], po vydání [[Cum nimis absurdum]] roku [[1516]]. Podle [[Ghetto Nuovo]] (někdy vykládáno z [[Italština|it.]] jako Nová slévárna) se začaly nazývat i ostatní uzavřené židovské čtvrti, které vznikaly i na mnoha jiných místech v [[Evropa|Evropě]]. Nejvýznamnější české ghetto bylo Židovské město v Praze, až po jeho zrušení nazvané [[Josefov (Praha)|Josefov]].
-[[Židovská čtvrť|Židovské čtvrti]], více či méně odde
-lené od okolního křesťanského osídlení, existovaly v Evropě již od raného středověku. Název ghetto označoval uzavřené čtvrti měst, kde museli žít [[Židé]]. První čtvrť označovaná jako ghetto, nová, zcela segregovaná židovská čtvrť, byla zřízená v [[Benátky|Benátkách]] roku [[1516]], po vydání [[Cum nimis absurdum]] roku [[1516]]. Podle [[Ghetto Nuovo]] (někdy vykládáno z [[Italština|it.]] jako Nová slévárna) se začaly nazývat i ostatní uzavřené židovské čtvrti, které vznikaly i na mnoha jiných místech v [[Evropa|Evropě]]. Nejvýznamnější české ghetto bylo Židovské město v Praze, až po jeho zrušení nazvané [[Josefov (Praha)|Josefov]].
 Uzavřená, oddělená ghetta byla rušena v 19. století v důsledku [[sekularizace]] a rozvoje [[občan]]ské společnosti. Mnohde si bývalá ghetta uchovala svou specifickou podobu, například [[Třebíčská židovská čtvrť|čtvrť v Třebíči]], památka UNESCO, jinde byla radikálně přestavěna, jako v případě [[Pražská asanace|pražské asanace]].