Lodžské ghetto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lodžské ghetto (německy Litzmannstadt Ghetto; jidiš לאדזשער געטא; Lodżer geto; ליצמאנשטאטער געטא; Licmansztoter geto) bylo židovské ghetto nacházející se v nacisty okupované Lodži (od dubna 1940 – Litzmannstadt). V archivních dokumentech je možné najít zkrácenou formu „L-Stadt – Getto“, od zkratky názvu města všeobecně používané Němci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Formálně bylo ghetto založeno 8. února 1940, definitivně bylo uzavřeno a odděleno od zbytku města 30. dubna 1940. Nejprve byli v ghettu zavřeni židé nacházející se v té době na území města. Jednalo se cca o 140 tis. osob. Později, v letech 1941–1942, sem bylo přesídlováno židovské obyvatelstvo z ghett likvidovaných na území lodžského vojvodství. Následně, na konci roku 1941, přibližně 5 tis. Sinti a Romů z rakousko-maďarského pohraničí (tzv. Burgenland; listopad 1941) a na závěr, v 2. pol. r. 1942, téměř 20 tis. židů ze západní Evropy (mj. z Německa, Beneluxu) a pražských židů. Lodžským ghettem prošlo celkem asi 160 000 osob.

Vězni ghetta v Lodži byli mimo jiné Pavel Eckstein (1911–2000) – byl český muzikolog, hudební kritik a dramatik Pražské jaro a opery Národní divadlo, František Kafka – český právník, doktor práv, advokát, spisovatel, Paul Kornfeld – expresionistický dramatik, který pracoval pro Maxe Reinhardta (zemřel v ghettu roku 1942 a je pohřben na židovském hřbitově v Lodži), sestry Franz Kafka – Valerie a Gabriel, kteří zemřeli v místě vyhlazování Lodžských Židů v roce 1942 v Chełmnu na Ner (Kulmhof).

Lodžské ghetto bylo první ghetto na území Polska, které bylo plně odizolováno od zbytku města, po varšavském ghettu největší a jediné, které vydrželo téměř do konce německé okupace (zlikvidováno v srpnu 1944)[1].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Absolutně poslední ghetto, které do konce války přežilo na území Němců obsazených Evropou, bylo české Terezínsko, osvobozené 8. května 1945. V té době bylo v něm 19 000 vězňů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEDLIČKOVÁ, Lucie. Lodžské ghetto z pohledu české a polské memoárové literatury. Brno, 2014 [cit. 2015-11-02]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  • KAFKA František, Kruté roky (1963, polský překlad "Okrutne lata"; 1966); autobiograficki román.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]