Jiří Slavíček (režisér): Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	Antonín Slavíček
matka	Míla Masaryková Slavíčková
bratr	Jan Slavíček
švagr	Rudolf Medek
synovec	Mikuláš Medek
synovec	Ivan Medek

Jiří Slavíček
Jiří Slavíček
Narození	31. července 1901; Praha ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. srpna 1957 (ve věku 56 let); Příbram ; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	pedagog, režisér, scenárista a učitel
Rodiče	Antonín Slavíček a Míla Slavíčková
Příbuzní	Jan Slavíček (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 11. 8. 2017, 22:42

Ing. Jiří Slavíček (31. července 1901 Praha^[1]^[2] – 18. srpna 1957 Příbram) byl český filmový střihač, scenárista a režisér, syn malíře Antonína Slavíčka a bratr malíře Jana Slavíčka.

Život

Původně měl být inženýrem a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském ČVUT, nicméně rodinné umělecké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V roce 1929 se vydal na studilní cestu do amerického Hollywoodu. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V roce 1930 se vrátil do zpět do Československa a stal se nejprve střihačem v Barrandovských filmových ateliérech. Později začal i režírovat, k některým filmům si psal i své vlastní scénáře. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, nacistická okupace za druhé světové války.

Po druhé světové válce se věnoval i organizátorské a pedagogické činnosti, pracoval jako ředitel Státních filmových ateliérů, působil i jako učitel na Střední filmové škole v Čimelicích.

Filmografie

1952 Konec strašidel
1951 Mordová rokle
1949 Dnes o půl jedenácté
1948 Dvaasedmdesátka
1947 Podobizna
1944 Kluci na řece
1941 Pantáta Bezoušek
1940 Směry života
1939 Hvězda z poslední štace
1938 Cestou křížovou
1938 Soud boží
1939 Vzhůru nohama
1938 Zborov
1937 Armádní dvojčata
1937 Jarčin profesor

Odkazy

Literatura

Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 172–3, ISBN 978-80-7388-552-6

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Antonína v pražských Holešovicích
↑ dle matriky narozených se Jiří Slavíček narodil v Holešovicích, ulice Dobrovského čp. 646

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Slavíček (režisér)
Jiří Slavíček v Česko-Slovenské filmové databázi
Jiří Slavíček ve Filmové databázi
Jiří Slavíček v Internet Movie Database (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[“matrika“-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Antonína v pražských Holešovicích

[2] triky narozených se Jiří Slavíček narodil v Holešovicích, ulice Dobrovského čp. 646

[1]

[2]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Inženýr|Ing.]] '''Jiří Slavíček''' ([[31. červenec|31.&nbsp;července]] [[1901]] [[Praha]]<ref name=“matrika“>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8D0E89F6D9B14FE3B2EB4E2BE790BBB8&scan=257#scan257 Matriční záznam o narození a křtu] farnost při kostele sv.Antonína v pražských Holešovicích </ref><ref>dle matriky narozených se Jiří Slavíček narodil v [[Holešovice|Holešovicích]], ulice Dobrovského čp. 646</ref> – [[18. srpen|18.&nbsp;srpna]] [[1957]] [[Příbram]]) byl [[Češi|český]] [[film]]ový [[střihač]], [[Scénář|scenárista]] a [[režisér]], syn malíře [[Antonín Slavíček|Antonína Slavíčka]] a bratr malíře [[Jan Slavíček|Jana Slavíčka]].
+== Život ==
 Původně měl být [[inženýr]]em a strojní inženýrství také řádně vystudoval na pražském [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], nicméně rodinné [[umělec]]ké sklony se nakonec stejně prosadily. Toužil stát se filmařem. V&nbsp;roce [[1929]] se vydal na studilní cestu do amerického [[Hollywood]]u. Zde studoval zejména filmovou techniku a stal se zde posléze střihačem. V&nbsp;roce [[1930]] se vrátil do zpět do [[Československo|Československa]] a stal se nejprve střihačem v&nbsp;[[Barrandov Studio|Barrandovských filmových ateliérech]]. Později začal i&nbsp;režírovat, k&nbsp;některým filmům si psal i&nbsp;své vlastní [[scénář]]e. Jeho filmová tvorba však nikdy nepřekročila tehdejší dobový průměr. Jeho tvorbu přerušila, tak jako mnoha jiným českým umělcům, [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistická okupace]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]].