Akce Asanace: Porovnání verzí
přehlednější nad tabulkou |
m +1 |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| url = http://zpravy.idnes.cz/abeceda-komunistickych-zlocinu-od-androse-k-asanaci-fhn-/domaci.asp?c=A090102_155231_domaci_ton |
| url = http://zpravy.idnes.cz/abeceda-komunistickych-zlocinu-od-androse-k-asanaci-fhn-/domaci.asp?c=A090102_155231_domaci_ton |
||
}} |
}} |
||
</ref> V rámci akce Asanace byli k emigraci nuceni např. [[Milan Hlavsa]], [[Jaroslav Hutka]], [[Svatopluk Karásek]], [[Václav Malý]], [[Karol Sidon]], [[Petr Cibulka]] nebo [[Pavel Landovský]]. |
</ref> V rámci akce Asanace byli k emigraci nuceni např. [[Milan Hlavsa]], [[Jaroslav Hutka]], [[Svatopluk Karásek]], [[Václav Malý]], [[Karol Sidon]], [[Karel Trinkewitz]], [[Petr Cibulka]] nebo [[Pavel Landovský]]. |
||
== Vznik a průběh akce == |
== Vznik a průběh akce == |
||
Verze z 26. 2. 2016, 09:57
Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB z přelomu 70. a 80 let 20. století, pomocí které chtěl komunistický režim v Československu donutit nepohodlné lidi, zejména signatáře Charty 77 k odchodu z Československa. Při akci byly použity různé formy psychického i fyzického nátlaku a vydírání.[1] V rámci akce Asanace byli k emigraci nuceni např. Milan Hlavsa, Jaroslav Hutka, Svatopluk Karásek, Václav Malý, Karol Sidon, Karel Trinkewitz, Petr Cibulka nebo Pavel Landovský.
Vznik a průběh akce
21. prosince 1977 vydal tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina rozkaz „Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR.“ StB se zaměřovala zejména na mladší a méně známé disidenty, protože ti nebyli tolik na očích a jejich perzekuce nevyvolávala takové protesty.[2] Obvyklé metody nátlaku bylo fyzické násilí a vydírání.[2] Těm, kdo se nakonec rozhodli emigrovat, StB zajistila bezproblémové vyřízení všech potřebných formalit.[2] Nejintenzivnější nátlak vyvíjela StB v letech 1980-1981, kdy se obávala spojení Charty 77 s Polskou Solidaritou.[2]
Tímto způsobem bylo donuceno k emigraci 280 signatářů Charty 77, t.j. asi 15 % z celkového počtu.[2] Mezi nimi byli například Vratislav Brabenec, Jaroslav Hutka či Svatopluk Karásek. Akce Asanace skončila v roce 1984. Na ni navázala podobná operace, nazývaná Akce Klín.
Soudy s viníky
Po roce 2001 začali být někteří příslušníci StB trestně stíhání za činy, kterých se dopustili v souvislosti s akcí Asanace. Ministr vnitra Jaromír Obzina, který dal k celé akci rozkaz, nebyl odsouzen, protože v lednu 2003 zemřel. Další viníci dostali převážně podmíněné tresty.
Mezi příslušníky StB, obviněnými v souvislosti s akcí Asanace z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, jsou např. níže uvedení; tresty jsou z rozsudků, které nabyly právní moci:
| Jméno | Funkce | Datum | Trest | Důvod |
|---|---|---|---|---|
| Jaromír Obzina | ministr vnitra | stíhaní zastaveno | obžalovaný zemřel | |
| Josef Kafka | vyšetřovatel StB | 1999 | 10 měsíců odnětí svobody podmíněně, pokuta | za týrání Vlastimila Třešňáka při vyšetřování v roce 1981 [3][4] |
| Petr Žák | bývalý šéf odboru boje s vnitřním nepřítelem na krajské správě v Hradci Králové | prosinec 2003 | 3 roky podmíněně | za týrání manželů Čeřovských[5] |
| Jiří Šimák | vyšetřovatel StB | leden 2006 | 4 roky | za zbití Ziny Freundové a Zbyňka Benýška[5] |
| Zbyněk Dudek | duben 2006 | 4 roky | ||
| Michael Ulbrich | únor 2007 | 3 roky podmíněně | ||
| Zdeněk Wiederlechner | náčelník správy SNB pro boj s vnitřním nepřítelem (1982-1988) | 15. března 2002 | 3 roky podmíněně | [6] |
| Vladimír Stárek | náčelník správy SNB pro boj s vnitřním nepřítelem (1974-1982) | 21. října 2002 | 3 roky podmíněně | [6] |
| Zdeněk Němec | Náčelník správy StB Praha (1977-1981) | 1. října 2002 | 3 roky podmíněně | [6] |
| Oldřich Mézl | zástupce náčelníka správy SNB pro boj s vnitřním nepřítelem (1979-1981), náčelník správy StB Praha (1981-1987) | 13. června 2003 | 3 roky podmíněně | [6] |
| Jan Puklický | zástupce náčelníka krajské správy SNB v Brně[7] | 15. prosince 2003 | 3 roky podmíněně | [6] |
| Zdeněk Hanák | náčelník 2. odboru StB v Ústí nad Labem[8] | 5. prosince 2003 | 3 roky podmíněně | [6] |
| Miroslav Marek | [9] | |||
| Miloš Bata | vyšetřovatel StB | vinen, nepotrestán (promlčení) | za bití Petra Pospíchala[5] | |
| František Vlach | vyšetřovatel StB | 3 roky podmíněně | Za pronásledování manželů Tominových[5] | |
| Jan Dolanský | vyšetřovatel StB | 6 měsíců podmíněně | za týrání Václava Malého[5] |
Odkazy
Reference
- ↑ NAVARA, Luděk. Abeceda komunistických zločinů: Od „androše“ k Asanaci. Dnes [online]. 3. ledna 2009 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NAVARA, Luděk; ALBRECHT, Josef. Abeceda komunismu. Brno: HOST, 2010. 235 s. ISBN 978-80-7294-340-1. Kapitola A, s. 16.
- ↑ Blechová Silvie: Soud poslal dva estébáky do vězení za týrání disidentů in Lidové Noviny (neautorizovaná kopie). 12. únor 2002
- ↑ Bezr Ondřej: Vlastimil Třešňák in Reflex 01/2008.
- ↑ a b c d e BLAŽEK, Vojtěch; SEHNOUTKA, Petr. Obhájci oddálili konečný verdikt za Asanaci. iHNed.cz [online]. 30. března 2006 [cit. 2010-12-05]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ a b c d e f ŽÁČEK, Pavel. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online]. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [cit. 2008-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Represivní aparát ČSSR k 17. 11. 1989
- ↑ Důstojníci StB u soudu za akci Asanace
- ↑ Krajští šéfové StB pro nemoc nepřišli