Michel Serrault: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
encyklopedičtější styl, vypuštění přebytků, refování, +sekce Ocenění, další menší doplnění
m →‎Život a kariéra: napřímení
Řádek 33: Řádek 33:
Měl [[bratr]]y Raoula a Guy a [[Sestra|sestru]] Denise. Ve čtrnácti letech vstoupil do [[Kněžský seminář|kněžského semináře]], ale po několika týdnech se zamiloval a utekl. Již od dětství měl touhu stát se hercem a od šestnácti let chodil v [[Paříž|pařížském]] ''Centre Dramatique de la Rue Blanche'' do kursů herectví. Ke studiu na [[konzervatoř]]i nebyl přijat.
Měl [[bratr]]y Raoula a Guy a [[Sestra|sestru]] Denise. Ve čtrnácti letech vstoupil do [[Kněžský seminář|kněžského semináře]], ale po několika týdnech se zamiloval a utekl. Již od dětství měl touhu stát se hercem a od šestnácti let chodil v [[Paříž|pařížském]] ''Centre Dramatique de la Rue Blanche'' do kursů herectví. Ke studiu na [[konzervatoř]]i nebyl přijat.


V roce [[1946]] začal svoji profesionální kariéru kontraktem na turné po [[Německo|Německu]] se společností Jean-Marii Serreaua. Po skončení [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]] u [[Letectvo|letectva]] nastoupil na prkna [[paříž]]ských divadel. Od roku [[1953]] spolupracoval s hercem, režisérem a dramatikem [[Jean Poiret|Jeanem Poiretem]], s nímž vytvořil množství skečů a scének v řadě pařížských kabaretů (''Tabu'', ''Tomates'', ''[[Pařížská Olympie|Olympia]]'', ''Bobino'').<ref name="tyden">{{Citace elektronické monografie
V roce [[1946]] začal svoji profesionální kariéru kontraktem na turné po [[Německo|Německu]] se společností Jean-Marii Serreaua. Po skončení [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]] u [[Letectvo|letectva]] nastoupil na prkna [[paříž]]ských divadel. Od roku [[1953]] spolupracoval s hercem, režisérem a dramatikem [[Jean Poiret|Jeanem Poiretem]], s nímž vytvořil množství skečů a scének v řadě pařížských kabaretů (''Tabu'', ''Tomates'', ''[[Olympia (Paříž)|Olympia]]'', ''Bobino'').<ref name="tyden">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =

Verze z 7. 10. 2013, 10:00

Michel Serrault
Michel Serrault na Filmovém festivalu v Cannes v roce 1997
Michel Serrault na Filmovém festivalu v Cannes v roce 1997
Rodné jménoMichel Lucien Serrault
Narození24. ledna 1928
Brunoy, Essonne, FrancieFrancie Francie
Úmrtí29. července 2007 (ve věku 79 let)
Équemauville, Calvados, FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníCimetière Sainte-Catherine de Honfleur (2007–2009)
Starý hřbitov v Neuilly-sur-Seine (od 2009)
Alma materSimonův kurz
Aktivní roky1951–2007
César
Nejlepší herec
1979 - Klec bláznů
1982 - Svědek
1996 - Nelly a pan Arnaud
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Serrault (24. ledna 1928 Brunoy, Essonne - 29. července 2007 Équemauville, Calvados) byl významný francouzský filmový a divadelní herec, trojnásobný držitel Césara.

Život a kariéra

Mládí

Měl bratry Raoula a Guy a sestru Denise. Ve čtrnácti letech vstoupil do kněžského semináře, ale po několika týdnech se zamiloval a utekl. Již od dětství měl touhu stát se hercem a od šestnácti let chodil v pařížském Centre Dramatique de la Rue Blanche do kursů herectví. Ke studiu na konzervatoři nebyl přijat.

V roce 1946 začal svoji profesionální kariéru kontraktem na turné po Německu se společností Jean-Marii Serreaua. Po skončení základní vojenské služby u letectva nastoupil na prkna pařížských divadel. Od roku 1953 spolupracoval s hercem, režisérem a dramatikem Jeanem Poiretem, s nímž vytvořil množství skečů a scének v řadě pařížských kabaretů (Tabu, Tomates, Olympia, Bobino).[1] Kromě toho vynikl v různých dramatech W. Shakespeara a Molièra.

Filmová kariéra

K filmu se dostal přibližně v roce 1954. Jeho filmovým debutem byl Poprask v kabaretu, ve kterém se poprvé setkal s Luisem de Funèsem. Zpočátku hrál zejména vedlejší role úředníků a policejních komisařů, často hrál po boku svého přítele Jeana Poireta. Filmy, ve kterých zpočátku hrál, ale nebyly příliš významné.

v sedmdesátých letech dostal příležitost uplatnit svůj komediální talent. Tehdy hrál s Poiretem v pařížském Théâtre du Palais Royal komedii Klec bláznů, která byla posléze i zfilmována. Lze zmínit také roli ovdovělého knihkupce Rondina ve filmu Krysy z temnot.

Kromě komediálních rolí hrál rovněž postavy charakterní. K režisérům, s nimiž pracoval ve filmu, patří například Claude Chabrol, Jean-Pierre Mocky, Georges Lautner, Michel Audiard, Bertrand Blier, Claude Zidi nebo Mathieu Kassowitz.

V roce 1976 hrál hlavní roli v komedii Situace je vážná, nikoliv však zoufalá. Kromě komedie Klec bláznů (1978) získal mezinárodní popularitu[1] rolí homosexuálního Albina ve filmu Ptačí klec 3: Svatba z roku 1985.

V roce 1982 dostal Césara za úlohu v kriminálním dramatu Svědek. Úloha masového vraha Židů, jimž sliboval útěk do Jižní Ameriky, ve filmu Doktor Petiot (1990) byla ještě výraznější, ale nebyla oceněna. Césarem byl znovu oceněn za roli starého soudce Arnauda, který vzplane láskou k mladé vdané dívce v podání Emmanuelle Béartové, v komorním snímku Nelly a pan Arnaud (1994). Mezi poslední snímky patří filmy Belphegor: Fantom Louvru (2001) a Motýl.

Byl celkem osmkrát nominován na Césara a dvakrát na divadelní Molièrovu cenu. V roce 1996 se stal nositelem Řádu čestné legie a v roce 2002 mu byl udělen francouzský Řád za zásluhy.

Soukromí

Od roku 1952 byl ženatý s Juanitou Peyronovou (nar. 1958), se kterou měl dvě dcery. Dcera Caroline zemřela při autonehodě, dcera Nathalie Serraultová je také herečkou.

Od jara 2007 byl těžce nemocen na rakovinu. Po hospitalizaci v Neuilly-sur-Seine byl na poslední týdny převezen do své letní rezidence v Normandii, kde v červenci 2007 zemřel.[1]

Filmografie

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
  • Zamore, 1954 (TV film)
  • Poprask v kabaretu (Ah! Les belles bacchentes), 1954 - hudebník - hráč na trumpetu
  • Ďábelské ženy (Les diaboliques), 1955 - dozorce M. Raymond
  • La terreur des dames, 1956 - četník
  • La vie est belle, 1956
  • Zatracená holka (Cette sacrée gamine) , 1956 - 2. inspektor
  • Adorables démons, 1957 - Jacques Willis starší
  • Assassins et voleurs, 1957 - Albert Le Cagneux
  • Ça aussi c'est Paris, 1957 - reportér
  • Clara et les méchants, 1958
  • Musée Grévin, 1958
  • Le naïf aux quarante enfants, 1958 - Jean-François Robignac
  • Messieurs les ronds de cuir, 1959 - muzejní konzervátor
  • Nina, 1959 - Gérald Blonville
  • Oh! Qué mambo, 1959 - inspektor Vidalie
  • Vous n'avez rien à déclarer?, 1959 - dr. Clouzan
  • Francouzka a láska (La Française et l'amour), 1960 - Danielin soudce
  • Ma femme est une panthère, 1960 - Butcher
  • Candide ou l'optimisme au XXe siecle, 1961 - policista
  • La gamberge, 1961 - Petrarca
  • On purge bébé, 1961 (TV film) - Guillaume Chouilloux
  • Výhodná koupě, 1961
  • Jak získat úspěch v lásce (Comment réussir en amour), 1962 - komisař
  • Nous irons a Deauville, 1962 - Lucien Moreau
  • Les quatre vérités, 1962 - Corbeau
  • Le repos du guerrier, 1962 - Varange
  • Un clair de lune a Maubeuge, 1962 - konferenciér Charpentier
  • Bébert te l'omnibus, 1963 - Barthoin
  • Carambolages, 1963 - komisař
  • Clémentine chérie, 1963 - exekutor
  • Comment trouvez-vous ma soeur?, 1963 - Varangeot
  • Des pissenlits par la racine, 1963 - Jérooome
  • Les vierges, 1963
  • Les durs à cuire ou Comment supprimer son prochain sa l'appétit, 1964 - soukromý detektiv Rossignol
  • Les fables de la Fontaine (TV seriál), 1964
  • Honba na muže (La chasse à l'homme), 1964 - Gaston Lartois
  • Jaloux comme un tigre, 1964 - M. Lurot
  • Moi et les hommes de 40 ans, 1964 - Bénéchol
  • Les baratineurs, 1965 - Henri
  • La bonne occase, 1965 - Hutin
  • Le caïd de Champignol, 1965 - Hector
  • Les enquiquineurs, 1965 - Martin
  • Le petit monstre, 1965 - Valet
  • Prachy a smůla (Cent briques et des tuiles), 1965 - Méloune
  • Quand passent les faisans, 1965 - Ribero
  • La tête du client, 1965 - Gaston Berrien/pan Max (dvojrole)
  • Les combinards, 1966 - falešný poslanec/senátor Bogus (dvojrole)
  • Du mou dans la gâchette, 1966 - obchodník se zbraněmi
  • Le lit à deux places, 1966 - Albert
  • Le roi de coeur, 1966 - Marcel
  • Au théâtre ce soir: Pour avoir Adrienne, 1967 (TV film) -Thomeret
  • Blázen z laboratoře 4 (Le fou du labo IV), 1967 - Granger
  • Ces messieurs de la famille, 1967 - Gabriel Pelletier
  • Le grand bidule, 1967 - Pounet
  • Přátelé kopretiny (Les compagnons de la marguerite), 1967 - inspektor Papin
  • À tout casser, 1968 - Aldo Moreni
  • Le bourgeois gentilhomme, 1968 - M. Jourdain
  • Appelez-moi Mathilde, 1969 - Franccccois
  • Ces messieurs de la gâchette, 1969
  • Mais qu'est-ce qui fait courir les crocodiles?, 1969 - Achille
  • Un merveilleux parfum d'oseille, 1969 - komisař Le Gac
  • Le cri du cormoran, le soir au-dessus des jonques, 1970 - Alfred Mullanet
  • La liberté en croupe, 1970 - Paul Cereeees
  • Tout le monde il best beau , tout le monde il est gentil, 1972 - Marcel Jolin
  • Un meurtre est un meurtre, 1972 - komisař Plouvier/superintendant (dvojrole)
  • Le viager, 1972 - Louis Martinet
  • Le chinois à Paris, 1973 - Grégoire Montclair
  • Krysy z temnot, 1973
  • Moi y'en a vouloir des sous, 1973 - Léon
  • Velký bazar (Le grand bazar), 1973 - Félix Boucan
  • Životní šance (La belle affaire), 1973 - Paul
  • La gueule de l'emploi, 1974 - policejní inspektor/muž různých převleků (dvojrole)
  • La main aaa couper, 1974 - Édouard Henricot
  • C'est pas parce qu'on a rien ŕ dire qu'il faut fermer sa, 1975 - Max
  • L'ibis rouge, 1975 - Jérémie
  • Opération Lady Marlène, 1975 - Paulo
  • Un linceul n'a pas de poches, 1975 - Justin Blesh
  • Situace je vážná, nikoliv však zoufalá (La situation est grave… mais pas désespérée), 1976 - Jean-Pierre Mazard
  • Les Folies Offenbach, 1977 (TV seriál)
  • Le passe-muraille, 1977 (TV film) - Dutilleul
  • Le roi des bricoleurs, 1977 - Bordin
  • La graaace, 1978 (TV film) - Henri Dupérier
  • Klec bláznů (La cage aux folles), 1978 - Albin
  • Peníze těch druhých (L' Argent des autres), 1978 - Miremont
  • Préparez vos mouchoirs, 1978 - soused
  • L' esprit de famille, 1979 - dr. Charles Moreau
  • La gueule de l'autre, 1979 - Martial Perrin/Gilbert Brossard (dvojrole)
  • Studený bufet (Buffet froid), 1979 - kdosi
  • Úspěšný společník (L' Associé), 1979 - Julien Pardot
  • Klec bláznů II (La cage aux folles II), 1980 - Albin
  • Pile ou face, 1980 - Edouard Morlaix
  • Vlk a beránek, 1980
  • Malevil, 1981 - Emmanuel Comte
  • Svědek, 1981
  • Deux heures moins le quart avant Jésus-Christ, 1982 - César
  • Les fantômes du chapelier, 1982 - Léon Labbé
  • Nestor Burma, détective de choc, 1982 - Nestor Burma
  • Les quarantiemes rugissants, 1982 - Barral
  • Mortelle randonnée, 1983 - Beauvoir
  • Le bon roi Dagobert, 1984 - Otarius
  • Rozmar (Le bon plaisir), 1984 - ministr vnitra
  • Smrt soudci! (À mort l'arbitre), 1984 - Rico
  • Liberté, égalité, choucroute, 1985 - Ludvík XVI.
  • Mon beau-frere a tué ma soeur, 1985 (Octave Clapoteau)
  • On me meurt que 2 fois, 1985 - inspektor Robert Staniland
  • Ptačí klec 3: Svatba (Cage aux folles 3 - La Elles se marient), 1985 - Albin Mougeotte/Zaza Napoli
  • Les rois du gag, 1985 - Gaëtan/Robert Wellson (dvojrole)
  • Ennemis intimes, 1987 - Baudin
  • Le miraculé, 1987 - Ronald Fox Terrier
  • Bonjour l'angoisse, 1988 - Michaud
  • Nebuďte policajta (Ne réveillez pas un flic qui dort), 1988 - Roger Scatti
  • Ve vší nevinnosti (En toute innocence), 1988 - Paul
  • Buon Natale… Buon anno, 1989 - Gino
  • Comédie d'amour, 1989 - Paul Léautand
  • Docteur Petiot, 1990 - dr. Petiot
  • Héloïse, 1991 (TV film) - Martin/Héloïse (dvojrole)
  • L'Huissier, 1991 (TV film) - Malicorne
  • La vieille qui marchait dans la mer, 1991 - Pompilius
  • Room Service, 1992 - M. Luc
  • Le secret du petit milliard, 1992 (TV film) - Armand
  • Vieille canaille, 1992 - Darius Caunes
  • Ville à vendre, 1992 - starosta Rousselot
  • Bonsoir, 1994 - Alex Ponttin
  • Le bonheur est dans le pré, 1995 - Francis Bergeade
  • Nelly a pan Arnaud (Nelly & Monsieur Arnaud), 1995 - M. Pierre Arnaud
  • Tel est Serrault, 1995 (TV film)
  • Beaumarchais, l'insolent, 1996 - Ludvík XV.
  • Artemisia, 1997 - Prazio Gentileschi
  • Assassin(s): no comment, 1997 - pan Wagner
  • Le comédien, 1997 - komediant
  • Konec sázek, 1997
  • Povolání vrah, 1997
  • Děti z Marais (Les enfants du marais), 1999 - Pépé la Rainette
  • Les acteurs, 2000 - Michel Serrault
  • Le libertin, 2000 - kardinál
  • Le monde de Marty, 2000 - Antoine Berrant
  • Belphegor: Fantom Louvru, 2001 - Verlac
  • Jedna vlaštovka jaro udělá (Une hirondelle a fait le printemps), 2001 - Adrien
  • Un coeur oublié, 2001 (TV film) - pan de Fontenelle
  • Vajont - La diga del disonore, 2001 - Carlo Semenza
  • Motýl (Le papillon), 2002 - Julien
  • 24 hodin ze života jedné ženy, 2002 - Louis
  • L'affaire Dominici, 2003 (TV film) - Gaston Dominici
  • Le furet, 2003 - Anzio
  • Albert est méchant, 2004 - Albert Moulinot
  • Ne quitez pas!, 2004 - hlas Luciena Mandela
  • Les noueaux refus, 2004
  • Grabuge!, 2005 - komisař Lancret
  • Šťastné a veselé (Joyeux Noël), 2005 - vojenský kaplan
  • Antonio Vivaldi, un prince à Venice, 2006
  • Le Bénévole, 2006 - Max Birgos
  • Les enfants du pays, 2006 - Gustave
  • Monsieur Léon, 2006 - M. Léon
  • L'Avare, 2007 (TV film) - Harpagon
  • Symbol smrti (Pars vite et reviens tard), 2007 - Hervé Decambrais

Ocenění

César

Ocenění
Nominace

Molièrova cena

Nominace

Jiná ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Hvězda bulvárního divadla Michel Serrault zemřel [online]. Týden (časopis), 2007-07-30 [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Serrault na Wikimedia Commons

Držitelé Césara pro nejlepšího herce
1976–1979
1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–2019
2020–dodnes
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michel_Serrault&oldid=10827074“