Přeskočit na obsah

Souvrství Dinosaur Park

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Typický pohled na sedimentární výchozy souvrství Dinosaur Park.

Souvrství Dinosaur Park je velmi významné geologické souvrství na území kanadské provincie Alberta. Sedimenty mají stáří 76,9 až 75,8 milionu let (geologický věk kampán, svrchní křída) a představují jedny z nejbohatších fosilních lokalit pro objevy druhohorních dinosaurů.[1][2] V rámci souvrství rozeznáváme také tzv. Dinosauří provinční park (v orig. Dinosaur Provincial Park), což je rozlehlé chráněné území, zapsané na seznamu památek UNESCO. Rozkládá se asi dvě a půl hodiny jízdy jihovýchodně od města Calgary. Nachází se v údolí řeky Red Deer River a jeho reliéf je složen z typického vlnitého terénu Badlands. Rozloha tvoří 73,7 km², park byl oficiálně vyhlášen roku 1955. Samotné souvrství Dinosaur Park bylo stanoveno roku 1993. Nejčastějšími horninani jsou pískovec, jílovec a prachovec, v menší míře pak bentonit a uhlí.[3]

Paleontologický význam

[editovat | editovat zdroj]
Latenivenatrix - jeden z menších teropodů, známých ze souvrství Dinosaur Park.

Jedná se o významnou oblast pro paleontologické výzkumy, zejména pro výzkum dinosaurů z období svrchní křídy. Bylo zde objeveno přes 40 druhů dinosaurů a mnoho zkamenělin dalších organismů z doby před asi 77 až 75 miliony let.[4] Novější výzkum určuje dobu ukládání sedimentů přesněji na zhruba 76,7 až 74,2 milionu let před současností.[5]

Výzkumy dokládají, že ačkoliv se zde vyskytovalo velmi mnoho druhů dinosaurů z různých skupin (Ceratopsidae, Ankylosauridae, Nodosauridae, Hadrosauridae, Tyrannosauridae, Troodontidae, Dromaeosauridae ad.), jejich ekologická struktura byla dobře rozdělena a uzpůsobena v rámci dostupných potravních zdrojů a trofických sítí.[6] Zajímavá je také koexistence (soužití) dvou obřích tyranosauridů v tomto jediném ekosystému, a to rodů Gorgosaurus a Daspletosaurus.[7]

Fosilie dinosaurů i dalších organismů (želv, krokodýlů) z této oblasti v rámci sedimentů souvrství Dinosaur Park vykazují velké procento zachování stop po původních "měkkých tkáních" (cévách, osteocytech apod.) ve fosiliích starých přes 75 milionů let. Objevovány jsou také "mumie" kachnozobých dinosaurů se zachovanými otisky kůže i s její původní texturou.[8] Výzkum ukázal, že 18 z 19 vzorků fosilií podobné struktury po chemické úpravě a rozpuštění minerálů z fosilií obsahují, jedná se tedy nejspíš o relativně běžné struktury.[9]

Ekosystémy souvrství Dinosaur Park byly v době svého formování velkou záplavovou nížinou, protkanou sítí říčních toků. Podnebí bylo teplé a vlhké a umožňovalo rozvoj velkého množství živočichů - kromě dinosaurů to byli také sladkovodní paryby a ryby, obojživelníci, krokodýlovití a šupinatí plazi, želvy, vývojově primitivní savci a ptáci, ptakoještěři a mnoho dalších skupin živočichů.[10]

Koncem roku 2023 byla publikována odborná práce o nálezu mláděte gorgosaura (s odhadovaným věkem v době úmrtí činícím 5 až 7 let) se zbytky kořisti v prostoru břišní dutiny - jednalo se o zadní končetiny dvou juvenilních jedinců malého cénagnatidního oviraptorosaura druhu Citipes elegans. Tento objev nasvědčuje možnosti, že tyranosauridi se živili rozdílnou potravou jako mláďata, subadultní jedinci a dospělci. Mladí gorgosauři lovili malou a snadno udolatelnou (i když hbitější) kořist, zatímco mnohem mohutnější dospělci útočili na pomalejší a větší dinosaury. Fosilie přibližně 335 kg vážícího mláděte druhu Gorgosaurus libratus byla objevena v roce 2009 na území parku Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě. Nález tedy pochází ze sedimentů geologického souvrství Dinosaur Park a má stáří přibližně 75,3 milionu let.[11][12]

Seznam popsaných druhů dinosaurů

[editovat | editovat zdroj]

Ceratopsia

Hadrosauridae

Ankylosauria

Hypsilophodontidae

Pachycephalosauria

Tyrannosauridae

Ornithomimidae

Caenagnathidae

Dromaeosauridae

Troodontidae

Nejistá klasifikace

  1. Eberth, D. A. (2005). The geology. In: Currie, P. J., and Koppelhus, E. B. (eds), Dinosaur Provincial Park: A Spectacular Ancient Ecosystem Revealed. Indiana University Press: Bloomington and Indianapolis, p. 54-82. ISBN 0-253-34595-2.
  2. Connor T. Leach (2021). The promise of taphonomy as a nomothetic discipline: taphonomic bias in two dinosaur-bearing faunas in North America[nedostupný zdroj]. Canadian Journal of Earth Science. doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2020-0176
  3. Mallon, J. C., Evans, D. C., Ryan, M. J., & Anderson, J. S. (2012). Megaherbivorous dinosaur turnover in the Dinosaur Park Formation (upper Campanian) of Alberta, Canada. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.
  4. Fowler, D. (2016). A new correlation of the Cretaceous formations of the Western Interior of the United States, I: Santonian-Maastrichtian formations and dinosaur biostratigraphy. Peer J Preprints.
  5. David Anthony Eberth, David C. Evans, Jahandar Ramezani, Sandra L. Kamo, Caleb Marshall Brown, Philip J. Currie, and Dennis R. Braman (2023). Calibrating geologic strata, dinosaurs, and other fossils at Dinosaur Provincial Park (Alberta, Canada) using a new CA-ID-TIMS U–Pb geochronology. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2023-0037
  6. Jordan C. Mallon (2019). Competition structured a Late Cretaceous megaherbivorous dinosaur assemblage. Scientific Reports. 9: 15447. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-51709-5
  7. SOCHA, Vladimír. Dva tyrani na jednom smetišti. OSEL.cz [online]. 1. června 2023. Dostupné online.  (česky)
  8. Tristan Joubarne, François Therrien & Darla K. Zelenitsky (2023). Integumentary impressions on hadrosaurid specimens from the Upper Cretaceous (upper Campanian) Dinosaur Park Formation, Alberta, Canada: implications for integument patterns and hand morphology. Journal of Vertebrate Paleontology: e2213287. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2023.2213287
  9. Aaron J. van der Reest & Philip J. Currie (2020). Preservation rates of tissue-like structures in vertebrate remains from the upper Campanian of Alberta: Dinosaur Park Formation. Cretaceous Research. 10437. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104370
  10. https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2018/07/18/the-dinosaur-park-and-hell-creek-formations.html
  11. François Therrien, Darla K. Zelenitsky, Kohei Tanaka, Jared T. Voris, Gregory M. Erickson, Philip J. Currie, Christopher L. Debuhr, and Yoshitsugu Kobayashi (2023). Exceptionally preserved stomach contents of a young tyrannosaurid reveal an ontogenetic dietary shift in an iconic extinct predator. SCIENCE ADVANCES. 9 (49): eadi0505. doi: 10.1126/sciadv.adi0505
  12. https://www.nationalgeographic.com/science/article/young-tyrannosaurs-last-meal-gives-new-insight-dinosaur-gut-contents
  13. SOCHA, Vladimír. Objeven první případ zhoubné rakoviny u dinosaura. OSEL.cz [online]. 7. srpna 2020. Dostupné online.  (česky)
  14. SOCHA, Vladimír. Coronosaurus v neklidné době. OSEL.cz [online]. 6. dubna 2020. Dostupné online.  (česky)
  15. SOCHA, Vladimír. Styrakosaurus a jeho nádherné bodce. OSEL.cz [online]. 25. října 2019. Dostupné online.  (česky)
  16. Scott D. Sampson, Mark A. Loewen, Andrew A. Farke, Eric M. Roberts, Catherine A. Forster, Joshua A. Smith, and Alan L. Titus (2010). "New Horned Dinosaurs from Utah Provide Evidence for Intracontinental Dinosaur Endemism". PLoS ONE. 5 (9): e12292. doi: 10.1371/journal.pone.0012292
  17. SOCHA, Vladimír. Dinosaurus s přilbou. OSEL.cz [online]. 8. října 2020. Dostupné online.  (česky)
  18. https://www.osel.cz/9592-krasne-parasaurolofovo-buceni.html
  19. D. Cary Woodruff, Ryan K. Schott & David C. Evans (2023). Two new species of small-bodied pachycephalosaurine (Dinosauria, Marginocephalia) from the uppermost Cretaceous of North America suggest hidden diversity in well-sampled formations. Papers in Palaeontology. 9 (6): e1535. doi: https://doi.org/10.1002/spp2.1535
  20. SOCHA, Vladimír. Představuje se Daspletosaurus. OSEL.cz [online]. 9. březen 2017. Dostupné online.  (česky)
  21. SOCHA, Vladimír. Tajemství Gorgonského ještěra. OSEL.cz [online]. 24. únor 2017. Dostupné online.  (česky)
  22. Claessens, L. & Mark A. Loewen, M. A. (2015). A redescription of Ornithomimus velour Marsh, 1890 (Dinosauria, Theropoda). Journal of Vertebrate Paleontology. doi: 10.1080/02724634.2015.1034593
  23. SOCHA, Vladimír. Napodobitel pštrosa Struthiomimus. OSEL.cz [online]. 30. listopadu 2017. Dostupné online.  (česky)
  24. https://www.osel.cz/9511-velky-navrat-dinosauroida.html
  25. Larson D. W., Currie P. J. (2013). "Multivariate Analyses of Small Theropod Dinosaur Teeth and Implications for Paleoecological Turnover through Time". PLoS ONE. 8(1): e54329. doi: 10.1371/journal.pone.0054329

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]