Euoplocephalus
 EuoplocephalusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 77 až 67 miliony let | |
 Euoplocephalus tutus | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
| Řád |
ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád |
Thyreophora |
| Infrařád |
Ankylosauria |
| Čeleď |
Ankylosauridae |
| Podčeleď |
Ankylosaurinae |
| Rod |
Euoplocephalus Lambe, 1910 |
| Binomické jméno | |
|
Euoplocephalus tutus Lambe, 1910 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Euoplocephalus („dobře obrněná hlava“) byl rod "obrněného" býložravého dinosaura z čeledi Ankylosauridae.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dosahoval délky asi 5,3 až 7 metrů[2] a jeho hmotnost dosahovala kolem 2 tun.[3] býložravý dinosaurus. Žil asi před 77 až 67 miliony let (ve svrchní křídě, geologické stupně kampán až maastricht). Jeho fosilie byly objeveny v americké Montaně a kanadské Albertě.[4]
Disponoval vzhledem typického ankylosaurida. Měl dlouhý ocas, masivní trup s mohutnými bedry, poměrně krátké končetiny a krátkou, širokou lebku. Na konci ocasu měl těžký kostěný kyj, jehož úderem dokázal lámat kosti i největším dravcům. Trup, krk a část ocasu měl Euoplocephalus pokrytou řadami menších tupě zakončených kostěných ostnů. Dvojici větších ostnů měl nad plecemi a na kořeni ocasu. Krk mu chránily kostěné pláty. Lebka tohoto tvora byla také výborně obrněná, s kostěnými očními víčky a čtveřicí tupých kostěných výrůstků v zadní části lebky. Euoplocephalus měl složitý systém smyček a ohybů v nasální části lebky, které mohly sloužit jako výkonný výměník tepla, který těmto dinosaurům zajišťoval termoregulaci. Odhady úspory energie při výměně plynů s okolím činily až 84 %.[5]
Bylo objeveno asi 40 fosilií tohoto tvora, každá izolovaně. To naznačuje, že žil zřejmě samotářsky a byl to ve své době nejhojnější obrněný dinosaurus na území dnešní Severní Ameriky. Svými zobákovitými čelistmi spásal nízký porost pralesa, který posléze drtil malými vroubkovanými zuby.
Zařazení[editovat | editovat zdroj]
Euoplocefalus patří mezi ankylosauridy, do podčeledi Ankylosaurinae. Mezi jeho nejbližší vývojové příbuzné patří pravděpodobně rody Anodontosaurus, Scolosaurus, Zuul a Ankylosaurus.[6] Některé exempláře byly z tohoto rodu vyčleněny a popsány jako samostatné rody a druhy ankylosauridů (například Dyoplosaurus).[7] Některé fosilie tohoto dinosaura byly dříve označované dnes již neplatným rodovým jménem Palaeoscincus.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euoplocephalus na slovenské Wikipedii.
- ↑ Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 120-121)
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 41). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 264 (anglicky)
- ↑ Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 89). (anglicky)
- ↑ Jason M. Bourke, Wm. Ruger Porter & Lawrence M. Witmer (2018). Convoluted nasal passages function as efficient heat exchangers in ankylosaurs (Dinosauria: Ornithischia: Thyreophora). PLoS ONE 13(12): e0207381. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0207381
- ↑ Český článek na webu DinosaurusBlog
- ↑ Paul Penkalski (2018). Revised systematics of the armoured dinosaur Euoplocephalus and its allies. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen 287(3): 261-306. doi: https://doi.org/10.1127/njgpa/2018/0717
- ↑ Leidy, J. (1856). Notices of remains of extinct reptiles and fishes, discovered by Dr. F. V. Hayden in the bad lands of the Judith River, Nebraska Territory. Proceedings of the Academy of Natural Sciences of Philadelphia, 8: 72-73.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vickaryous, M.K., Maryanska, T., and Weishampel, D.B. (2004). "Ankylosauria" In D. B. Weishampel, P. Dodson, and H. Osmolska (eds.), The Dinosauria (second edition). University of California Press, Berkeley 363-392.
- BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin; SCANLON, John D.; WILLIS, Paul. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3: Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Informace na webu DinoData (německy)
- Informace na webu DinoChecker (anglicky)
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Profil na databázi Fossilworks (anglicky)
