Euoplocephalus
 EuoplocephalusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 72 až 68 miliony let | |
 Euoplocephalus tutus | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
| Řád |
ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád |
Thyreophora |
| Infrařád |
Ankylosauria |
| Čeleď |
Ankylosauridae |
| Podčeleď |
Ankylosaurinae |
| Rod |
Euoplocephalus Lambe, 1910 |
| Binomické jméno | |
|
Euoplocephalus tutus Lambe, 1910 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Euoplocephalus („dobře obrněná hlava“) byl asi 5,3 až 7 metrů dlouhý[1], kolem 2 tun vážící[2] býložravý dinosaurus. Žil asi před 72 až 68 miliony let (ve svrchní křídě). Jeho fosilie byly nalezeny v americké Montaně a kanadské Albertě.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Disponoval vzhledem typického ankylosaurida. Měl dlouhý ocas, masivní trup s mohutnými bedry, poměrně krátké končetiny a krátkou, širokou lebku. Na konci ocasu měl těžký kostěný kyj, jehož úderem dokázal lámat kosti i největším dravcům. Trup, krk a část ocasu měl Euoplocephalus pokrytou řadami menších tupě zakončených kostěných ostnů. Dvojici větších ostnů měl nad plecemi a na kořeni ocasu. Krk mu chránily kostěné pláty. Lebka tohoto tvora byla také výborně obrněná, s kostěnými očními víčky a čtveřicí tupých kostěných výrůstků v zadní části lebky. Euoplocephalus měl složitý systém smyček a ohybů v nasální části lebky, které mohly sloužit jako výkonný výměník tepla, který těmto dinosaurům zajišťoval termoregulaci. Odhady úspory energie při výměně plynů s okolím činily až 84 %.[3]
Bylo objeveno asi 40 fosilií tohoto tvora, každá izolovaně. To naznačuje, že žil zřejmě samotářsky a byl to ve své době nejhojnější obrněný dinosaurus na území dnešní Severní Ameriky. Svými zobákovitými čelistmi spásal nízký porost pralesa, který posléze drtil malými vroubkovanými zuby.
Zařazení[editovat | editovat zdroj]
Euoplocefalus patří mezi ankylosauridy, do podčeledi Ankylosaurinae. Mezi jeho nejbližší vývojové příbuzné patří pravděpodobně rody Anodontosaurus, Scolosaurus, Zuul a Ankylosaurus.[4] Některé exempláře byly z tohoto rodu vyčleněny a popsány jako samostatné rody a druhy ankylosauridů.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 41). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 264 (anglicky)
- ↑ Jason M. Bourke, Wm. Ruger Porter & Lawrence M. Witmer (2018). Convoluted nasal passages function as efficient heat exchangers in ankylosaurs (Dinosauria: Ornithischia: Thyreophora). PLoS ONE 13(12): e0207381. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0207381
- ↑ Český článek na webu DinosaurusBlog
- ↑ Paul Penkalski (2018). Revised systematics of the armoured dinosaur Euoplocephalus and its allies. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen 287(3): 261-306. doi: https://doi.org/10.1127/njgpa/2018/0717
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euoplocephalus na slovenské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vickaryous, M.K., Maryanska, T., and Weishampel, D.B. (2004). "Ankylosauria" In D. B. Weishampel, P. Dodson, and H. Osmolska (eds.), The Dinosauria (second edition). University of California Press, Berkeley 363-392.
- BROCHU, Christopher A.; LONG, John; MCHENRY, Colin; SCANLON, John D.; WILLIS, Paul. Encyklopedie Dinosauři. 1. vyd. Praha 3: Svojtka & Co., 2004. 256 s. ISBN 80-7237-953-4.
