Souhvězdí Jeřába

Souhvězdí Jeřába
Souhvězdí Jeřába
	Souhvězdí Jeřáb
Latinský název	Grus
Latinský genitiv	Gruis
Latinská zkratka	Gru
Rektascenze	21h 25 m až 23 h 30 m
Deklinace	−37° až −56°
Rozloha	366 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+34° až −90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	říjen
Počet hvězd jasnějších než 3m	2
Nejjasnější hvězda	Alnair (α Gru) (1,71m)
Sousední souhvězdí	Jižní ryba; Mikroskop; Indián; Tukan; Fénix; Sochař

Jeřáb je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Zavedli ho nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser a Frederick de Houtman. Johann Bayer ho v roce 1603 zobrazil ve svém atlase Uranometrie a pomohl tak jeho rozšíření.

Je jedním ze čtyř „jižních ptáků“, souhvězdí jižní oblohy pojmenovaných po ptácích, a jako jediný z nich je skutečně výrazný. Nachází se v něm několik středně jasných až jasnějších hvězd. Nemá mytologický původ. V Egyptě býval jeřáb symbolem astronomů, zřejmě pro svůj vysoký let.

Hvězdy

Hvězda	Jméno	Hvězdná velikost
α Gru	Alnair	1,71^m
β Gru	β Gru	2,07^m
γ Gru	Al Dhanab	3^m

Nejjasnější hvězda je Alfa Gruis s názvem Alnair či Al Nair, což znamená „jasná hvězda“ či „velmi jasný“. Má jasnost 1,71 mag a leží ve vzdálenosti 65 světelných let. Je modrobílá, zatímco Beta Gruis je žhavě oranžová. Od bety se táhne šňůrka slabších hvězd ležících téměř na přímce až k hvězdě Gama. Gama je s hvězdnou velikostí 3,2 třetí nejjasnější hvězda v souhvězdí. Delta Gru a Mí Gru jsou dvojhvězdy s dostatečným odstupem svých složek, aby je bylo možné rozlišit i pouhým okem. V obou případech jsou to však optické dvojhvězdy, jejichž složky spolu fyzikálně navájem nijak nesouvisí. Ačkoli jsou téměř v zákrytu, ve skutečnosti leží velmi daleko za sebou. Obě dvojhvězdy se nacházejí na krku Jeřába a naznačují směr jeho letu. Úhlový odstup složek Delta Gruis je přes 12 obloukových minut. Jejími složkami jsou obři s magnitudou 4, přičemž jeden je žlutý a druhý červený. Mí Gruis je taktéž pár obrů s magnitudami 5. Skutečnou dvojhvězdou, kterou rozliší až 5cm dalekohled, je Théta Gruis. Její složky mají jasnost 4,5 a 7,0 mag a leží od sebe v odstupu 14″.

Souhvězdí obsahuje dvě proměnné hvězdy, kterou jsou v čase maxima snadno pozorovatelné i v triedru: hvězdu R (rektascenze = 21h 48,5′, deklinace = −46°55′) a S (rektascenze = 22h 26,1′, deklinace = −48°26′). R má periodu změn jasnosti 332 dní a rozsah těchto změn je od 7,4 do 14,9 mag. S 401 dní jasnost od 6,0 do 15,0 mag.

Objekty

Souhvězdí je oblast chudá na hvězdy a jiné objekty. Nachází se v něm sice mnoho galaxií, ale žádná z nich nemá celkovou magnitudu více než 10. Na jejich rozeznání bychom potřebovali větší amatérský dalekohled. Mezi ty jasnější patří například spirálové galaxie NGC 7410, NGC 7424, NGC 7552 a NGC 7590. Všechny čtyři objekty jsou v severozápadní části souhvězdí.

Poloha

Souhvězdí je možné nalézt pod souhvězdím Jižní ryby a jeho jasnou hvězdou Fomalhaut a nad Tukanem. Má poměrně velkou zápornou deklinaci, a proto ve středoevropských zeměpisných šířkách vystupuje nad obzor jen jeho malá severní část. O půlnoci kulminuje okolo 10. září. Celé je viditelné až pro obyvatele severní Afriky od 33. stupně severní šířky.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeřáb na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Jeřáb ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Hvězdy souhvězdí Jeřába

α (Al Na'ir) • β • γ (Al Dhanab) • δ¹ • δ² • ε • ζ • η • θ • ι • κ • λ • μ¹ • μ² • ν • ξ • ο • π¹ • π² • ρ • σ¹ • σ² • τ¹ • τ² • τ³ • υ • φ

Seznam hvězd souhvězdí Jeřába