Skalnaté hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Skalisté hory)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skalnaté hory
Rocky Mountains
Grand Teton

Nejvyšší bod 4 401 m n. m. (Mount Elbert)
Délka 4 800 km

Nadřazená jednotka Kordillery
Sousední
jednotky
Oblast plošin, pánví a hřbetů (Kolumbijská plošina, Velká pánev, Koloradská plošina), Pacifické pobřežní pásmo, Kaskádové pohoří, Sierra Nevada, Velké planiny

Světadíl Severní Amerika
Stát Kanada Kanada
USA USA
Skalnaté hory na mapě Severní Ameriky
Skalnaté hory na mapě Severní Ameriky
Povodí Colorado, Columbia, Fraser, Stikine, Yukon, Mackenzie, Saskatchewan, Missouri, Arkansas, Rio Grande
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalnaté hory, někdy označované také jako Skalisté hory, (anglicky Rocky Mountains, též Rockies) je pohoří, respektive řada horských pásem, na severozápadě Severní Ameriky.[1] Skalnaté hory tvoří východní část horského systému Kordiller. Pohoří se rozkládá v severojižním směru na území Kanady a Spojených států amerických. Má délku více než 4 500 km a šířku 80 až 700 km.[2] Zasahuje na území provincií a států: Aljaška, Yukon, Britská Kolumbie, Alberta, Washington, Idaho, Montana, Wyoming, Utah, Nevada, Colorado, Nové Mexiko a Arizona.[1] Nejvyšší horou je Mount Elbert (4 401 m) v Coloradu v pohoří Sawatch Range. V kanadské části Skalnatých hor je nejvyšší horou Mount Robson (3 959 m).[2] Velehorské a majestátní pásemné pohoří se zasněženými vrcholy hor, ledovci, horskými loukami, jehličnatými lesy a řadou jezer, se ze všech severoamerických hor nejvíce podobá Alpám.[3]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Hory byly vyzdviženy při laramickém vrásnění na přelomu druhohor a třetihor. Stáří hornin se pohybuje od prekambria po křídu. Hřbety mají antiklinální stavbu, jádro tvoří prekambrické krystalické břidlice a granity. Na vrcholcích nejvyšších štítů vlivem eroze vystupují prekambrická jádra. Základní stavba hor je na mnoha místech narušena zlomy a kernými posuny. V místech poklesu vznikly horské pánve. Současnou nadmořskou výškou získaly hory v pliocénu a pleistocénu. Pleistocénní zalednění zasáhlo všechny horské vrcholy nad 2 800 až 2 900 m. Současné zalednění se posunulo do vyšších nadmořských výšek a je přítomné pouze na severu Skalnatých hor.[3]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kanadské Skalnaté hory

Skalnaté hory se rozkládají jižně od řeky Liard na severní hranici Britské Kolumbie až k řece Rio Grande ve střední části státu Nové Mexiko. Sacramento Mountains již ke Skalnatým horám nepatří. Přibližně k hranicím Idaha s Washingtonem se Skalnaté hory přimykají k Pacifickému pobřežnímu pásmu. Jižněji ve Spojených státech jsou oba systémy odděleny rozsáhlým územím náhorních plošin a pánví. V oblasti pramení řada řek a nachází se zde rozvodí mezi Tichým a Atlantským oceánem.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Kanadské Skalnaté hory[editovat | editovat zdroj]

Americké Skalnaté hory
19 – Severní Skalnaté hory
18 – Střední Skalnaté hory
17 – Wyomingská pánev
16 – Jižní Skalnaté hory

Kanadské Skalnaté hory (Canadian Rockies) jsou součástí kanadských Kordiller. Rozkládají se mezi údolím Rocky Mountain Trench na západě a Interior Plains na východě. Severní hranici tvoří řeka Liard. Dělí se na dvě hlavní skupiny: Severní Skalnaté hory (Northern Rocky Mountains nebo Northern Rockies) a Kontinentální pohoří (Continental Ranges).

Northern Rocky Mountains[editovat | editovat zdroj]

  • Muskwa Ranges
  • Hart Ranges

Continental Ranges[editovat | editovat zdroj]

  • Front Ranges
  • Park Ranges
  • Kootenay Ranges

Americké Skalnaté hory[editovat | editovat zdroj]

Podle USGS (United States Geological Survey) se Rocky Mountain System na území Spojených států dělí na čtyři provincie: Severní Skalnaté hory (Northern Rocky Mountains), Střední Skalnaté hory (Middle Rocky Mountains), Wyomingskou pánev (Wyoming Basin) a Jižní Skalnaté hory (Southern Rocky Mountains).[4]

Severní Skalnaté hory[editovat | editovat zdroj]

Americké Severní Skalnaté hory se rozkládají od hranice s Kanadou až k Yellowstonskému národnímu parku, respektive pramenům řeky Yellowstone. Leží na území států Idaho a Montana. Tato část Skalnatých hor je nejvíce sourodá. I když i zde se objevují rozdíly v geologii a struktuře hor, ale v malé míře.[3] Na rozdíl od Středních a Jižních Skalnatých hor mají vrcholy Severních Skalnatých hor nižší nadmořskou výškou. Charakteristická je také velká rozloha z východu na západ. U východní části pohoří pak převažuje lineární uspořádání jednotlivých horských pásem. V blízkosti kanadských hranic se nachází několik významných údolí, zvláště ve směru ze severu k jihu, které zlepšují prostupnost hor. Podobná údolí naopak chybí na území Idaha, kde se horská pásma rozkládají na menším prostoru.[5]

Hory severního Idaha a severozápadní Montany

Pohoří je výběžkem Kolumbijských hor. Na povrch hor vystupují velká intruzivní tělesa. Klenbou hor prochází přímé zlomové linie, které tvoří příkopové propadliny.

Hory Centrálního Idaha

Základem této horské skupiny je obří batolit, jehož části pokrývají plochu přes 40 000 km2. Největším pohořím v této oblasti je Bitterroot Range.[3]

Hory jihozápadní Montany

Jedná se o nižší horské výběžky, které již zasahují do Velkých rovin.

Střední Skalnaté hory[editovat | editovat zdroj]

Střední Skalnaté hory se rozkládají především na území Wyomingu, dále pak ještě zasahují do Montany, Idaha a Utahu. Oblast tvoří různorodá pohoří, některé části jako je například Yellowstonská tabule nemají velehorský charakter.[3] Řada vrcholů jednotlivých horských pásem má nadmořskou výšku vyšší než 3 500 m. I v případě pánví pak nadmořská výška přesahuje 1 800 m. Na rozdíl od Severních a Jižních Skalnatých hor, uspořádání pohoří umožňuje lepší prostupnost a více dopravních cest mezi západem a východech Spojených států. Kromě nejvyšších částí pohoří je oblast poměrně suchá. Ačkoli se zde nachází kontinentální rozvodí mezi řekami Colorado a Missouri, většina řek Středních Skalnatých hor odtéká na sever.[5]

Severní část
Západní část
Východní část

Wyomingská pánev[editovat | editovat zdroj]

Wyomingská pánev tvoří předěl mezi Středními a Jižními Skalnatými horami a propojuje Velké roviny s Koloradskou plošinou. Leží ve Wyomingu a zasahuje i do Utahu.

Jižní Skalnaté hory[editovat | editovat zdroj]

Jižní Skalnaté hory tvoří dva souběžné systémy horských pásem oddělené mezihorskými sníženinami.[3] Pásma a pánve mají tvar písmene H. Mezihorské sníženiny leží v centrální části, zejména na severu. Dopravní cesty prochází hlubokými soutěskami s řekami mířícími na východ, západ a jih. Nejznámější je údolí řeky Arkansas. Jižní část Jižních Skalnatých hor tvoří dvě úzká podlouhlá pásma zasahující až na severovýchod Nového Mexika.[5] Jižní Skalnaté hory leží ve státech Wyoming, Colorado a Nové Mexiko.

Západní část

V západní části Jižních Skalnatých hor leží nejvyšší horské štíty celých Skalnatých hor.

Východní část
Řeka Athabasca

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Řeka Yellowstone
Řeka Arkansas

Skalnatými horami prochází po délce Velké kontinentální rozvodí (Great Continental Divide) a vody zdejších řek jsou odváděny do tří oceánů: Tichého, Atlantského a Severního ledového. Pramení zde řada významných severoamerických řek (řádky začínající slovem povodí slouží geografickému uspořádání: tyto řeky přímo ve Skalnatých horách nepramení, ale jejich zdrojnice či přítoky ano):

Úmoří Tichého oceánu
Úmoří Severního ledového oceánu
Úmoří Atlantského oceánu

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Národní park Banff

Příroda Skalnatých hor je chráněna řadou velkoplošných rezervací, zejména národních parků:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. července 1832 provedl Benjamin Bonneville první kolonu povozů přes Skalnaté hory, stalo se tak wyomingským Jižním průsmykem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Tyto 4 národní parky jsou součástí lokality UNESCO pod společným názvem parky kanadských Skalnatých hor (ID 304).
  2. a b Národní park Waterton Lakes a národní park Glacier v USA figurují na seznamu přírodního dědictví UNESCO pod společným názvem Mezinárodní park míru Waterton-Glacier (ID 354).
  3. Yellowstonský národní park byl prohlášen světovým přírodním dědictvím UNESCO (ID 28).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Merriam-Webster's Geographical Dictionary. 3. vyd. Springfield, Massachusetts, U. S. A.: Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers, 1997. 1361 s. ISBN 0-87779-546-0. S. 998. (anglicky) 
  2. a b Universum, všeobecná encyklopedie. 8. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 656 s. ISBN 80-207-1070-1. S. 520. 
  3. a b c d e f VOTÝPKA, Jan; JANOUŠOVÁ, Jaroslava. Severní Amerika. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 420 s. S. 201 - 217. 
  4. Geologic Provinces of the United States: Rocky Mountains [online]. U.S. Geological Survey, rev. 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-13. (anglicky) 
  5. a b c WRIGHT, Alfred J. United States and Canada a regional geography. 2. vyd. New York: Appleton-Century-Crofts, INC., 1956. 590 s. Kapitola The Rocky Mountains, s. 390 - 405. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]