Přeskočit na obsah

Seznam jaderných havárií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezinárodní stupnice jaderných událostí

Seznam jaderných havárií uvádí některé významné jaderné havárie (v členění po jednotlivých desetiletích).

Některé tyto havárie způsobily zranění nebo smrt lidí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci uvnitř kontrolovaných zón, ale neměla významný dopad na vnější prostředí. Několik nehod mělo blízko k úniku radioaktivních látek a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Kvůli utajení je však těžké určit s jistotou rozsah a průběh některých událostí, či o nich vůbec vědět.

Pro okamžitou komunikaci o takové havárii s veřejností vznikla osmistupňová mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES, hodnoty 0 až 7). Například havárie elektrárny Fukušima I nebo havárie elektrárny Černobyl byly jako jediné klasifikovány na nejvyšším stupni INES-7.

1944–1949

[editovat | editovat zdroj]

1950–1959

[editovat | editovat zdroj]
  • 11. září 1957 se samovolně vznítily hobliny plutonia v úložišti závodu Rocky Flats (USA, poblíž Denveru), kde se vyráběly uranové a plutoniové složky pro použití v jaderných zbraních. Došlo k uvolnění plutonia do atmosféry.
  • 29. září 1957 došlo k jaderné havárii v Čeljabinské oblasti v jaderném komplexu Majak v Sovětském svazu. Byla pojmenována po nejbližším známém městě Kyštymu. Klasifikováno INES-6. Při manipulaci s přepracovávaným palivem došlo k přehřátí přepracovávaného vyhořelého paliva a ke kontaminaci životního prostředí a nejasnému počtu poškození.[1]
  • 10. října 1957 došlo ve vojenském zařízení ve Sellafieldu k požáru jaderného reaktoru, který způsobil unik radiace do okolí. Klasifikováno INES-5.
  • 16. června 1958 v Oak Ridge byla ozářena obsluha míchačky materiálů, kde vznikla díky špatné geometrii nádoby krátká řetězová reakce. Všichni pracovníci byli vyléčeni.
  • 15. října 1958 byla omylem ozářena skupina 8 vědců v místnosti těžkovodního reaktoru jaderného výzkumného ústavu Borise Kidriče ve Vinči u Bělehradu. V rozporu s předpisy vstoupili vědci pod reaktor. Ten po chvíli zapnul vedoucí směny, který o nich nevěděl. Podle vznikajícího ozónu zjistili přítomnost radiace a uprchli po jednom úzkým průchodem. 6 nejvíce ozářených bylo ihned převezeno do specializované nemocnice v Paříži a z nich jeden na následky ozáření (10 Sv) zemřel.
  • prosinec 1958 Los Alamos – pracovník přelil roztok do provizorní nádoby nepředpisového tvaru, což umožnilo vznik štěpné reakce. Nádoba mu praskla v rukou a pracovník na následky ozáření (12 Sv) zemřel.

1960–1969

[editovat | editovat zdroj]
  • 1961 Severní ledový oceán – při první plavbě sovětské ponorky K-19 se vinou praskliny na chladicím systému začal reaktor přehřívat. Při opravě chladicího systému dostalo 7 námořníků ohromnou dávku radiace. Těchto 7 námořníků zemřelo několik dní po návratu domů. Dalších 20 námořníků zemřelo na nemoci způsobené radiací.
  • 1961 Idaho, USA – explodoval experimentální malý vojenský jaderný reaktor SL-1. Nesprávnou operací během údržby bylo dosaženo kritičnosti na okamžitých neutronech, vyvolaná řetězová reakce způsobila explozivní přehřátí chladicí vody s následnou destrukcí reaktoru hydraulickým efektem, smrt 3 členů obsluhy.
  • 1963Ciudad de Méxicokobaltový zářič, který přinesl domů desetiletý chlapec, způsobil smrt téměř celé rodiny.
  • 1965Konin, Polsko – mladík odcizil iridium192 z defektoskopu na stavbě. V kapse u kalhot ampulku odvezl vlakem domů. Měl popáleniny a nemoc z ozáření. Následkem ozáření se stal neplodným.

1970–1979

[editovat | editovat zdroj]

1980–1989

[editovat | editovat zdroj]

1990–1999

[editovat | editovat zdroj]
  • 1999 – závod na zpracování uranu, Japonsko, dva pracovníci vyvolali při manipulaci s roztokem štěpného materiálu řetězovou reakci trvající s přestávkami přes 20 hodin, na následky ozáření zemřeli.

2000–2009

[editovat | editovat zdroj]

2010–2019

[editovat | editovat zdroj]
  • 2011havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko – INES-7, dosud největší jaderná havárie po Černobylu. Elektrárna je v tektonicky aktivní oblasti, k havárii došlo v důsledku zaplavení elektrárny vlnou tsunami vyvolanou silným zemětřesením. V důsledku zničení části systémů potřebných pro dochlazování odstavené elektrárny došlo k rozsáhlým únikům radiace z meziskladu vyhořelého paliva a ze samotných reaktorů.
  • 2019 – 8. srpna při testu rakety na jaderný pohon zemřelo sedm zaměstnanců ruské agentury pro atomovou energii Rosatom a další byli převezeni s akutní nemocí z ozáření na léčení do Moskvy. K nehodě došlo v Bílém moři, nedaleko ruského města Severodvinsk. Přilehlá oblast Bílého moře, Dvinský záliv, byla na měsíc uzavřena pro civilní plavbu. Během havárie byl zaznamenán únik radioaktivity.[5]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. DANA DRÁBOVÁ - Jaderné havárie a jejich poselství | Neuraziteny.cz | Večery na FF UK. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Miroslav Šuta: Three Mile Island: 30 let od havárie, která změnila Ameriku Archivováno 24. 11. 2009 na Wayback Machine., respekt.cz, 28. března 2009
  3. ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. 
  4. STATEMENT OF PAKS NUCLEAR POWER PLANT LTD.. www.npp.hu [online]. [cit. 2006-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-10. 
  5. Zpravodajství ČT24.. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-10.