Jaderná elektrárna Paks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaderná elektrárna Paks
Paksi atomerőmű.JPG
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Umístění Paks
Stav V provozu
Začátek výstavby 1967
Zprovoznění 28. prosince 1982
Vlastník MVM
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu 4 × 500 MW (VVER-440/V213)
Plánované reaktory 2 × 1 200 MW
Typ reaktorů VVER
Elektrická energie
Celkový výkon 2 000 MW
Roční výroba 14 749 GW·h
Koeficient využití 84,2%
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Paks (výsl. [pakš], maďarsky Paksi Atomerőmű) je situována přibližně 5 km od města Paks ve středním Maďarsku, asi 100 km jižně od Budapešti. Je jedinou atomovou elektrárnou na území Maďarska, ale svými čtyřmi reaktory (VVER-440 typ 213) pokrývá téměř 50 % celkové výroby elektrické energie v zemi.[1] To odpovídá zhruba jedné třetině spotřeby,[2] protože Maďarsko dovozem pokrývá v průměru 28 % své spotřeby. V některých dnech kryje import dokonce více než polovinu domácí spotřeby.[3]

V roce 2003 zde došlo k havárii a do vzduchu uniklo menší množství radioaktivity.[4]

V lokalitě se připravuje výstavba dalších dvou bloků se připravuje na základě smlouvy s ruským Rosatomem a úvěru od ruského státu. Tato elektrárna bude organizačně oddělena od stávajících bloků, a tak zde vznikají dvě samostatné jaderné elektrárny, Paks provozovaná společností MVM Paksi Atomerőmű Zrt. a Paks II provozovaná společností Paks II. Zrt.[3]

Jaderná elektrárna Paks[editovat | editovat zdroj]

V původní jaderné elektrárně Paks stojí čtveřice bloků VVER-440 V213 z 80. let 20. stol. Bloky byly stavěny za výrazné účasti českých firem a v současnosti se počítá s jejich provozem v délce 50 let, takže budou odstavovány před rokem 2040.[5]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Mezivládní dohoda mezi Maďarskem a tehdejším Sovětským svazem o výstavbě jaderné elektrárny byla podepsána v roce 1966 a o rok později byla vybrána lokalita u obce Paks. V roce 1971 si Maďarsko objednalo výstavbu dvou bloků o celkovém výkonu 880 MWe a stavební práce začaly v roce 1974. Na to navázala výstavba druhého dvojbloku, která začala v roce 1979. Všechny čtyři bloky jsou typu VVER-440 V213.[2]

Do výstavby byly ve velké míře zapojeny i české firmy, takže do Maďarska byly například dodány komplety reaktorů vyrobené v plzeňské firmě Škoda JS a její zaměstnanci zajišťovali i šéfmontáž reaktorů.[6] V pozdějších letech firma do Pakse dodávala pohony řídicích tyčí, vložené tyče, utahováky a kanály měření neutronového toku.[7]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Původní provozní povolení pro jednotlivé bloky měla vypršet v letech 2012 až 2017, ale studie proveditelnosti prodloužení provozu provedená v roce 2000 (aktualizovaná o pět let později) nenašla žádné technické nebo bezpečnostní překážky pro 20leté prodloužení.[8][2] Začal rozsáhlý modernizační program, který měl toto prodloužení umožnit a který pokračoval i v nedávných letech. V současnosti Maďarsko počítá s tím, že bloky budou provozovány do let 2032 až 2037.[3] Další prodlužování zatím není ve hře, ale státní zmocněnec pro projekt Paks II Pál Kovács v březnu 2020 řekl, že po dokončení nových bloků se bude znovu řešit budoucí pokrytí spotřeby elektřiny a že v té době může přijít řeč na další prodloužení.[9]

Modernizace v maďarských jaderných blocích probíhaly už dříve a kromě jiného měly za cíl zvýšit jejich výkon. Práce probíhaly ve dvou fázích od 90. let 20. stol. a skončily v roce 2009 zvýšením výkonu všech bloků na 500-510 MWe. Součástí bylo zavedení nových modifikací jaderného paliva dodávaného ruským TVELem, modernizaci systému vnitroreaktorového měření, úpravy turbíny a dalších součástí elektrárny.[2]

Do modernizace byly zapojeny ve velké míře i české společnosti, které zde využily své zkušenosti s modernizací domácích bloků VVER-440. V roce 2015 podepsala Škoda JS s provozovatelem elektrárny Paks smlouvu o modernizaci systémů kontroly a řízení v hodnotě 1 miliardy korun. S firmou při výrobě a dodávce zařízení spolupracovala také společnost ZAT. Podíl českých a maďarských dodávek v tomto projektu dosahoval 80:20 %.[6]

Do Maďarska byly dodány systémy pro řízení výkonu reaktoru, které řídí pohony všech regulačních mechanismů, zajišťují měření jejich polohy a zobrazení těchto údajů v blokové dozorně, a vypínače.[10] V roce 2016 byly vyměněny systémy v 2. bloku Pakse, v roce 2017 systémy 1. bloku, v roce 2018 ve 3. bloku[11] a v roce 2019 nakonec systémy 4. bloku. V roce 2020 ještě probíhaly poslední úpravy simulátoru pro výcvik obsluhy.[7]

Jaderná elektrárna Paks II[editovat | editovat zdroj]

V současnosti[kdy?] probíhá projekt udržení výroby elektřiny v lokalitě Paks, který počítá s výstavbou dvou bloků typu VVER-1200 V491 jako náhrady stávající čtveřice bloků. Projekt je součástí snahy Maďarska o to, aby v roce 2030 vyrábělo 90 procent elektřiny klimaticky neutrálně.[3]

Původní plány[editovat | editovat zdroj]

První plány na rozšíření Pakse se objevily v 80. letech a mělo jít o dva bloky VVER-1000. Příprava byla téměř hotová, ale v roce 1989 byl projekt zrušen kvůli poklesu spotřeby elektřiny.[2] Dnes je ale situace jiná a nové bloky mají nahradit ty dosluhující.

Příprava projektu[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 schválil maďarský parlament většinou hlasů (95,4 %) zahájení přípravy výstavby nových jaderných bloků.[12] Byli osloveni různí zájemci, a nakonec byl z technických důvodů a kvůli možnostem financování vybrán projekt VVER-1200 nabízený ruským Rosatomem. V lednu 2014 byla mezi Maďarskem a Ruskem podepsána mezivládní dohoda, na základě níž budou v jaderné elektrárně Paks postaveny dva nové bloky o výkonu 1200 MWe,[13] a v únoru téhož roku dohoda o poskytnutí mezistátní půjčky od Ruska, která bude financovat 80 % nákladů (zhruba 10 miliard eur).[14] V prosinci 2014 byly podepsány tři realizační dohody: EPC kontrakt, smlouva o údržbě budoucích bloků a smlouva o dodávkách paliva.[15] Cena projektu je fixována kontraktem a Maďarsko začne půjčku podle změny z roku 2019 splácet až po uvedení obou nových bloků do provozu.[2]

V září 2016 projekt získal kladné stanovisko dopadu na životní prostředí.[16]

Do projektu se zapojí i velcí světoví dodavatelé komponent pro jaderné elektrárny. Řídicí systémy například dodá francouzsko-německo-ruské konsorcium (francouzský Framatome, německý Siemens a ruská společnost Rusatom Automated Control Systems ze struktury Rosatomu). Smlouva byla podepsána v říjnu 2019 na základě otevřeného výběrového řízení.[17][18] Turbínu dodá GE Hungary, maďarská pobočka americké společnosti General Electric. Smlouva v hodnotě 793 milionů eur byla podepsána v lednu 2018.[19][20]

Vyšetřování Evropské komise[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2015 byly zveřejněny informace o tom, že smlouvu o dodávkách paliva pro nové bloky prověřuje evropská agentura Euratom Supply Agency (ESA) spadající pod organizaci Euratom, která zkoumá zda odpovídá evropským zákonům.[21] V dubnu 2015 bylo schváleno nové znění smlouvy, podle kterého Rosatom dodá palivo pro první zavážku aktivní zóny během spouštění a další palivo bude dodávat prvních 10 let provozu nových bloků.[22]

V listopadu 2015 bylo spuštěno vyšetřování ze strany Evropské komise, které prověřovalo, zda projekt neobsahuje nedovolenou státní podporu. Na to navázala další vyšetřování, která zkoumala soulad systému udílení zakázek, uzavření přímé dohody mezi Maďarskem a Rosatomem, technických a technologických parametrů projektu a systému utajování důvěrných informací obsažených v mezivládní dohodě s pravidly Evropské unie.[23]

Jedním z výsledků těchto procesů je úplné oddělení nových bloků od stávající jaderné elektrárny. Nové bloky proto byly vyčleněny do společnosti Paks II Zrt., která je funkčně a právně oddělena od všech státních energetických podniků a případné zisky budou použity pouze ke splácení investice, běžným provozním nákladům a investicím do nových bloků, ne však do starších bloků VVER-440.[24] Dále Evropská komise požadovala, aby 55 % soutěží na dodávku komponent a služeb probíhalo podle evropských pravidel.[9]

Poslední řízení skončilo v březnu 2017 a Evropská komise potvrdila, že projekt sice obsahuje státní podporu, ale že jde o přiměřenou a omezenou podporu odpovídající evropským pravidlům.[25]

Vyšetřování mělo ještě soudní dohru, protože Rakousko podalo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Žaloba byla namířena na rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státní podpory při výstavbě nových bloků.[26]

Stav v roce 2020[editovat | editovat zdroj]

Příprava staveniště začala přeložením teplovodu pro vytápění přilehlého města tak, aby nevedl přes pozemky budoucích bloků VVER-1200. Dále zde vznikla 25MW elektrárna pro zajištění energetických potřeb staveniště, kancelářských budov a kantýny. V roce 2020 začala stavba betonárky, budovy pro montáž betonářských výztuží a dalších pomocných staveb.[9][3]

V červnu 2020 byla maďarskému jadernému dozoru podána žádost o stavební povolení a regulátor tak má 12 měsíců na její hodnocení. Zákonná lhůta připouští tříměsíční prodloužení se zapojením zahraničních odborníků prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii.[27] Očekává se tedy, že stavební povolení bude vydáno na podzim 2021.[28]

V první polovině roku 2021 se mají rozběhnout další práce na přípravě lokality: stavba dalších podpůrných objektů, zemní práce na zpevňování podloží, stavba opěrných stěn základové jámy a kopání samotné základové jámy.[28]

České firmy[editovat | editovat zdroj]

O rozšiřování jaderné elektrárny Paks mají zájem české firmy a chtěly by se na něm dodavatelsky podílet. Svůj zájem pro ČTK projevily Armatury Group, Arako, Sigma Group, Kabelovna Kabex, Škoda JS a ZAT.[29][3] Spolupráci českého a maďarského jaderného průmyslu by mělo posílit i memorandum o porozumění podepsané mezi Aliancí české energetiky a Sdružením maďarského strojírenského a energetického průmyslu (Magyar Gépipari és Energetikai Országos Szövetség - MAGEOSZ) v listopadu 2019.[30]

Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]

Blok[1] Typ reaktoru Výkon Zahájení výstavby Připojení k síti Uvedení do provozu Plánované odstavení
Čistý Hrubý
Paks - 1 VVER-440 V213 479 MW 500 MW 1. 8. 1974 28. 12. 1982 10. 8. 1983 (2032)
Paks - 2 VVER-440 V213 477 MW 500 MW 1. 8. 1974 6. 9. 1984 14. 11. 1984 (2034)
Paks - 3 VVER-440 V213 473 MW 500 MW 1. 10. 1979 28. 9. 1986 1. 12. 1986 (2036)
Paks - 4 VVER-440 V213 473 MW 500 MW 1. 10. 1979 16. 8. 1987 1. 11. 1987 (2037)
Paks II - 1 VVER-1200 V527 1200 MW (2021)
Paks II - 2 VVER-1200 V527 1200 MW (2022)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PRIS - Country Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Nuclear Power in Hungary | Hungarian Nuclear Energy - World Nuclear Association. world-nuclear.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f PETŘÍČEK, Martin. Slunce a jádro u Dunaje. Mladá Fronta Dnes. 22.2.2020, s. 7. Dostupné online. 
  4. Nuclear Safety Review 2003 [online]. IAEA, 2004-07-30, rev. 2005-10-05 [cit. 2011-04-02]. S. 32. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-09. (angličtina) 
  5. Maďarská „jaderka“ je nezbytná pro stabilizaci evropské sítě - Techmagazín.cz. Techmagazin.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  6. a b ŠKODA JS pomůže při modernizaci jaderné elektrárny Paks | Technický týdeník. Technický týdeník. Dostupné online [cit. 2021-02-25]. (česky) 
  7. a b Jaderná elektrárna Paks, Maďarsko | ŠKODA JS a.s.. www.skoda-js.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. OBK sbírala zkušenosti s prodlužováním licence reaktorům VVER-440 v Maďarsku a na Slovensku [online]. 2014-09-29 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b c Práce v Paks II se rozbíhají, naplno se rozjedou až v roce 2021 | allforpower.cz. allforpower.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  10. Jaderná elektrárna Pakš, blok č.1, 2, 3 a 4 - ZAT a.s., automatizace průmyslových procesů. www.zat.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. Jsme v polovině rekonstrukce řídicího systému jaderné elektrárny Pakš v Maďarsku - ZAT a.s., automatizace průmyslových procesů. www.zat.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  12. Výstavba nových bloků v areálu JE Paks - Studie vlivu na životní prostředí - Shrnutí pro veřejnost [online]. MVM PaksII. Zrt [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  13. More Russian reactors for Paks - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  14. Finance deal for new Paks units - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  15. Paks expansion project gets contract boost - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  16. Paks II project gets environmental licence - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  17. Řídicí systémy pro Paks II dodá francouzsko-německé konsorcium Framatome-Siemens - Czech Industry. www.casopisczechindustry.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  18. French-German-Russian firms plan work for Hungary's Paks II project : Corporate - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  19. Jaderná elektrárna Paks se staví podle plánu. E15.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  20. General Electric wins turbine contract for Paks II - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  21. EU blocks Hungary-Russia nuclear deal | Financial Times. www.ft.com [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  22. Euratom approves Paks II fuel supply contract - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  23. Evropská komise schválila systém udílení státních zakázek v projektu JE Paks 2. old.allforpower.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  24. Brusel povolil Maďarsku rozšíření jaderné elektrárny Paks - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  25. Maďaři dostali evropskou zelenou k rozšíření jaderné elektrárny - Deník. Deník.cz. 2017-03-06. Dostupné online [cit. 2021-02-25]. (česky) 
  26. Rakousko podalo žalobu kvůli dostavbě maďarské jaderné elektrárny - ČT24. ČT24 [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  27. Rosatom: Vše mimo jaderný ostrov Dukovan můžou dodat české a evropské firmy - SeznamZprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  28. a b Stavební povolení pro dva nové bloky JE Paks II má být vydáno na podzim 2021 | allforpower.cz. allforpower.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  29. České firmy se chtějí podílet na stavbě maďarské elektrárny Paks. Ekonomický deník. 2017-07-17. Dostupné online [cit. 2021-02-25]. (česky) 
  30. Podpis memoranda o porozumění mezi zástupci českého a maďarského jaderného průmyslu.. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]