Havárie elektrárny Jaslovské Bohunice A-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
7 — Velmi těžká havárie
6 — Těžká havárie
5 — Havárie s rizikem vně zařízení
4 — Havárie bez vážnějšího rizika
3 — Vážná nehoda
2 — Nehoda
1 — Anomálie
0 — Odchylka
Poloha Jaslovských Bohunic

Havárie elektrárny Jaslovské Bohunice A-1 byla nejzávažnější nehodou jaderné elektrárny v bývalém Československu. 22. února 1977 došlo v elektrárně A-1 v jaderných elektrárnách Jaslovské Bohunice k vážné jaderné nehodě. Tato nehoda se odehrála při zavážení čerstvého paliva za provozu reaktoru a byla vyhodnocena stupněm 4 na stupnici INES. V průběhu havárie došlo k poškození jaderného paliva, jeho korozi a úniku radiace do prostoru elektrárny.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

K druhé havárii na reaktoru A-1 došlo 22. února 1977, při výměně palivového článku. Při přípravě čerstvého palivového článku si pracovníci dílny palivových článků všimli, že sáček se silikagelem, který se do článků vkládal jako absorbér vlhkosti v době jejich uskladnění, je roztržený a kuličky silikagelu vysypané do palivové kazety. Silikagel povysávali, ale nevšimli si, že část z nich uvázla uvnitř souboru v distančních mřížkách. Po zavezení palivového souboru do reaktoru nemohlo chladicí médium volně proudit a lokální přehřívání způsobilo roztavení palivových proutků a propálení kesonové roury těžkovodní nádoby moderátoru. Tím došlo k průniku moderátoru (těžké vody) do primárního okruhu a v důsledku toho k rychlému nárůstu vlhkosti, které následně vedlo k rychlému poškození pokrytí paliva nacházejícího se v reaktoru. Primární okruh byl silně kontaminován štěpnými produkty, přičemž v důsledku netěsností parogenerátorů byl částečně kontaminován i sekundární okruh. V důsledku této havárie byla jaderná elektrárna A-1 uzavřena a v současné době se provádí její likvidace.

Tato nehoda byla vyhodnocena stupněm 4 na sedmistupňové mezinárodní stupnici INES (např. nehoda v Three Mile Island byla ohodnocena stupněm 5).

Předchozí nehoda[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k náročné koncepci elektrárny A-1 a řešení mnoha obtížných problémů docházelo při jejím spouštění a provozu k četným poruchám.

První vážnou událostí byla havárie, která se odehrála 5. 1. 1976. Při výměně palivového souboru došlo k neplnohodnotnému uzamčení těsnicí zátky palivové kazety, která byla po odstykování zavážecího stroje od reaktoru tlakem chladiva vymrštěna z reaktoru do prostoru reaktorového sálu a do prostoru začal unikat oxid uhličitý. Později se ukázalo, že vlivem chyby montáže těsnicí zátky v dílně palivových článků v elektrárně nebyl možný úplný pohyb kulisového mechanismu těsnicí zátky a nedošlo k úplnému vysunutí zajišťovacích kamenů v technologickém kanále reaktoru. Na požadavek inženýra pověřeného řízením likvidace havárie se pracovník transportně technologické části reaktoru Viliam Pačes, jištěný dozimetristou Milanem Antolíkem, s dýchacím přístrojem a v ochranném oděvu vrátil do reaktorového sálu a zavážecím strojem najel zpět na otevřený palivový kanál a uzavřel jej. Protože vystřelený palivový soubor byl čerstvý, nedošlo k významnějšímu úniku radioaktivních produktů štěpení, ani ozáření osob. Uniklý oxid uhličitý (těžší než vzduch) však „zatopil“ spodní prostory reaktorovny, kde se udusili dva pracovníci elektrárny: Libor Benda (57) a Izidor Ferech (52). Milan Antolík a Viliam Pačes obdrželi v roce 1987 za svoji obětavost od Lubomíra Štrougala státní vyznamenání a 1. ledna 2008 i vysoké slovenské státní vyznamenání - Kríž Milana Rastislava Štefánika III. třídy[1] - od prezidenta Ivana Gašparoviče. K závažným problémům elektrárny patřilo i nevhodné skladování vyhořelého jaderného paliva, kdy ještě v době provozu elektrárny docházelo ke korozi pokrytí skladovaných palivových souborů a koroze trubkovnic parogenerátorů.

Mediální reakce na nehodu[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel v bývalém Československu se o nehodě nedozvěděla, resp. většina obyvatel neměla ani tušení o samotné existenci jaderné elektrárny EBO A1. Skutečný rozsah nehody nebyl zveřejněn a ani v současné době prakticky neexistují veřejně dostupné detailní informace o příčinách, průběhu a důsledcích této havárie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek SME "Černobyl mohl být u nás" – rozhovor s Milanem Antolíkem; Rozhovor však obsahuje řadu nepřesností a popisuje průběh havárie tak, jak jí porozuměl směnový dozimetrista.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]