Seznam jaderných havárií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Toto je seznam některých významných jaderných havárií. Některé tyto havárie způsobily zranění nebo smrt lidí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci uvnitř kontrolovaných zón, ale neměla významný dopad na vnější prostředí. Několik nehod mělo blízko k úniku radioaktivních látek a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Kvůli utajení je však těžké určit s jistotou rozsah a průběh některých událostí, či o nich vůbec vědět.

Pro okamžitou komunikaci takové havárie s veřejností vznikla osmistupňová mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES). Například havárie elektrárny Fukušima I byla klasifikována na nejvyšším stupni INES-7.

1944–1949[editovat | editovat zdroj]

1950–1959[editovat | editovat zdroj]

  • 11. září 1957 se samovolně vznítily hobliny plutonia v úložišti závodu Rocky Flats (USA, poblíž Denveru), kde se vyráběly uranové a plutoniové složky pro použití v jaderných zbraních. Došlo k uvolnění plutonia do atmosféry.
  • 29. září 1957 došlo k jaderné havárii v Čeljabinské oblasti v jaderném komplexu Majak v Sovětském Svazu. Byla pojmenována po Kyštymu, nejbližším známém městě. Klasifikováno INES-6.
  • 10. října 1957 došlo ve vojenském zařízení ve Sellafieldu k požáru jaderného reaktoru, který způsobil unik radiace do okolí. Klasifikováno INES-5.
  • 16. června 1958 v Oak Ridge byla ozářena obsluha míchačky materiálů, kde vznikla díky špatné geometrii nádoby krátká řetězová reakce. Všichni pracovníci byli vyléčeni.
  • 15. října 1958 byla omylem ozářena skupina 8 vědců v místnosti těžkovodního reaktoru jaderného výzkumného ústavu Borise Kidriče ve Vinči u Bělehradu. V rozporu s předpisy vstoupili vědci pod reaktor. Ten po chvíli zapnul vedoucí směny, který o nich nevěděl. Podle vznikajícího ozónu zjistili přítomnost radiace a uprchli po jednom úzkým průchodem. 6 nejvíce ozářených bylo ihned převezeno do specializované nemocnice v Paříži a z nich jeden na následky ozáření (10 Sv) zemřel.
  • prosinec 1958 Los Alamos – pracovník přelil roztok do provizorní nádoby nepředpisového tvaru, což umožnilo vznik štěpné reakce. Nádoba mu praskla v rukou a pracovník na následky ozáření (12 Sv) zemřel.

1960–1969[editovat | editovat zdroj]

  • 1961 Severní ledový oceán – Při první plavbě sovětské ponorky K-19 se vinou praskliny na chladicím systému začal reaktor přehřívat. Při opravě chladicího systému dostalo 7 námořníků ohromnou dávku radiace. Těchto 7 námořníku zemřelo pár dní po návratu domů. Dalších 20 námořníků zemřelo na nemoci způsobené radiací.
  • 1961 Idaho, USA - explodoval experimentální malý vojenský jaderný reaktor SL-1. Nesprávnou operací během údržby bylo dosaženo kritičnosti na okamžitých neutronech, vyvolaná řetězová reakce způsobila explozivní přehřátí chladicí vody s následnou destrukcí reaktoru hydraulickým efektem, smrt 3 členů obsluhy.
  • 1963Ciudad de MéxicoKobaltový zářič, který přinesl domů desetiletý chlapec, způsobil smrt téměř celé rodiny.
  • 1965Konin, Polsko – mladík odcizil iridium 192 z defektoskopu na stavbě. V kapse u kalhot ampulku odvezl vlakem domů. Měl popáleniny a nemoc z ozáření. Následkem ozáření se stal neplodným.

1970–1979[editovat | editovat zdroj]

1980–1989[editovat | editovat zdroj]

1990–1999[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 závod na zpracování uranu, Japonsko, dva pracovníci vyvolali při manipulaci s roztokem štěpného materiálu řetězovou reakci trvající s přestávkami přes 20 hodin, na následky ozáření zemřeli

2000–2009[editovat | editovat zdroj]

  • 2000 Nepatrný únik kontaminované páry v jaderné elektrárně Indian Point Energy Center (IPEC) nedaleko vesnice Buchanan, New York.
  • 2003 únik radioaktivity v jaderné elektrárně Paks, Maďarsko. Rating INES-3.[3]

2010–2011[editovat | editovat zdroj]

  • 2011 Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko – INES-7 dosud největší jaderná havárie po Černobylu. Elektrárna je v tektonicky aktivní oblasti, k havárii došlo v důsledku zaplavení elektrárny vlnou tsunami vyvolanou silným zemětřesením. V důsledku zničení části systémů potřebných pro dochlazování odstavené elektrárny došlo k rozsáhlým únikům radiace z meziskladu vyhořelého paliva a ze samotných reaktorů.

2012-2019[editovat | editovat zdroj]

  • 2019 8. srpna při testu rakety na jaderný pohon zemřelo pět zaměstnanců ruské agentury pro atomovou energii Rosatom a další byli převezeni s akutní nemocí z ozáření na léčení do Moskvy. K nehodě došlo v Bílém moři, nedaleko ruského města Severodvinsk. Přilehlá oblast Bílého moře, Dvinský záliv, byla na měsíc uzavřena pro civilní plavbu. Během havárie byl zaznamenán únik radioaktivity. [4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Šuta: Three Mile Island: 30 let od havárie, která změnila Ameriku Archivováno 24. 11. 2009 na Wayback Machine, respekt.cz, 28. března 2009
  2. Před 30 lety zažily Spojené státy svůj Černobyl, ČTK, 27.3.2009
  3. STATEMENT OF PAKS NUCLEAR POWER PLANT LTD.. www.npp.hu [online]. [cit. 2006-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-10. 
  4. Zpravodajství ČT24.. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-10.