Rychlobruslení na zimních olympijských hrách

Rychlobruslení; na zimních olympijských hrách
Základní údaje
Pořadatel	Mezinárodní bruslařská unie; Mezinárodní olympijský výbor
Soutěže	14 (7 muži, 7 ženy)
Olympijské hry
	1924; 1928; 1932; 1936; 1948; 1952; 1956; 1960; 1964; 1968; 1972; 1976; 1980; 1984; 1988; 1992; 1994; 1998; 2002; 2006; 2010; 2014; 2018; 2022;

Rychlobruslení na zimních olympijských hrách patří mezi tradiční sporty, soutěže se pořádají již od prvních ZOH v roce 1924. Zpočátku závodili pouze muži, ženy se olympijských soutěží účastní od roku 1960.

Historie

Řídící rychlobruslařský orgán, Mezinárodní bruslařská unie (ISU), byl zahrnut v seznamu sportovních federací uznaných Mezinárodním olympijským výborem (MOV) již při založení MOV v roce 1894. První vážné debaty o zařazení rychlobruslení do programu olympijských her proběhly až před hrami v Londýně 1908, na kterých se poprvé objevilo krasobruslení, rovněž řízené ISU. Předběžný program pro Letní olympijské hry 1916 v Berlíně zahrnoval i rychlobruslařský víceboj sestávající ze tří závodů,^[1] tyto hry ale byly kvůli první světové válce zrušeny.

Během Týdne zimních sportů v Chamonix, zpětně označeného jako Zimní olympijské hry 1924, se soutěžilo v pěti rychlobruslařských závodech. Neobvyklá byla v této době skutečnost, že soutěž nesestávala pouze z víceboje, nýbrž medaile byly udělovány i na jednotlivých tratích 500 m, 1500 m, 5000 m a 10 000 m. Vícebojařská soutěž byla zrušena před ZOH 1928, ačkoliv až do roku 1996, odkdy se konají světové rychlobruslařské šampionáty na jednotlivých tratích, byla mistrovství světa pořádána pouze ve víceboji (od 70. let 20. století i ve sprinterském).

Na zimní olympiádě 1932 byly rychlobruslařské soutěže uspořádány podle pravidel americké federace, což znamenalo, že bruslaři závodili v několikačlenných skupinkách (podobně, jako je tomu v short tracku), nikoliv v běžném formátu dvojic. Na těchto hrách v Lake Placid byly rovněž uspořádány první ukázkové závody v rychlobruslení žen. Ženské závody se měly rovněž objevit na ZOH 1940,^[1] které ale byly zrušeny kvůli druhé světové válce. Po válce se vše vrátilo k původní podobě výhradně mužských závodů, takže ženy se poprvé na zimní olympiádě soutěžně objevily až v roce 1960 ve Squaw Valley, kdy začaly startovat na tratích 500 m, 1000 m, 1500 m a 3000 m.

Po založení mistrovství světa ve sprintu na začátku 70. let 20. století byl na program ZOH 1976 v Innsbrucku zařazen mužský závod na 1000 m. Nejdelší ženská distance, 5000 m, byla oficiálně uznána ISU v roce 1981 a svůj olympijský debut si prodělala na ZOH 1988 v Calgary. O 10 let později, na zimní olympiádě 1998 v Naganu, se poprvé závodilo na trati 500 m ve dvou jízdách. Na ZOH 2006 v Turíně byl na program olympijského rychlobruslení přidán stíhací závod družstev. Na ZOH 2018 v Pchjongčchangu se poprvé jel závod s hromadným startem, zároveň ale byl nejkratší závod na 500 m redukován na jedinou jízdu.

Přehled soutěží

Následující tabulka ukazuje, které závody byly pořádány na kterých hrách. Závody žen v roce 1932 byly ukázkové.
● – oficiální soutěž, (u) – ukázková soutěž.

Soutěž		24	28	32	36	48	52	56	60	64	68	72	76	80	84	88	92	94	98	02	06	10	14	18	22	Celkem
muži	500 m	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	24
	1000 m												●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	13
	1500 m	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	24
	5000 m	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	24
	10 000 m^{[pozn. 1]}	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	24
	víceboj	●																								1
	závod s hromadným startem																							●	●	2
	stíhací závod družstev																				●	●	●	●	●	5
ženy	500 m			(u)					●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	17
	1000 m			(u)					●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	17
	1500 m			(u)					●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	17
	3000 m								●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	17
	5000 m															●	●	●	●	●	●	●	●	●	●	10
	závod s hromadným startem																							●	●	2
	stíhací závod družstev																				●	●	●	●	●	5

Počet oficiálních soutěží		5	4	4	4	4	4	4	8	8	8	8	9	9	9	10	10	10	10	10	12	12	12	14	14	202

Poznámky:

↑ 1928: Závod na 10 000 m byl během svého průběhu zrušen kvůli oblevě.

Medailové pořadí zemí

Aktualizováno po ZOH 2022.

Pořadí	Země	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Nizozemsko (NED)	48	44	41	133
2.	Spojené státy americké (USA)	30	22	19	71
3.	Norsko (NOR)	28	29	30	87
4.	Sovětský svaz (URS)	24	17	19	60
5.	Německo (GER)	13	15	10	38
6.	Kanada (CAN)	10	16	16	42
7.	Švédsko (SWE)	9	4	5	18
8.	Německá demokratická republika (GDR)	8	12	9	29
9.	Finsko (FIN)	7	8	9	24
10.	Japonsko (JPN)	5	10	11	26
11.	Jižní Korea (KOR)	5	10	5	20
12.	Rusko (RUS)	3	5	5	13
13.	Česko (CZE)	3	2	3	8
14.	Západní Německo (FRG)	3	0	0	3
15.	Čína (CHN)	2	3	4	9
16.	Itálie (ITA)	2	1	4	7
17.	Polsko (POL)	1	2	3	6
17.	Rakousko (AUT)	1	2	3	6
19.	Belgie (BEL)	1	1	1	3
20.	Tým sjednoceného Německa (EUA)	1	1	0	2
21.	Sportovci ROV (ROC)	0	1	1	2
22.	Bělorusko (BLR)	0	1	0	1
22.	Severní Korea (PRK)	0	1	0	1
24.	Kazachstán (KAZ)	0	0	1	1
24.	Olympijští sportovci z Ruska (OAR)	0	0	1	1
Celkem (25 zemí)		204	207	200	611

Poznámky:

2 zlaté medaile, žádná stříbrná a 3 bronzové byly uděleny na ZOH 1928 v závodě na 500 metrů muži.
Žádná medaile nebyla udělena na ZOH 1928 v závodě na 10 000 metrů muži, jelikož byl závod zrušen kvůli oblevě.
3 stříbrné medaile a žádné bronzové byly uděleny na ZOH 1948 v závodě na 500 metrů muži, na ZOH 1964 v závodě na 500 metrů muži a na ZOH 1968 v závodě na 500 metrů ženy.
2 zlaté medaile a žádné stříbrné byly udělena na ZOH 1956 v závodě na 1500 metrů muži a na ZOH 1960 v závodě na 1500 metrů muži.
2 stříbrné medaile a žádné bronzové byly uděleny na ZOH 1964 v závodě 3000 metrů ženy, na ZOH 1968 v závodech na 500 metrů muži a na 1500 metrů muži.
2 bronzové medaile byly uděleny na ZOH 1924 v závodech na 500 metrů muži, na ZOH 1952 v závodech na 500 metrů muži a na ZOH 1980 v závodech na 1000 metrů muži.

Nejúspěšnější rychlobruslaři ZOH

Uvedeni jsou pouze rychlobruslaři, kteří získali nejméně 4 zlaté medaile.

Muži
Pořadí	Jméno	Účast na ZOH	Medaile na ZOH	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Clas Thunberg	1924–1928	1924–1928	5	1	1	7
2.	Eric Heiden	1976–1980	1980	5	0	0	5
3.	Sven Kramer	2006–2022	2006–2018	4	2	3	9
4.	Ivar Ballangrud	1928–1936	1928–1936	4	2	1	7
5.	Jevgenij Grišin	1956–1968	1956–1964	4	1	0	5
5.	Johann Olav Koss	1992–1994	1992–1994	4	1	0	5

Ženy
Pořadí	Jméno	Účast na ZOH	Medaile na ZOH	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Ireen Wüstová	2006–2022	2006–2022	6	5	2	13
2.	Lidija Skoblikovová	1960–1968	1960–1964	6	0	0	6
3.	Claudia Pechsteinová	1992–2006 2014–2022	1992–2006	5	2	2	9
4.	Bonnie Blairová	1984–1994	1988–1994	5	0	1	6

Českoslovenští a čeští rychlobruslaři na ZOH

Poprvé se českoslovenští rychlobruslaři zúčastnili ZOH 1936, Oldřich Hanč a Jaromír Turnovský tehdy skončili ve všech svých závodech ve čtvrté desítce. Na olympiádě v roce 1948 startoval Vladimír Kolář, jenž spolu s Jaroslavem Doubkem a Bohumilem Jaurisem závodil i na Hrách v roce 1956. Nejlepším výsledkem této éry bylo Kolářovo 13. místo v roce 1956 na trati 5000 m. ZOH 1964 se bez větších úspěchů zúčastnili Jarmila Šťastná a Oldřich Teplý. Po více než dvacetileté přestávce se další československý rychlobruslař představil na Zimních olympijských hrách 1988. Byl jím Jiří Kyncl, jenž dosáhl nejlépe šestnácté příčky na trati 10 000 m. Společně s Jiřím Musilem závodil i na následující olympiádě v roce 1992.

Na ZOH 2002 startoval v jednom závodě David Kramár. Největších úspěchů dosáhlo české rychlobruslení v následujících letech díky Martině Sáblíkové, která se na Zimních olympijských hrách 2006 umístila na čtvrtém a sedmém místě a o čtyři roky později vybojovala dvě zlaté medaile, jež doplnila jedním bronzem. Jako olympijská debutantka se na ZOH 2010 představila také Karolína Erbanová (nejlépe 12. místo). Obě závodnice startovaly i na ZOH 2014, na kterých Sáblíková získala jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, Erbanová byla dvakrát desátá. Na ZOH 2018 získala Sáblíková jednu stříbrnou medaili, Erbanová jeden bronz a ve své olympijské premiéře startovala také Nikola Zdráhalová (nejlépe 8. místo). Sáblíková a Zdráhalová závodily také na ZOH 2022, na kterých Sáblíková vybojovala jeden bronz a Zdráhalová dosáhla nejlépe 18. příčky.

Medailová umístění

ZOH	Jméno	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
2010 Vancouver	Martina Sáblíková	3000 m 5000 m		1500 m	3
2014 Soči	Martina Sáblíková	5000 m	3000 m		2
2018 Pchjongčchang	Martina Sáblíková		5000 m		2
2018 Pchjongčchang	Karolína Erbanová			500 m	2
2022 Peking	Martina Sáblíková			5000 m	1
Celkem		3	2	3	8

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Speed skating at the Winter Olympics na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b KLUGE, Volker. Olympische Winterspiele: Die Chronik - Chamonix 1924 - Lillehammer 1994. Berlin: Sportverlag, 1994. ISBN 3-328-00631-1. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychlobruslení na zimních olympijských hrách na Wikimedia Commons

[2] 1928: Závod na 10 000 m byl během svého průběhu zrušen kvůli oblevě.

[Kluge-1] KLUGE, Volker. Olympische Winterspiele: Die Chronik - Chamonix 1924 - Lillehammer 1994. Berlin: Sportverlag, 1994. ISBN 3-328-00631-1. (německy)

[1]

[pozn. 1]

Olympijské hry

Letní olympijské hry	1896 Athény • 1900 Paříž • 1904 St. Louis • 1908 Londýn • 1912 Stockholm • (1916)¹ • 1920 Antverpy • 1924 Paříž • 1928 Amsterdam • 1932 Los Angeles • 1936 Berlín • (1940)¹ • (1944)¹ • 1948 Londýn • 1952 Helsinky • 1956 Melbourne • 1960 Řím • 1964 Tokio • 1968 Ciudad de México • 1972 Mnichov • 1976 Montréal • 1980 Moskva • 1984 Los Angeles • 1988 Soul • 1992 Barcelona • 1996 Atlanta • 2000 Sydney • 2004 Athény • 2008 Peking • 2012 Londýn • 2016 Rio de Janeiro • 2020 Tokio² • 2024 Paříž • 2028 Los Angeles (plán) • 2032 Brisbane (plán) • 2036 (místo zatím neurčeno)

Sporty na LOH	Atletika • Badminton • Basketbal • Box • Breakdance • Cyklistika • Fotbal • Golf • Gymnastika (sportovní, moderní, trampolína) • Házená • Jachting • Jezdectví • Judo • Kanoistika • Lukostřelba • Moderní pětiboj • Plavání • Plážový volejbal • Pozemní hokej • Ragby • Skateboarding • Skoky do vody • Sportovní lezení • Sportovní střelba • Stolní tenis • Surfing • Synchronizované plavání • Šerm • Taekwondo • Tenis • Triatlon • Veslování • Vodní pólo • Volejbal • Vzpírání • Zápas

Zimní olympijské hry	1924 Chamonix • 1928 Svatý Mořic • 1932 Lake Placid • 1936 Garmisch-Partenkirchen • (1940)¹ • (1944)¹ • 1948 Svatý Mořic • 1952 Oslo • 1956 Cortina d'Ampezzo • 1960 Squaw Valley • 1964 Innsbruck • 1968 Grenoble • 1972 Sapporo • 1976 Innsbruck • 1980 Lake Placid • 1984 Sarajevo • 1988 Calgary • 1992 Albertville • 1994 Lillehammer • 1998 Nagano • 2002 Salt Lake City • 2006 Turín • 2010 Vancouver • 2014 Soči • 2018 Pchjongčchang • 2022 Peking • 2026 Milán – Cortina d'Ampezzo (plán) • 2030 Auvergne-Rhône-Alpes a Provence-Alpes-Côte d'Azur (plán) • 2034 Salt Lake City (plán) • 2038 (místo zatím neurčeno)

Sporty na ZOH	Akrobatické lyžování • Alpské lyžování • Běh na lyžích • Biatlon • Boby • Curling • Krasobruslení • Lední hokej • Rychlobruslení • Saně • Severská kombinace • Short track • Skeleton • Skoky na lyžích • Snowboarding

Bývalé sporty na LOH	Baseball • Jeu de paume • Karate • Kriket • Kroket • Lakros • Pelota • Pólo • Přetahování lanem • Rackets • Roque • Softball • Umělecké soutěže • Vodní motorismus

Ukázkové sporty	Lyžování handicapovaných • a další

Další témata	Mezinárodní olympijský výbor (MOV) • Národní olympijský výbor (český) • Olympijská vlajka • Olympijská hymna • Olympijská charta • Olympijský oheň • Olympijská ocenění • Olympijský slib • Olympijský stadion • Pierre de Coubertin • Athénské olympijské mezihry (1906) • Paralympijské hry • Uchazeči o pořádání olympijských her • Olympijské hry mládeže

Seznamy	Seznam olympijských sportů • Seznam olympijských zkratek • Medailové pořadí na olympijských hrách • Seznam odebraných olympijských medailí • Olympijské skandály a kontroverze • Seznam zemí na letních a zimních olympijských hrách • Seznam sportovců podle získaných medailí na letních olympijských hrách • Seznam sportovců podle získaných medailí na zimních olympijských hrách • Seznam sportů uznaných MOV

¹ zrušeny kvůli válce; ² kvůli pandemii se konaly v roce 2021