Rvenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rvenice
Náves
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPostoloprty
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′21″ s. š., 13°40′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel137 (2021)[1]
Katastrální územíRvenice (4,41 km²)
PSČ440 01
Počet domů55 (2011)[2]
Rvenice
Rvenice
Další údaje
Kód části obce147192
Kód k. ú.747190
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rvenice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Postoloprt. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.[4]

Rvenice je také název katastrálního území o rozloze 4,41 km2.[5]

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

Spolu s nedalekým Březnem jsou Rvenice nejbohatší archeologickou lokalitou na Postoloprtsku.

Celkový pohled od jihovýchodu

Z doby kamenné, konkrétně z neolitu, se na katastru vesnice nalezly střepy nádob kultury s lineární keramikou (5500–5000 př. n. l.) a kultury s vypíchanou keramikou (5000–4400 př. n. l.). Pozdní dobu kamennou, eneolit, zde zastupují kultura se šňůrovou keramikou (2900–2350 př. n. l.) a kultura se zvoncovitými poháry (2400–1800 př. n. l.). Právě kultura šňůrové keramiky vytvořila zřejmě genetický základ pro formování Indoevropanů. Na katastrálním území Rvenic byly také nalezeny stopy dvou sídlišť únětické kultury (2300–1700 př. n. l.), patřící již do doby bronzové: jedno se nacházelo v lokalitě Ovčín, druhé v prostoru pískovny. Nejcennější rvenický nález ale patří až době železné, konkrétně bylanské kultuře (8. – poč. 6. stol. př. n. l.). V roce 1963 byl v pískovně severozápadně od vsi vykopán tzv. knížecí hrob. V hrobové komoře o rozměrech 540 x 400 cm byly nalezeny pozůstatky dvou mrtvých s bohatou výbavou (kopí, řemeny z postrojů, železné tyčinky aj.), kteří byli pohřbeni na dvou čtyřkolových vozech, z nichž se dochovaly jen železné součástky. Oba zemřelí patřili k vojenské aristokracii tehdejší společnosti.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1452. Tehdy se v lounské účetní knize uvádí jistý "Marza z Rwenicze", který vlastnil pozemek ve Výškově.[7] Původně patřily Rvenice benediktinskému klášteru Porta Apostolorum. Při pohusitské pozemkové revizi v roce 1454 byla vesnice – dočasně v majetku Loun – vrácena královské koruně, stejně jako ostatní klášteru zcizené vesnice. Při této revizi se ve Rvenicích uvádí devět statků a hospodářský dvůr, kde se chovaly ovce.[8] S ohledem na výrazně pozdní vstup Rvenic do písemné historie je pravděpodobné, že Rvenice byly někdy ve 2. polovině 14. století vysazeny postoloprtskými benediktiny spolu s vrchnostenským hospodářským dvorem, který byl zřejmě hlavním účelem založení. Starší část vesnice je ta levobřežní se dvorem. Protější část je podstatné mladší. Na mapě prvního vojenského mapování z 60. let 18. století na jejím místě ještě žádná budova nestojí,[9] zatímco na mapě stabilního katastru z roku 1843 už ano.[10] Podle Antonína Profouse je v názvu Rvenic ukryto staroslovenské slovo rЪvenica, což značilo příkop.[11]

Most přes Chomutovku

V roce 1460 zastavil Jiří z Poděbrad vesnici spolu s Vrbkou a Lenešicemi Janovi Děčínskému z Vartenberka. Později, v roce 1480, se Rvenice staly majetkem pánů z Veitmile, kteří je připojili k postoloprtskému panství, kde vesnice zůstala až do zrušení vrchnostenské správy v polovině 19. století. V kupní smlouvě mezi Veronikou z Veitmile a Štěpánem Jiřím ze Šternberka z roku 1600 se opět uvádí vrchnostenský hospodářský dvůr, mlýn a také vinice, které se rozkládaly přibližně na sedmi hektarech. Z třicetileté války vyšla vesnice dobře: podle berní ruly z roku 1654 nebyl ze sedmi statků ani jeden opuštěný. Jména sedláků naznačují, že ve vsi, podobně jako na celém Postoloprtsku, pozvolna začínala germanizace.[12] Přibližně o sto let mladší tereziánský katastr uvádí v dominikálu hospodářský dvůr, ovčín, mlýn o třech kolech a čtyři rybníky: Horní, Dolní, Ovčí a U rvenického dvora, který byl pstruhový. Poddaní pěstovali ve vlastní režii chmel.[13] Krátce před sepsáním katastru, v roce 1746, vesnici postihl velký požár, při němž vyhořelo pět usedlostí.[14]

Podrobnější údaje o Rvenicích přináší Topografie Eduarda Ponfikla z roku 1828. Uvádí se v ní, že rvenický hospodářský dvůr byl největší na celém postoloprtském panství. Patřilo k němu 283 hektarů pozemků, které lemovaly aleje stromů – jedna vedla až do Vrbky. V ovocných sadech bylo vysázeno 4700 stromů. Poblíž vesnice se těžilo uhlí; první pokusy proběhly už ve 20. letech 18. století.[15] Ve vsi byl mlýn, cihelna a ovčín. Ze zdejšího pramene vedl vodovod o dvou trubkách, který zásoboval vodou Postoloprty. Ve vsi stálo 24 budov, ve kterých žilo 168 obyvatel.[16] Pravděpodobně právě v prvních desetiletích 19. století vzniklo osídlení na pravém břehu Chomutovky.

Sýpka ve statku

V roce 1850 vznikl ve Rvenicích obecní úřad. Prvním starostou se stal Josef Schüller, který bydlel v čp. 3. Obec řídil dlouhých padesát let! V letech 1822–1850 byl rychtářem, pak až do roku 1871 starostou. V roce 1850 mu císař udělil zlatý záslužný kříž.[17] Až do postavení kasáren v Postoloprtech v roce 1838 se na katastru Rvenic rozkládalo cvičiště tamních dragounů. Poté sloužilo příležitostně lounské posádce.[18] Po roce 1918 se na něm konaly motocyklové závody, dostihy a Masarykova letecká liga zde uspořádala dva letecké dny. V roce 1934 ale bylo cvičiště rozoráno. Nejstarším spolkem ve Rvenicích byli dobrovolní hasiči, jejich založení se datuje do roku 1907.

V rámci pozemkové reformy v polovině 20. let si část půdy patřící ke dvoru zakoupili osídlenci z Čech. V té souvislosti byla v roce 1927 v čp. 24 zřízena česká jednotřídka. Roku 1929 vznikla ve vsi pobočka Národní jednoty severočeské, v níž se Češi sdružovali do kulturních spolků. Ve 30. letech už byl počet Čechů a Němců v obci přibližně vyrovnaný.[19]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[4] [20]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 280 293 279 305 278 285 296 218 218 224 141 108 103 94
Domy 34 37 38 41 45 44 59 66 . 56 46 49 54 55
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Seménkovice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční most přes Chomutovku. Jeho konstrukci tvoří dva oblouky z lomového kamene, sklenuté na střední pilíř. Památková evidence je klade do poloviny 18. století. V letech 1989 a 1990 byl zpevněn.[21]
  • Komplex hospodářského dvora čp. 1 ze 2. poloviny 18. století. Tvoří ho obytná budova, stodola, chlévy a sušárna. Brány s barokní výzdobou zanikly v roce 1966.[22]
  • Kaplička s dřevěnou zvoničkou z 19. století. Soupis kaplí a křížů postoloprtské farnosti z roku 1835 ji už eviduje.
  • Vodárna z přelomu 19. a 20. století se zachovanými secesními dveřmi.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička
    Kaplička
  • Vodárna
    Vodárna
  • Bývalý vrchnostenský statek
    Bývalý vrchnostenský statek

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. 
  6. ↑ HOLODŇÁK, Petr. Labyrintem žateckého pravěku. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka, 2006. 487 s. ISBN 80-86971-18-X. S. 277–282. 
  7. ↑ VANIŠ, Jaroslav (ed.). Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 169. 
  8. ↑ KALOUSEK, Josef (ed). Archiv český, díl XIV. Praha: Královská česká společnost nauk, 1895. 612 s. Dostupné online. S. 378. 
  9. ↑ I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.54 [online]. Ústí nad Labem: Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Indikační skica stabilního katastru pro Rvenice [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, díl 3. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 632 s. Dostupné online. S. 616. 
  12. ↑ ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Louny: Nakladatelství Digon, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 147.  (Dále jen Roedl, Mach 2021).
  13. ↑ BURDOVÁ, Pavla a kol. (ed). Tereziánský katastr český. Dominikál. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČSR, 1970. S. 470. 
  14. ↑ Roedl, Mach 2021, s. 148.
  15. ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: vlastním nákladem, 1893. 160 s. S. 34. 
  16. ↑ PONFIKL, Joseph Eduard. Vollständiger Umriß einer Topographie des Saazer Kreises in Königreich Böhmen. Praha: Carl Wilhelm Enders, 1828. 768 s. Dostupné online. S. 428. 
  17. ↑ TUTTE, Karl (ed). Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde.. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 798.  (Dále jen Tutte 1904).
  18. ↑ Tutte 1904, s. 799.
  19. ↑ POLÁNEK, Karel; FENCL, Josef. Náš vývoj v severních Čechách pod ochranou Národní jednoty severočeské. Praha: Národní jednota severočeská, 1936. S. 120. 
  20. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  21. ↑ Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Postoloprty
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rvenice&oldid=22678701“