Romano Guardini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Romano Guardini
Romano Guardini
Romano Guardini
Narození 17. února 1885
Verona
Úmrtí 1. října 1968 (ve věku 83 let)
Mnichov
Povolání katolický kněz, spisovatel a teolog
Zaměstnavatel Eberhard Karls Universität Tübingen
Mnichovská univerzita
Ocenění Mírová cena německého knižního obchodu (24. září 1952)
Bavorský řád za zásluhy (1958)
Pour le Mérite (1958)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1958880 (1965)
Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo s hvězdou
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romano Guardini (17. února 1885 Verona1. října 1968 Mnichov) byl významný německý filosof a katolický teolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po dvou semestrech studia chemie v Tübingenu a třech semestrech ekonomie v Mnichově a Berlíně se Romano Guardini rozhodl stát se katolickým knězem. Spolu se svým přítelem Karlem Neundörferem začal již v této době vytvářet vlastní nauku o rozporu. Svá teologická studia absolvoval ve Freiburgu im Breisgau a Tübingen. Roku 1910 byl vysvěcen v Mohuči na kněze a nakrátko působil v pastoraci. Poté se vrátil do Freiburgu, kde promoval u Engelberta Krebse; doktorský titul získal roku 1915 prací o Bonaventurovi, o sedm let později v Bonnu habilitoval opět prací o Bonaventurovi; během této doby pastoračně působil mezi studenty.

Roku 1923 získal katedru filozofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně, kde zůstal až do roku 1939, kdy musel kvůli nacistické vládě odejít. Po roce 1945 přednášel opět v Berlíně, od roku 1948 v Mnichově. Toto své učitelské působení zakončil roku 1962. Zbytek svého života byl dosti nemocný a neúčastnil se tak ani práce v liturgické komisi Druhého vatikánského koncilu.

Význam Guardiniho díla[editovat | editovat zdroj]

Guardiniho osoba je spjata s hnutím mládeže po 1. světové válce. Práce v prostředí mladých studentů dala vzejít Guardiniho originálnímu znovuobjevení smyslu pro znamení a symboly, které měly dalekosáhlý vliv na vývoj katolické liturgiky a liturgie ve 20. století. Obnova katolické liturgie a její centralita kolem slavení eucharistie je z velké části právě spojena s Guardiniho osobou.

Romano Guardini na poštovní známce.

V meziválečném období Guardini studuje klíčové osobnosti filozofie náboženství a evropské kultury; Guardini je autorem interpretací, v nichž se snaží vyložit významná díla evropských myslitelů (např. Fjodor Michailovič Dostojevskij, Dante Alighieri, Platón, Augustinus, Kierkegaard, Rainer Maria Rilke).

Především se však Guardini řadí k nejvýznamnějším představitelům katolictví 20. století, především v oblastech liturgie, filozofie náboženství, pedagogiky a ekumenismu.

Od roku 1970 se uděluje cena (,,za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby"), která nese jméno Romana Guardiniho . Mezi významné držitele patří např.fyzik a nositel Nobelovy ceny Werner Heisenberg, německý prezident Weiszäcker, teologové Karl Rahner a Hans Urs von Balthasar, skladatelé Karl Orff a Kryštof Penderecki, polský ministr zahraničí Bartoszewski, vídeňský kardinál Franz König. V roce 2010 obdržel cenu prof.Tomáš Halík,jako vůbec první Čech v historii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Vom Geist der Liturgie (1918)
  • Die Lehre des heiligen Bonaventura über die Erlösung (1921)
  • Vom Sinn der Kirche (1922)
  • Der Gegensatz, Versuche zu einer Philosophie des Lebendig-Konkreten (1925)
  • Der Ausgangspunkt der Denkbewegung Søren Kierkegaards (1927) ISBN 3-7867-1073-2
  • Das Gute, das Gewissen und die Sammlung (1929)
  • Der Mensch und der Glaube, Versuch über die religiöse Existenz in Dostojewskis großen Romanen (1933)
  • Die Bekehrung des hl. Augustinus (1935)
  • Christliches Bewusstsein, Versuche über Pascal (1935)
  • Die Engel in Dantes Göttlicher Komödie (1937)
  • Der Herr, Betrachtungen über die Person und das Leben Jesu Christi (1937)
  • Hölderlin, Weltbild und Frömmigkeit (1939)
  • Zu Rainer Maria Rilkes Deutung des Daseins (1941)
  • Der Tod des Sokrates (1943)
  • Freiheit, Gnade, Schicksal (1948)
  • Das Ende der Neuzeit (1950)
  • Die Macht (1951)
  • Religion und Offenbarung (1958)
  • Unterscheidung des Christlichen, Ges. Studien 1923–63
  • Tugenden, Meditationen und Gestalten des sittlichen Lebens (1963)
  • Stationen und Rückblicke (1965)
  • Sorge um den Menschen, 2 Bände (1962–66)
  • Liturgie und liturgische Bildung (1966)

Česká vydání děl[editovat | editovat zdroj]

  • O posvátných znameních (Stará Říše 1925, Řím 1969, Praha 1992)
  • Těžkomyslnost a její smysl (Stará Říše 1932, Votobia 1995)
  • Křížová cesta našeho Pána a Spasitele (Stará Říše 1938)
  • O živém Bohu (Stará Říše 1939, Vyšehrad 2002)
  • O modlitbě (Praha 1970, 2006)
  • Modlitba Páně (Řím 1967)
  • O posledních věcech (Řím 1972)
  • Matka Páně (Řím 1974)
  • Růženec (Řím 1982)
  • Konec novověku (Praha 1992)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]