Hans Urs von Balthasar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hans Urs von Balthasar
Narození 12. srpna 1905
Lucern
Úmrtí 26. června 1988 (ve věku 82 let)
Basilej
Místo pohřbení Švýcarsko
Povolání teolog, spisovatel a katolický kněz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Urs von Balthasar (12. srpna 1905 Lucern26. června 1988 Basilej) byl švýcarský katolický teolog, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších teologů 20. století. Patří mezi nejdůležitější předchůdce vatikánského koncilu, z nichž však „jako jediný mezi velkými středoevropskými teology“ nebyl přizván jako koncilní expert.[1] Podle Tomáše Halíka byl jednou z nejvzdělanějších osobností 20. století.

Balthasarova teologie je ovlivněna mnoha přátelskými vztahy s významnými teology a filosofy (zvláště jezuity), mezi nimiž nechybí Erich Przywara, Jean Daniélou, Henri de Lubac a Joseph Ratzinger (Benedikt XVI.), který byl zároveň i jeho žákem. Přednáškovou a literární činností pomohl, spolu s dalšími, teologii a křesťanské víře obecně znovuobjevit dědictví patristiky v tzv. Nové teologii. Ke sklonku svého života byl papežem Janem Pavlem II. jmenován kardinálem, zemřel však pouhé dva dny před převzetím kardinálského klobouku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Balthasar studoval od roku 1923 germanistiku a filozofii postupně v Curychu, Berlíně a Vídni. Roku 1928 promoval prací na téma Geschichte des eschatologischen Problems in der modernen deutschen Literatur (Dějiny eschatologického problému v moderní německé literatuře). 31. října 1929 vstoupil do noviciátu jezuitů ve Feldkirchu. Po jeho ukončení žil v letech 19311932 v Pullachu. Od roku 1932 do roku 1936 studoval teologii v Lyonu-Fourvière. Vysvěcen na kněze byl v Mnichově roku 1936. Od roku 1937 do roku 1939 byl redaktorem řádového časopisu Stimmen der Zeit. Od roku 1940 se v Basileji věnoval pastoraci studentů.

Společně s Adrienne von Speyr založil 8. prosince 1944 sekulární institut Johannesgemeinschaft. Poté působil v Curychu a Basileji jako spisovatel a nakladatel vydavatelství Johannes v Einsiedeln. Roku 1950 odešel z Tovaryšstva Ježíšova, protože neměl volnou ruku k vedení založeného institutu a nakladatelství. Nadále se věnoval vědecké a publikační činnosti, s Henri de Lubacem a Josephem Ratzingerem (Benediktem XVI.) také zakládal celosvětově známý teologický časopis Communio.

Teologické dílo[editovat | editovat zdroj]

Zřejmě nejvýznamnějším Balthasarovým teologickým dílem je jeho trilogie:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GUERRIERO, E. Hans Urs von Balthasar. Cinisello Balsamo: Paoline, 1991, s. 6.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]