Přeskočit na obsah

Richard Khevenhüller-Metsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Richard kníže Khevenhüller-Metsch
(Josef Kriehuber, litografie, 1843)
5. kníže z Khevenhüller-Metsch
Ve funkci:
3. července 1837 – 29. listopadu 1877
PředchůdceFrantišek z Khevenhüller-Metsch
NástupceJan Karel z Khevenhüller-Metsch
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1877
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1868 – 1869
PanovníkFrantišek Josef I.
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1877
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození23. května 1813
Kapelln
Úmrtí29. listopadu 1877 (ve věku 64 let)
Ladendorf
ChoťAntonie Lichnowská z Voštic
RodičeFrantišek Maria z Khevenhüller-Metsche a Kristina Zichyová
DětiJan Karel z Khevenhüller-Metsche
Leontina z Khevenhüller-Metsch
Rudolf Khevenhüller-Metsch
Zikmund Maria z Khevenhüller-Metsche
Marie z Khevenhüller-Metsche
PříbuzníOthmar Khevenhüller-Metsch (sourozenec)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Maria Jan Basilius kníže Khevenhüller-Metsch (německy Richard Maria Johann Basilius Fürst zu Khevenhüller-Metsch und Aichelberg, Graf zu Hoch-Osterwitz; 23. května 1813 Thalheim, Dolní Rakousy – 29. listopadu 1877 Ladendorf, Dolní Rakousy) byl česko-rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. V roce 1837 zdědil titul knížete a majetek v Čechách a Dolním Rakousku, získal dědičné členství v rakouské Panské sněmovně a byl též poslancem Českého zemského sněmu. Zastával též řadu čestných hodností a byl rytířem Řádu zlatého rouna. V Čechách sídlil na zámku Komorní Hrádek.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Komorní Hrádek

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se jako syn knížete Františka Khevenhüller-Metsche (1762–1837) a jeho třetí manželky Kristiny, rozené hraběnky Zichyové (1792–1830). Studoval filozofii na univerzitě ve Vídni, po otcově smrti zdědil titul knížete a převzal správu rodového majetku. V Rakousku mu patřil hrad Hardegg nebo zámek Ladendorf, v Čechách vlastnil velkostatek Komorní Hrádek. Rakouský majetek zahrnoval téměř 6 000 hektarů půdy, hlavním sídlem byl zámek v Riegersburgu.[1] Rodina pobývala často také na zámku Komorní Hrádek,[2] kde k velkostatku patřilo 4 500 hektarů půdy.[3] Na zámku Komorní Hrádek proběhly v polovině 19. století stavební úpravy, k nimž se však nedochovaly žádné záznamy.[4] Proběhly také změny v zámeckém parku, kde byl vybudován skleník.[5] Ve Vídni byl rodovým sídlem Palais Khevenhüller-Metsch v ulici Türkenstrasse postavený v roce 1853.[6]

Palác Khevenhüller-Metsch ve Vídni

Byl c. k. komořím a čestným rytířem Maltézského řádu, jako držitel fideikomisu se v roce 1861 stal dědičným členem rakouské Panské sněmovny.[7] V letech 1868–1869 a 1872–1877 byl též poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Do sněmu se dostal v doplňovacích volbách v roce 1868, ale o rok později se mandátu vzdal.[8] Znovu byl do českého sněmu zvolen v roce 1872, ale krátce před smrtí se mandátu opět vzdal ze zdravotních důvodů.[9] Mimoto byl uživatelem dědičných hodností nejvyššího hofmistra v rakouských zemích a nejvyššího štolby v Korutansku, dále užíval dědičný titul španělského granda I. třídy. V letech 1851–1861 byl také prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti ve Vídni. V roce 1873 získal Řád zlatého rouna.[10]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni se 8. prosince 1836 oženil s hraběnkou Antonií Marií Lichnovskou z Voštic (18. dubna 1818 Vídeň – 10. ledna 1870 Vídeň), dcerou knížete Eduarda Lichnovského (1789–1845) a hraběnky Eleonory Zichy (1795–1873).[11] Později se stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.[12]

  • 1. Ludvík Emanuel (1837–1838)
  • 2. Marie Antonie (1838–1892), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1862 Rudolf hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (1822–1903), c. k. komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá a Futog
  • 3. Jan Karel (1839–1905), c. k. tajný rada, komoří, plukovník mexické armády, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, starosta v Riegersburgu, ∞ 1871 Eduardina hraběnka Clam-Gallasová (1851–1925)
  • 4. Zikmund Maria (1841–1879), c. k. komoří, nadporučík, ∞ 1872 Marie Anna hraběnka Herbersteinová (1851–1925)
  • 5. Leontina Antonie Marie (1843–1914), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, I. ∞ 1860 Maxmilián Egon I. kníže z Fürstenbergu (1822–1873), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Křivoklát, Lány, Krušovice, Nižbor, II. ∞ 1875 jeho bratr Emil Egon princ z Fürstenbergu (1825–1899), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Králův Dvůr
  • 6. Rudolf Ladislaus (1844–1910), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, rakousko-uherský vyslanec v Belgii, velvyslanec ve Francii, rytíř Řádu zlatého rouna

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Přehled majetku Khevenhüllerů v Dolním Rakousku in: TITTEL, Ignaz: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark, Praha, 1908; s. 112–113 dostupné online
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 202–203
  3. ↑ Přehled majetku Khevenhüllerů v Čechách in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 267 dostupné online
  4. ↑ Historie zámku Komorní Hrádek dostupné online
  5. ↑ HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 184
  6. ↑ Palais Khevenhüller-Metsch na webu burgen-austria dostupné online
  7. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 68 ISBN 80-86781-08-9
  8. ↑ Záznam z jednání sněmu Království Českého 25. srpna 1868 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostupné online
  9. ↑ Záznam z jednání sněmu Království Českého 9. dubna 1877 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [1]
  10. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273
  11. ↑ THEROFF, Paul. Lichnowsky [online]. An Online Gotha [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Rodina Khevenhüller-Metsch in: Gothaischer Hofkalender 1871; Gotha, 1871; s. 141–142 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2003; Praha, 2003; 473 s. ISBN 80-85955-25-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Khevenhüller-Metsch&oldid=24061727“