Raná (České středohoří)
| Raná | |
|---|---|
 Raná od východu | |
| Vrchol | 457 m n. m. |
| Prominence | 195 m ↓ obec Raná |
| Izolace | 2,5 km → Oblík |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
| Poznámka | významný areál bezmotorového létání |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část |
| Souřadnice | 50°24′25″ s. š., 13°46′17″ v. d. |
  Raná | |
| Hornina | čedič |
| Povodí | Ohře |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Raná | |
|---|---|
 NPR Raná | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 23. května 1951 |
| Nadm. výška | 300–412 m n. m. |
| Rozloha | 9,3 ha |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Louny |
| Umístění | Raná |
| Další informace | |
| Kód | 361 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raná (německy Rannayer Berg) je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách.
Vrch je čedičový trojvrcholový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou ve směru severovýchod–jihozápad v délce asi jednoho kilometru. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná vesnice Raná, podle které je vrch pojmenován.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V prostřed jihovýchodního úbočí Rané se nacházejí pozůstatky lomu z druhé poloviny devatenáctého století, v němž byl těžen stavební kámen. Zbytky základů několika stavení a kostelíka na jihovýchodním úbočí naznačují, že v době těžby kamene byl kopec obydlen a hojně využíván.
Před druhou světovou válkou vrch představoval rozhraní mezi česky a německy mluvícími oblastmi v Sudetech. Obec Raná měla ještě převahu česky mluvícího obyvatelstva, kdežto obec Hrádek na druhé straně kopce byla již v převážně německy hovořící oblasti. Po okleštění republiky v rámci Mnichovské dohody se vrch Raná i se stejnojmennou obcí nacházel na německém území (tedy v Říši) a hranice procházela vnitrozemím až za obcí Raná.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Tato část Českého středohoří bývá někdy nazývána Lounské vrchy, Lounské středohoří či Chožovské středohoří, někdy též jako Ranské středohoří.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o bezlesnatý horský hřbet porostlý xerotermními travinami s občasným výskytem malých suťových polí. Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení reliéfu sopečného tělesa.[1]
Na svazích je možno v odkryvech horniny nalézt tenké žilky neprůsvitného žlutavého kalcitu i aragonitu kusového vzhledu. Mocnost těchto žilek nepřesahuje 1 cm.[2]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
V roce 1936 byla na jihozápadním vrchu hory (tzv. Malé bouli) zřízena přírodní rezervace o rozloze 1,5 ha pod ochranou státu. Od roku 1951 se rezervace nazývá národní přírodní rezervace Raná v CHKO České středohoří. Po svém rozšíření pokrývá prakticky celou vrcholovou partii subvrcholu v jihozápadní části hory o rozloze 9,3 ha.[3]
Předmětem ochrany přírody jsou zde teplomilná stepní travinná společenstva s unikátními výskyty vzácných teplomilných a suchomilných živočichů.
Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český (Pulsatilla pratensis bohemica), vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří kavyl Ivanův (Stipa pennata), ovsíř stepní (Avenastrum desertorum) a hlaváček jarní (Adonis vernalis). Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba květu kavylů (dojem stříbrných vln moře) – konec května a začátek června.[4]
Na travnatých svazích se hojně vyskytuje vzácný sysel obecný. Přerušení tradiční pastvy ovcí a koz koncem 80. let 20. století způsobilo zvýšené šíření vysokých trav a zarůstání lokality křovinami (sekundární sukcese). Tyto změny vedly k ústupu mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů a např. vyhynutí brouka chrobáka pečlivého. Po roce 2000 byla pastva ovcí obnovena a výskyt vzácných druhů se opět zvyšuje.
Letecké sporty na Rané[editovat | editovat zdroj]
Příznivé poměry na Rané využívají od roku 1933 pro létání piloti větroňů z Aeroklubu Raná, piloti závěsných kluzáků (rogalisté) a v posledních letech především piloti padákových kluzáků (paraglidisté). Ideální terén využívá pro výcvik svých pilotů několik škol závěsného létání i paraglidingu. Na Rané má svoje stálé sídlo Letecký klub Raná a pořádá se zde soutěž Ranský pohár zaměřená na délku přeletu z Rané. Mimořádné přízni návštěvníků se těší podzimní poletování maškar na Rané, kdy lze spatřit různá historická létací zařízení i podivně vystrojené piloty současné.[5]
Pro získání aktuálních informací o stavu počasí na Rané slouží meteosonda nebo webové kamery, které snímají od jihovýchodu horu jako celek a také detail vrcholu s větrným rukávem.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na Ranou z Milé -
Na hřebeni Rané -
Pohled z východního konce Rané na stejnojmennou ves a trojvrší Oblík, Srdov, Brník -
Pohled ze severozápadního úbočí Rané na Milou -
Sysel obecný na Rané -
Hlaváček jarní na Rané
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jiří Šedivý, České středohoří, Raná, červen 2009, dostupné on-line: http://www.ceskestredohori.cz/mista/rana.htm
- ↑ Michal Filippi, Bulletin Národního Muzea 9/01, dostupné on-line: http://home.gli.cas.cz/filippi/pwww/mineralogie/aragonit.html Archivováno 30. 5. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ NPR Raná [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-28]. Dostupné online.
- ↑ CHKO České středohoří, Národní přírodní rezervace, Raná, dostupné on-line: http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3223 Archivováno 9. 6. 2009 na Wayback Machine., stav ke 31.1.2011
- ↑ Zuzka Barešová, IV. Maškarní na Rané, dostupné on-line: http://www.glidingfly.com/7_Maskarni/IDXtitul.php
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Beneš, Jiří, Raná u Loun. Historické místo československého plachtění, Louny 1975
- Heřt, Josef, Ranská hora - středisko plachtění, Vlastivědný sborník okresu lounského 5, 1934/1935, s. 35–38
- Chráněná území ČR, sv. 1, Ústecko, vyd. Agentura ochrany přírody a životního prostředí, Praha 1999, s. 260, ISBN 80-86064-37-9
- Tichý, Herbert, Obratlovci SPR Raná v Českém středohoří, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem, č. 12, 1987, s. 21–30
- Vlačiha, Vlastislav, Chráněná území okresu Louny, Almanach Okresní knihovny v Lounech 7, 1984, s. 9–10
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raná na Wikimedia Commons - Aeroklub Raná
- Hory a kopce v Českém středohoří
- Hory a kopce v okrese Louny
- Kopce pod 1000 metrů v Česku
- Národní přírodní rezervace v Ústeckém kraji
- Chráněná území v okrese Louny
- Chráněná území v Českém středohoří
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1951
- Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji
- CHKO České středohoří
- Raná (okres Louny)