Praha-Holešovice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Nádraží Holešovice. O stanici pražského metra pojednává článek Nádraží Holešovice (stanice metra).
Praha-Holešovice
Staniční budova
Staniční budova
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Holešovice)
Souřadnice
Praha-Holešovice
Praha-Holešovice
Praha-Holešovice, Praha
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice572560
Trať090
V provozu od1985
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD71 + JOP
Dopravní koleje5
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Počet cestujících1 124 000 (2014)[1]
Vypravené vlaky37 898 (2014)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravametro C, tramvaj, městské, příměstské a meziměstské autobusy
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCBankomatPlatba v EurechVnitrostátní pokladní přepážkaTAXIObchody a další službyBufet nebo rychlé občerstvení
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vestibul nádraží Praha-Holešovice
Nádraží Praha-Holešovice, motorová jednotka Regionova

Praha-Holešovice je železniční stanicePraze, v městské části Praha 7, ve čtvrti a na katastrálním území Holešovice na adresách Partyzánská 1504/24 a Vrbenského 635/39. Stanice Praha-Holešovice je součástí pražského železničního uzlu. Budova stanice je spojena se stanicí metra linky C Nádraží Holešovice. Na východní straně nádražního komplexu je umístěno autobusové nádraží.

Ve staniční budově sídlí rovněž Oblastní ředitelství Praha Správy železnic.

Poloha a význam[editovat | editovat zdroj]

Nástupiště stanice (2015)

Stanice Praha-Holešovice leží na spojovací trati vybudované jako tzv. holešovická přeložka,[2] jejímž hlavním účelem bylo propojit trať od Ústí nad Labempražským hlavním nádražím – trať totiž historicky vycházela z Masarykova nádraží a jízda na hlavní nádraží vyžadovala úvrať. Holešovická přeložka začíná za výhybnou Praha-Bubeneč odbočkou Stromovka, prochází popisovanou nově vybudovanou stanicí Praha-Holešovice a pokračuje přes most přes Vltavu a tunelem pod Bílou skálou do Libně na odbočku Rokytka; odtud ještě pokračuje do stanice Praha-Libeň. Bezúvraťová jízda na hlavní nádraží tak byla již možná, ale kapacitně omezená starým Vítkovským tunelem. Definitivní kapacitní spojení na hlavní nádraží bylo potom získáno v další etapě vybudováním navazujícího Nového spojení. To zahrnuje i nové propojení na Masarykovo nádraží mimo Negrelliho viadukt.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Železniční odborník Miroslav Chlumecký se již v období první republiky zabýval myšlenkou železničního spojení dnešního hlavního nádraží s tratí od Kralup nad Vltavou. Připojení přes nádraží Praha-Bubny a Negrelliho viadukt nebylo realizovatelné z důvodu výškových poměrů.

V roce 1956 vznikl projekt na stavbu nové spojovací tratě nazvané Holešovická přeložka. V rámci tohoto projektu byl v letech 1967–1974 vybudován tunel pod Bílou skálou.[3] Železniční most přes Vltavu byl zkolaudován v roce 1976. Až na počátku 70. let vznikla dodatečná potřeba výstavby nádraží na této trati, když už bylo jasné, že s přestavbou hlavního nádraží nelze brzy počítat. Celá Holešovická přeložka byla zprovozněna v roce 1980.

Železniční stanice Praha-Holešovice byla uvedena do provozu v roce 1985. Původně byla určena zejména pro mezinárodní rychlíky. Nyní zde zastavují též regionální vlaky. Do nádraží jsou zaústěny také dvě vlečky, které se však od povodní v roce 2002 nepoužívají.

V dubnu 2004 České dráhy zahájily provoz městské železniční linky Roztoky u Prahy – Praha-Libeň přes nádraží Praha-Holešovice. Od listopadu 2005 do prosince 2008 bylo toto nádraží výchozí a konečnou stanicí vlaků SuperCity vlakových souprav Pendolino.[4]

Návazná doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží má společný vestibul se stanicí metra trasy C Nádraží Holešovice. V bezprostřední blízkosti nádraží se nachází také autobusové nádraží odkud odjíždějí některé autobusové linky do severních částí České republiky – viz obrázek. Z jižního vestibulu stanice metra existuje také dopravní návaznost na pražské povrchové linky MHD, které jsou zde zastoupeny jak tramvajemi, tak i autobusy Dopravního podniku hlavního města Prahy. Jezdí odtud i autobusová linka 112 do Zoologické zahrady v Troji.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online. 
  2. Holešovická přeložka Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine. SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980
  3. Železniční tunel pod Bílou skálou, web Atlas Česka
  4. Informace na oficiálních stránkách SC Pendolino

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]