Politických vězňů (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Politických vězňů
Pohled od Olivovy ulice ke Státní opeře
Pohled od Olivovy ulice ke Státní opeře
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťNové Město
Poloha
Začíná naJindřišská
Končí naWilsonova
Historie
Pojmenováno popolitický vězeň
Další údaje
Délkaasi 450 m
PSČ110 00
Kód ulice466115
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulice Politických vězňů na Novém Městě v Praze začíná v Jindřišské ulici (jako pokračování Panské ulice), zleva do ní ústí ulice Olivova, potom křižuje Opletalovu a Washingtonovu a končí u Pražské magistrály, která má v těchto místech název Wilsonova ulice, proti budově Státní opery.

Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]

Původní název ulice po založení Nového Města byl Angelova. Angelo z Florencie, jeden z nejznámějších lékárníků středověké Prahy, byl osobním lékárníkem Karla IV. Lékárnu měl na Malém náměstí a pro své léky využíval převážně byliny z vlastní zahrady, pro kterou mu Karel IV. přidělil pozemek o rozloze zhruba jednoho hektaru v místech nynější hlavní pošty; říkalo se jí podle zakladatele Andělská zahrada (Hortus Angelicus). Údajně v ní byly také vodní nádrže, sedátka i klece s ptáky. Karel IV. prý v zahradě rád pobýval a během svého pobytu v Praze v roce 1354 ji navštívil také básník Francesco Petrarca.[1]

Od roku 1757 až do roku 1946 se ulice jmenovala Bredovská podle hrabat z Bredova; hrabě Josef Breda, královský hejtman Starého Města, tu vlastnil dům. Ten byl z rozhodnutí císařovny Marie Terezie v roce 1780 přeměněn na sirotčinec, po novorenesanční přestavbě v letech 1870–1872 nese po tehdejším majiteli název Schebkův palác.

Ulice původně směřovala na jihovýchod k městským hradbám, na jejichž místě byly po roce 1875 vybudovány dnešní Vrchlického sady.

V roce 1946 dostala ulice název Politických vězňů, který připomíná politické vězně vyslýchané a mučené gestapem v období německé okupace v takzvané "Pečkárně", bývalém Petschkově paláci.

Významné budovy a místa[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Zahrada, kterou zakládal Karel IV.. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  2. Ústřední budova Vítkovického horního a hutního těžířstva v Praze - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  3. dům U Rossmüllerů - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  4. Pamětní deska Tarase Ševčenka v ulici Politických vězňů v Praze | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  5. městský dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl I. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 74–77. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 160–161. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]